Pátek, 29. března 2024

Diverzifikaci je potřeba zvyšovat

Diverzifikaci je potřeba zvyšovat

ŘÍKÁ JOSEF KASTL, GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ ČESKÉ PLYNÁRENSKÉ UNIE

Během prosince musí ministr průmyslu a obchodu předložit Poslanecké sněmovně aktualizaci Státní energetické koncepce.

* Určitě máte zájem na tom, aby v energetickém mixu byl co možná nejvyšší podíl zemního plynu. Jaké jsou ale vaše argumenty?

Zemní plyn je dostupné fosilní palivo, jehož spalování je bezodpadové, vykazuje nejvyšší energetickou účinnost a minimální zatěžování ovzduší. Jako primární palivo nevyžaduje k využití žádnou energetickou transformaci. Je tzv. ušlechtilou primární energetickou surovinou.

* A domníváte se, že jsou v Evropě podmínky pro zvyšování jeho spotřeby?

Umožňuje to přes 60 % světových zásob zemního plynu v dosahu Evropy. Celkové ověřené zásoby zemního plynu ve světě dosahují cca 177,4 bil. m3, pravděpodobné 350 bil. m3 a potenciální až 2000 bil. m3.

* Zpráva Nezávislé energetické komise navrhuje 22% podíl na zemním plynu v energetickém mixu, domníváte se, že to bude splněno? Předešlá energetická koncepce obsahovala zhruba 20% podíl a dnešní podíl plynu je jen 17%.

Osobně se domnívám, že bude podíl plynu o něco větší, než kolik navrhuje Nezávislá energetická komise. Ne na úkor jádra, ale části uhlí, ropných produktů a obnovitelných zdrojů.

* Tedy i přes neustálé diskuse o bezpečnosti dodávek se domníváte, že se podíl zemního plnu bude zvyšovat?

Jednoznačně. Státy EU se shodují, že spotřeba plynu bude v následujících letech narůstat. Světová produkce zemního plynu v roce 1973 činila 1227 mld. m3, v roce 2006 dosahovala 2977 mld. m3, tj. více než dvojnásobku. EU 27 bude kolem roku 2030 ze 70 % závislá na dodávkách energetických surovin a až z 80 % na dodávkách zemního plynu z teritorií mimo EU. Česká republika je součástí EU a spolu s ostatními členskými státy je účastna diskuse o spolehlivosti dodávek plynu a energií obecně.

* Kde jsou největší perspektivy?

Kromě stávajícího využití plynu k otopu a k výrobě tepla pro technologické procesy má největší perspektivu růstu užití plynu pro výrobu elektřiny a v dopravě. V EU 27 činí podíl plynu na výrobě elektřiny 21 %, v ČR pouze 4,7 %. V této souvislosti lze uvažovat o výrobě elektřiny v paroplynových a kogeneračních zařízeních, popřípadě trigeneračních technologiích vyrábějících elektřinu, teplo a chlad. Výroba elektřiny z plynu nabízí možnost pružného vyrovnávání potřeb elektrosoustavy. Zapojení zařízení CZT do "ostrovního" zásobování elektřinou by mohlo být přínosné jak pro využívání stávající infrastruktury rozvodu tepla, tak i pro zabezpečování dodávek elektřiny v krizových stavech.

* Zemní plyn má u nás mnohá zvýhodnění, jako je například silniční nebo spotřební daň. Je jednoduché získat podporu státu?

Bohužel se tato věcná témata stávají předmětem politických debat, nedávno např. pan předseda Filip vyčetl ve veřejnoprávní televizi nejen ekologickou daňovou reformu, ale i to, že byla uvalena spotřební daň na uhlí, ale přitom to není nic jiného než evropská politika ochrany klimatu. Je potřeba si uvědomit, že polovina Čechů musela loni dýchat ovzduší, v němž byly překročeny zdravotní limity pro rakovinotvorné látky. Celkově také přibývá v ČR i skleníkových plynů. A podle časopisu Newsweek se Česká republika dokonce nevešla ani do první padesátky nejekologičtějších zemí světa. Když časopis sestavil žebříček letos v červenci na základě indexu ekologického výkonu (EPI), skončilo Česko na 68. příčce z celkem 149 zemí.

* Politickým tématem se stane nepochybně i tzv. 3. energetický balíček, který bude asi hlavním tématem českého předsednictví. Jaký je váš postoj k tomuto balíčku?

Česká plynárenská unie stále trvá na tom, že vlastnické oddělení přepravní soustavy, ke kterému se rozhodla Evropská komise, pokládá za velký a zbytečný experiment. V plynárenství s tím nejsou téměř žádné zkušenosti. Ani v Anglii tato opatření nepřinesla očekávané přínosy. Výsledek takových opatření může být nejen pochybný, ale zcela jistě se s tím spojené náklady promítnou do ceny plynu. Vzhledem k omezenému počtu producentů plynu s oddělením nesouhlasíme, nesouhlasí s tím ani Evropský parlament. Zastáváme také názor, že na úrovni EU je nutné prosazovat zachování kapitálově silných energetických firem schopných obstát na globálních trzích, dosáhnout plného uznání dlouhodobých smluv na dodávky zemního plynu k zajištění stability a investic do odvětví a vést efektivní a oboustranně výhodný dialog s producentskými zeměmi.

* Podle vás se tedy nemůže stát, aby některá přijatá opatření byla pro ČR likvidační?

Na úrovni EU je nutné prosazovat zachování kapitálově silných energetických firem schopných obstát na globálních trzích. Existují analýzy, které naopak vidí velmi pozitivně budoucnost nových členských států EU, včetně ČR. Dokonce se hovoří o tom, zda tento region není možno přiřadit ke čtyřem nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám světa, zemí BRIC - Brazílie, Rusko, Indie, Čína. Tady je zapotřebí i kvalitních kontraktů. Třeba u nás má společnost RWE Transgas kontrakt na dovoz ruského zemního plynu v objemu 9 mld. m3/rok, který je uzavřen do roku 2035, a kontrakt na dovoz norského zemního plynu společností RWE Transgas v objemu 3 mld. m3/rok podepsaný do roku 2017.

* V této souvislosti se ale objevují názory, že současná světová finanční krize může učinit populární státem řízený kapitalismus, tedy tržní ekonomiku řízenou státem po vzoru Číny. Prý nastává čas pro státní vlastnictví a větší regulaci...

Rozhodně nejsme zastánci výrazných regulací. Výsledek takových opatření může být často nejen pochybný, ale zcela jistě se s tím spojené náklady vždy promítnou do ceny plynu.

* Hovoříte tak, jako by tu opravdu žádná rizika nebyla...

Experti sdělují, že proti ostatním středoevropským státům je naše energetická bezpečnost na poměrně vysoké úrovni. Nejvýznamnějším omezením rizik je jednoznačně diverzifikace dodávek a tu je potřeba zvyšovat. Jinak ale plynárenství je nejrychleji rostoucím odvětvím energetiky na světě. A přestože ČR je závislá na dodávkách plynu ze zahraničí cca z 99 %, nesnižuje tato skutečnost jeho význam pro národní hospodářství a možnost posilování jeho podílu v energetické bilanci v budoucích letech. Je ale nutné ze strany státu vytvářet vhodné a dlouhodobě stabilní podmínky umožňující investorům realizaci dlouhodobě návratných investic. IEA přišla s podobnými doporučeními již ve své prognóze vývoje energetického sektoru ve světě (World Energy Outlook) z loňského listopadu, kde vyzývá k radikálnímu posunu investic směrem k čistším a účinnějším energetickým technologiím.

* První investice již byla oznámena, kudy přesně povede a kolik bude stát plynovod Gazela?

Plynovod Gazela je českou částí mezinárodního plynovodu, který přes tuzemsko propojí jižní Německo s plynem z budovaného plynovodu Nord Stream. Kudy přesně trasa Gazely, která má přijít na zhruba deset až dvanáct miliard korun, povede, zatím není rozhodnuto. RWE Transgas Net nyní čeká na konečné schválení procesu EIA a podle jeho výsledku se rozhodne. Gazela v Česku by měla jít od hranic u Hory Svaté Kateřiny na Chomutovsku a kolem Plzně dále k předávací stanici u hraničního přechodu Rozvadov-Waidhaus. K dalším investicím se chystají i jiní investoři, a to výstavbou plynových elektráren. Například ČEZ chce na severu Čech postavit dvě plynové elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 1,2 gigawattu, což zhruba odpovídá jednomu temelínskému jadernému bloku. O výstavbu plynových zdrojů ale mají zájem i další firmy. Důvodem je i nejistota ohledně vývoje cen uhlí, které na světových trzích zdražilo v posledním období ještě více než ropa. Výrobu elektřiny z uhlí mohou také výrazně znevýhodnit i povolenky na vypouštění emisí oxidu uhličitého.

* Máte velmi silnou komunikační kampaň na podporu zemního plynu v dopravě, jak je to ale skutečně u nás s plnicími stanicemi?

Když jsme hovořili, že bude v Čechách do 12 let kolem 350 plnicích stanicích, málokdo nám věřil. Více než 50 plnicích stanic se nedávno rozhodla vybudovat VÍTKOVICE MACHINERY GROUP - vlastní síť plnicích stanic po celé České republice. V rámci Dobrovolné dohody se státem, ve které jsme se zavázali budovat plnicí stanice, budou v nejbližších měsících otevřeny stanice v Semilech, České Lípě, Havířově a Trutnově, další tři začátkem roku v Praze a první stanice na dálnici D1 otevře počátkem roku Benzina u Humpolce. Další plnicí stanice se budují v areálech Dopravních podniků pro autobusy MHD. Pro města je toto palivo opravdu jak ekonomicky, tak ekologicky nejvýhodnější řešení.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů