zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zásoby spodní vody se tenčí, lidem mizí voda ze studní

07.11.2008
Voda
Zásoby spodní vody se tenčí, lidem mizí voda ze studní

Příbramsko/ Nedostatek vody přináší problémy i rybářům – slabé přítoky ve vodotečích nestačí doplnit vodu do vypuštěných rybníků. Do průměru srážek chybí 150 litrů na metr čtvereční.

V obcích, kde doposud nemají obecní vodovody, mají obyvatelé problémy s pitnou vodou. Ta už prakticky od léta mizí z jejich studní. Řada lidí tak musela od léta omezit zalévání, protože při něm spotřebovali všechnu vodu ze studny.

Nedostatek vody řeší obecní vodovod

Poloprázdné studny jsou v mnoha obcích na Příbramsku. Problémy s nedostatkem pitné vody nemusejí zatím řešit lidé, kteří jsou napojeni na obecní a městské vodovody. Právě kvůli snižující se hladině spodních vod, mnohé obce začaly připravovat projekty na vododovy a hledání dostačujících zdrojů. Například ve Věšíně se rozhodli vybudovat obecní vodovod, ale první vrt nedával potřebné množství vody a musel se dělat další.
„Z obecního vodovodu zatím přitéká vody dost. Máme zdroj pitné vody ve vojenském újezdu a zatím je vydatný. Ovšem někteří lidé, co mají především ve svazích kopané studny, naříkají na nedostatek vody,“ řekl Deníku starosta Jinců Josef Hála.
Na chybějící vodu si stěžují i rybáři, kterým hodně pomalu dotékají rybníky vypuštěné před výlovy.
„My jsme se museli dokonce dohodnout s rybáři z jiného podniku, kteří obhospodařují rybníky na Rožmitálsku, na způsobu napouštění nádrží. Aby jsme vůbec napustili sádky, museli rybáři zastavit napouštění svých rybníků v povodí Vlčavy a vodu nechat protéct až do Rožmitálu,“ připomněl problémny s vodou Pavel Zemek z rožmitálských sádek.
 

Třebaže momentálně není po mlhách a předchozích deštích sucho na pohled zjevné, nedostatek vody se projevuje všude. „Na polích to nyní není tak dramatické, ale napršeno v zemi není,“ doplnil šéf zemědělského družstva v Pňovicích Karel Daniel.
 

Sucho oslabilo i lesy, padalo jehličí

Podle lesníků se letošní sucho trochu přiblížilo roku 2003. „Vláhový deficit je v lese značný. Když pršelo, tak voda zůstala většinou v korunách. Sucho se letos projevuje už od července a odnášejí to především smrky, kterým opadávalo jehličí. Stromy jsou pak náchylnější na různé choroby a škůdce. Počasí vyhovovalo většímu výskytu kůrovce,“ popsal situaci v lesích vedoucí obecnické lesní správy Václav Pernégr.
 

Krajina má stále menší schopnost zadržet vodu


Za dlouhodobým úbytkem spodních vod nejsou jen horké letní měsíce s relativně malým množstvím srážek, nebo delší období bez dešťů, ale dále se zvětšující plochy betonu, asfaltu a staveb v české krajině. Negativní dopad má rovněž odvodňování mokřadů a zmeliorovaná pole a louky. Když konečně zaprší, má krajina stále menší schopnost zadržovat vodu. Stručně řečeno - co naprší, to okamžitě steče do vodotečí.
Správce meteorologické stanice v Rožmitále Hubert Hoyer potvrdil, že spadlo zatím menší množství srážek, než je normál. „Od začátku roku chybí asi 150 milimetrů. Roční úhrn je asi 670 milimetrů. Spodní voda chybí, ale není to zatím tak katastrofální nedostatek,“ upřesnil Hoyer s tím, že pokles hladiny povrchových i podzemních vod je způsoben i jejich nepříznivým rozložením, kdy poměrně vyšší srážky byly v zimních měsících, a ve vegetačním období byl nedostatek.
 

Správce rožmitálské meteorologické stanice Hubert Hoyer: 

Někteří lidé přisuzují zimy bez sněhu, nedostatek dešťů a letní vedra globálnímu oteplování. Na to ale Hubert Hoyer, který se meteorologii věnuje desítky roků, příliš nevěří. „Zimy bez sněhu bývaly i v minulosti. Myslím si, že to s oteplováním nesouvisí. Jedná se o kolísání klimatu. Určitý posun je snad v těch letních vedrech, která jsou častější a trvají déle,“ dodal správce meteorologické stanice Hubert Hoyer.

„Období povodní se střídala se suššími obdobími vždycky. Například v letech 1880 až 1897 postihlo náš kraj asi pět povodní. Největší byla 20. června 1895, kdy přepadala voda z Podzámeckého rybníka přes hráz ve výšce 1,2 metru. Co se týče teplot, tak po chladnějších zimách konce 19. století a začátku 20. století přišlo období dvacátých a třicátých let, kdy bylo převážně velmi teplo, ale také se občas vyskytly i velmi kruté zimy, jako například v roce 1929 nebo potom ve válečných letech 1940 a 1942. Takže v tom velký rozdíl z dlouhodobého hlediska nevidím,“ vysvětlil Hoyer.
Meteorologii se Hubert Hoyer věnuje už od roku 1962. Pro Český hydrometeorologický ústav začal pracovat v roce 1966. V Rožmitále byla založena srážkoměrná stanice v roce 1878, teploty se začaly měřit od roku 1912 a ostatní meteorologické prvky až v roce 1922.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí