Pec… kdopak nám ji postaví…

Známe ji od dětství všichni. Na ní český Honza spřádal své plány jak získat princeznu a půl království k tomu. Řeč je o velké charakteristické peci, která byla snad v každé chalupě. Na ní se vařilo, pekl chleba, topilo se a poležení na peci patřilo k symbolům pohodlí a tepla.

Změnou způsobu života ve městech a na vesnicích, rozvojem nové energetické techniky, se pec začala z chalup vytrácet. Nahrazovaly ji modernější sporáky, kamna, kotle, přímotopy a radiátory, v nichž se topilo převážně uhlím, posléze plynem a elektřinou.

Až v nedávné době se začala obnovovat profese pecařů a v mnoha rekreačních chalupách, ale i rodinných domech a se pec vrací do interiéru jako neodmyslitelná součást současného života.

Dílem za to může růst cen energetických zdrojů, ekologické důvody a návrat k racionálním a ekonomickým zkušenostem našich předků.

Sedlák, i když vlastnil les, netopil kulatinou. V peci spaloval klest, drobné klacky i smrkové a borové šišky. Pochopitelně suché. Velikost pece byla závislá na počtu strávníků, proto byly největší pece ve velkých statcích a hospodách. Pec byla zaústěna do širokého komína, v jehož spodní části bylo „záhrobí“ pece, místo, na které se pec vymetala. Výše nad zaústěním bývalo několik želez na zavěšení špeku nebo uzeného masa. Nad pecí byla bidla na sušení oděvů a prádla v zimních měsících, za pecí bylo ono pověstné ležení.

Ekonomický efekt pece

V řadě chalup se sporák s ležením a s pecí zachoval dodnes. Mnoho těchto topidel je rekonstruováno, protože kromě výše uvedených ekonomických a energetických důvodů jsou stylovou součástí venkovských chalup. Je-li však chalupa využívána jen pro volný čas, není provoz takového topidla efektivní.

Předpokladem pro účelný a ekonomický provoz pece je co nejintenzivnější použití. Má-li chalupa nebo rodinný domek dostatek prostoru, nosnou podlahu a dobře fungující komín, objekt je trvale obydlen a v rodině se vaří pro více osob, stojí za úvahu pořízení takové investice. Dnes je dostatek kamnářských firem, které jsou schopny zhotovit projekt a realizovat stavbu pece. Je třeba ještě dodat, že chlebová pec, pokud není původní, nebývá pro malou využitelnost obvykle realizována. Prostor, nad kterým je vyhřívané ležení, bývá využit pro uskladnění pohotové zásoby dřeva.

Podívejme se na jednu stavbu pece

Venkovský způsob života se svými nespornými ekologickými pozitivy byl motivem pro zadání a pozdější realizaci jedné z takových zakázek. Jednalo se o kachlový sporák pro zhruba čtyřčlennou rodinu s každodenním provozem vaření a pečení, případně v kombinaci s pecí pro všestranné využití pro pečení a úpravy potravin až několikrát denně. Vzhledem k rostoucím cenám elektřiny, která zajišťuje temperování rodinného domu, se počítá s využitím zbytkového tepla z pece při vaření a pečení. Zákazník si také přál vyhřívané ležení. Zadání bylo jasné včetně výběru barvy glazury kachloví.

Sporák s ležením je umístěn kratší stranou ke středové zdi, ve které je EKO – komín o průměru 20 cm. Delší stranou zabíhá do středu hlavní světnice. Půdorys je 1,7 x 2,4 m. Odděluje kuchyňský kout, na jehož straně je sporák a ústí pece v pracovní výšce 80 cm. Plocha vyhřívaného ležení je 1,1 x 2,1 m, ve výšce 125 cm nad podlahou. Vzhledem k této výšce je třeba k ležení doplnit stojny a bidla, která tvoří zábranu proti pádu z ležení, zejména na plotnu. Povrch ležení je kryt dlažbou z pálené hlíny.

Architektonické řešení stavby je vždy ovlivněno požadavkem zákazníka, zároveň však je třeba sladit projekt s okolím, tj. s interiérem i vzhledem budovy.

Realizace stavby musí být v souladu s ČSN 734232, tj. s normou pro individuálně stavěné sporáky. Použity byly jak klasické materiály (hlína, šamot, kachle, pálené cihly), tak materiály moderní (izolace, nerezová ocel, speciální lepidla apod.). Použitým materiálům odpovídala i technologie – od osázení kachlů po natahování kamnářské omítky.

Kachlový sporák má velikost plotny 66 x 66 cm, jednu troubu o standardní velikosti 22 x 34 x 50 cm, celkový nominální tepelný výkon sporáku je 4 kW, ležení 1 kW, akumulace je minimálně 6 hodin. Sporák je určen pro spalování dřeva s vlhkostí max. 20 %. Jako náhradní palivo je možné použít dřevěné brikety. Obrátka paliva je 20 minut, přikládané množství 0,7 až 1,2, maximálně 1,5 kg paliva. Po krátké zkušenosti s provozem sporáku je možné na něm provádět veškeré úkony související s tepelnou přípravou pokrmů.

Vedle plotny je pec ve stejné pracovní výšce. Předpecí má rozměr zhruba 30 x 40 cm s otvorem na odstranění vyhrabaného popela z popelníku. Zúžené ústí pece je zakryto ocelovou clonou, kterou se reguluje průběh hoření nebo pečení v peci. Kouř vystupující z pece přes tuto clonu odchází do horní části předpecí. Přes klapku jde do kouřovodu a komína. Pec je klenutá, obdélníkového půdorysu o rozměrech 60 x 90 cm , čili  poměrně  malá pec. Je stavěna na hlínu ze šamotových cihel a klínů, pečící deska je ze šamotových ploten. Pec je určena buď ke klasickému pečení chleba, nebo masa, kdy po roztopení na požadovanou teplotu se oheň vyhrabe a peče se v „prázdné“ peci. Nebo lze péci nebo grilovat způsobem, jaký je používán v picériích, tedy při stálém mírném ohni.   Každopádně jakákoliv příprava potravin v peci vyžaduje již určitou zkušenost.

Stavba klasického kachlového sporáku s ležením, ať už s pecí nebo bez je značně složitá a náročná. Rozpočet na takovou stavbu značně překročí hranicí 100 tisíc Kč. Jestliže je stavba topidla podmíněna maximálním využitím, může být návratnost investice do 10 let. Náklady na provoz jsou závislé pouze na použitém palivu, které může být za zanedbatelnou cenu. A pro koho je práce v přírodě a obsluha kamen či pece radostí, získá nenapodobitelnou formu relaxace.

Navíc, když si uvědomíme, že drobné dřevo, které leží bez užitku v lese, kde postupně hnije a vyprodukuje stejné množství CO₂, jako při spálení ve sporáku, je náš přístup k životním u prostředí šetrný, tak jak to má být.

Autor: Jan Vodenka

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz