Pačes pod palbou kritiků

- Scénář energetické komise je podle oponentů příliš drahý

- Chybí v něm možnost využít uhlí za limity

Scénář, s nímž přišla Pačesova komise, je obtížně proveditelný a příliš drahý. Tvrdí to posudek oponentů, který včera dostal premiér Mirek Topolánek.

A pokud by se realizoval, zvedla by se během 30 let dovozní energetická závislost ČR ze současných 42 procent na 80 procent. "To je něco, co si Česká republika nemůže dovolit," říká premiérův poradce Pavel Stehlík, který týmu oponentů šéfoval.

Členové komise si ale stojí za svým. "Pohled oponentů je jednostranný. Náš scénář je docela realistický," řekl HN šéf nezávislé energetické komise a předseda Akademie věd Václav Pačes.

Zpráva komise i oponentní posudek mají ukázat, jakým směrem se bude v budoucnu ubírat česká energetika. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman chce poznatky z obou materiálů do konce roku zapracovat do státní energetické koncepce a poté ji předložit vládě.

Rizikový model?

Oponenti také komisi vyčítají, že ani jeden scénář v její závěrečné zprávě nepočítá s uhlím, které leží za současnými těžebními limity. Pačesův tým měl prý zvážit, co by se stalo, kdyby se toto uhlí využilo.

"Posuzovali jsme to, ale nevyjadřujeme se k tomu. Když se bude kutat za limity, tak bude uhlí navíc, ale problém se jen posune o několik desítek let," říká Pačes. Uhlí by se podle něj mělo využívat efektivněji, pro výrobu elektřiny více používat jiné zdroje a uhlí by se nechalo teplárenství.

"Model, který stvořili, je velmi rizikový. Neumí najít polštář na to, co se stane, když se nepodaří velmi ambiciózní plán využití obnovitelných zdrojů energie naplnit," zmiňuje Stehlík další nedostatek zprávy.

Jenže Pačes, který ve zprávě připravil několik alternativních scénářů, si myslí, že model je oběma nohama na zemi. "Scénář se naplnit dokáže, jiná je otázka, co to bude stát," dodává Pačes.

A to je vlastně problém celé zprávy - nabízí řadu různých výkladů. Každý v ní najde to, co potřebuje. Od horlivých zastánců jaderné energie až k přesvědčeným environmentalistům.

Už v červenci, jen týden po prezentaci prvních výstupů, požádala - povzbuzena projadernou rétorikou člena komise Vladimíra Dlouhého - polostátní energetická společnost ČEZ o posouzení vlivu dostavby Temelína na životní prostředí (EIA).

Kritika z Rakouska

Práci oponentů včera kritizoval hornorakouský pověřenec pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec. Právě před 30 lety se Rakousko vydalo na cestu bezjaderné energetiky. Přesně 5. listopadu 1978 totiž odmítli Rakušané v referendu těsnou většinou spuštění elektrárny Zwentendorf, která byla v té době krátce před dokončením.

Výsledky činnosti nezávislé komise podle Pavlovce oponuje jednostranná lobbistická skupina. "Oponentura zprávy Pačesovy komise je ve skutečnosti cenzurou jaderné lobby," tvrdí Pavlovec.

Stehlík to odmítá. "Já nemám s jádrem nic společného a rozhodně se nepovažuji za jaderného lobbistu," říká.

Na tom, že bez jádra by ale byla budoucnost české energetiky problematická, se ale s většinou členů komise shodne. Současné vládní prohlášení sice výstavbu dalších bloků na přání zelených zakazuje, nynější kabinet by ale stejně nestihl víc než spustit proces EIA. To včera připustil i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

I proto může premiér tvrdit, že "rozvoj jaderné energetiky je odpovědí, jak na plnění cílů klimaticko-energetického balíčku", aniž by to mezi ním a zelenými ministry způsobilo třenice. "V České republice fakticky stačí využít polovinu jaderného potenciálu, abychom do roku 2030 splnili kvótu snižování emisí," prohlásil včera Topolánek na jaderném fóru v Bratislavě.

Shodou okolností ve stejný den, kdy Slovenské elektrárne zahájily dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Mochovcích.

Náhrada za staré bloky

Nové bloky, jejichž dokončení vyjde asi na 2,78 miliardy eur (zhruba 67,4 miliardy Kč), mají po spuštění v letech 2012 až 2013 pokrývat desetinu slovenské spotřeby elektřiny.

Výstavba bude kvůli dražšímu materiálu a vyšším pracovním nákladům - i kvůli zpevnění slovenské koruny vůči euru - o polovinu dražší, než se původně předpokládalo. Jadernou část Mochovců by podle slovenského listu Pravda mělo dokončit konsorcium české společnosti Škoda JS, která patří do ruské skupiny OMZ, dále ruského Atomstrojexportu a slovenských firem Enseco, VUJE a Inžinierske stavby Košice.

Nové bloky ruského typu, každý s výkonem 440 megawattů, mají nahradit výpadek výroby elektrické energie po nucené odstávce dvou bloků jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, k níž se zavázalo před vstupem do EU.

Slovenský premiér Robert Fico včera rovněž řekl, že chce další reaktor "západního typu" i v Jaslovských Bohunicích.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz