zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Do pytlíků! "Bouchly" Dukovany

01.12.2008
Havárie
Do pytlíků!  Bouchly  Dukovany

Z mlžného oparu kolem Dukovan trčí věže jaderné elektrárny. Děti z nedaleké školy v obci Mohelno vycházejí ze školy v ochranných maskách. Právě probíhá třídenní cvičení nazvané Zóna 2008.

České úřady ho uspořádaly jen pár týdnů poté, co rakouská televize odvysílala apokalyptický film o havárii v dukovanské jaderné elektrárně. A hasiči, kraj, armáda i policie si dávali záležet, aby mělo cvičení dobrý ohlas. Pozvali desítky novinářů, zařídili pro ně i autobus. Ze zahraničí není ale žádný, kromě japonského fotografa.

"Nedáte si kávičku nebo buchtičku?" ptá se v autobuse jihomoravská policejní mluvčí Soňa Svobodová. Cestující dostávají ještě mapky zamořených zón, bloky, tužky a reflexní odrazku ve tvaru ducha.

Zatímco hasičská karosa drkotá zamořenou zónou, za špinavým oknem se míhají vesnice. Kdyby bylo po skutečné havárii, asi by nikdo nic nepoznal, všude je mrtvo. Autobus zastavuje u školy v obci Mohelno v nejbližším pásmu od centra havárie. Tady ještě přetrval mýtus braných cvičení, kterými prošly generace dětí socialistického Československa. "Dostala jsem radiostanicí informaci, a byla potvrzená i krizovou sms zprávou, že ve škole byla zahájena evakuace," hlásí na místě mluvčí.

Za okamžik se otevřou dveře budovy a vycházejí v jedné řadě děti. Scéna vypadá jako z hororu. Mají na obličejích bílé ochranné masky, nafukují se jim a splaskávají, jak rychle dýchají. Mají pytlíky na nohou, u autobusu si je mění za jiné, aby do něj nezanesly radiaci. "Mě se špatně dýchá," stěžuje si jedno z dětí.

Do svého autobusu nastupují i novináři a jedou ke stejnému cíli jako děti. Ten je na poli nedaleko Třebíče. Vznikl tam provizorní záchranářský tábor. Členové týmu mají už zkušenosti z dekontaminací po likvidaci nakažených chovů ptačí chřipky. Pole vypadá jako tábor ze seriálu o americké mobilní armádní nemocnici v Koreji. Je jen modernější. Na místě jsou vojenské stany, v nich srovnaná mýdla a ručníky pro nakažené.

K dětem přicházejí vojáci a měří je dozimetrem. Kdo je zamořen, a je to většina dětí, odchází s plastovou cedulkou v ruce. Podle čísla na ní se dá poznat, jak silně "září". "Mě se to docela líbí, je to zkušenost a alespoň víme, jak se máme chovat," říká Terezka Urbánková, když kráčí do dekontaminačního stanu. Má radiaci a pod maskou vypadá, jako by jí nikdo neřekl, že jde jen o cvičení.

Pokud by nastala opravdová havárie, do blízké Třebíče by nepustili žádné auto, na kterém by byla radiace. Všude panuje přísný režim, narušuje ho jen Japonec. "Ten japonský fotograf je nedisciplinovaný. On támhle vlezl, tak jsem zakřičela: press, a on se vrátil. Musíme ho hlídat," stěžuje si své kolegyni policejní mluvčí.

Po prohlídce tábora je konec představení. Konec výbuchu. Cvičení potrvá ještě jeden den, svoji připravenost budou předvádět veterináři.

AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Česká lesnická společnost
29
8. 2017
29.8.2017 - Seminář, školení
Kunovice
Česká lesnická společnost
3
10. 2017
3-6.10.2017 - Konference
Orea Resort Devět Skal
Česká lesnická společnost
19
10. 2017
19.10.2017 - Seminář, školení
RZ Olšina
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí