zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Do ztraceného pralesního ráje Baritú

13.12.2008
Příroda
Do ztraceného pralesního ráje Baritú
Lidská noha sem téměř nevstoupila - alespoň lidská noha zaměstnanců dřevařských společností.
Díky tomu přežívá argentinský Národní park Baritú dodnes v panenské podobě.

Národní park Baritú založený roku 1974 je jedním ze dvou argentinských tropických národních parků ležících na sever od Obratníku Kozoroha. Nachází se u hranic s Bolívií a má za úkol chránit 72 hektarů panenského deštného pralesa. Baritú je jedno z mála míst, které zřejmě díky své nedostupnosti ještě nepadlo za oběť obchodníkům s vysoce kvalitním dřevem obrovských, tisíce let starých velikánů, konkrétně obřích, majestátních cedrů.

Místní hromadná doprava.Do Baritú se můžete dostat pouze přejezdem ze severu nebo severovýchodu přes Bolívii. Trpělivost ovšem přináší růže a v případě Baritú přímo sad růží. Najdete nezkrocenou přírodu, panenské lesy skrývající množství zajímavých živočichů a rostlin a přátelské, turistickým ruchem nezkažené obyvatele vesniček Lipeo a Baritú. Mezi nejzajímavější obyvatele pralesa patří tapír brazilský, vřešťan a největší orel světa harpyje.

Buráky za maso

Lipeo a Baritú jsou dvě vesničky na hranici parku. Každá z nich čítá asi dvacet stavení. Místní obyvatelé pěstují citrusové plody (pomeranč, grepfruit, citrón, lima), chovají krávy, prasata a drůbež. Ve vesnicích není elektřina, takže k nezbytnému vybavení patří baterka. Výroba adobe - cihel z bahna.

Většina stavení je z adobe - cihel z bahna, které nejsou pálené, ale pouze sušené na slunci, a se střechou z vlnitého plechu. Místní lidé mají indiánské předky a ne každý umí psát. Zato umějí nádherně zpívat, o čemž se přesvědčíte v kostele. Vesnička Lipeo má dokonce kostely dva, evangelický a katolický. Styl života, vegetace, lidé a jejich jídlo se velmi podobá Bolívii. Tento cíp Argentiny byl totiž do roku 1937 bolivijským územím.Stále se zde praktikuje výměnný obchod, spočívající v tom že se každým rokem na podzim obyvatelé Baritú a Lipeo vypraví na setkání se svými sousedy z výše položených lokalit. S těmi pak vymění své produkty za to, co v nížinách chybí. Z nížon do parku pak putuje ovoce, kukuřičnou mouku, pálivé papričky, burské oříšky výměnou za sušené maso, kůže, byliny a nezpracovanou ovčí vlnu .

Dům ve vesnici Baritú.Lipeo dosud kromě prostého, ale nádherného kempu vedle říčky nemá větší turistické zázemí. Na druhou stranu se v národním parku Baritú nevybírá poplatek za vstup ani za camping a v chatě strážce parku v Lipeu se vám dostane vřelého přijetí a všech potřebných informací. V Baritú něco jako penzion funguje. Za menší poplatek vás také někdo z místních rád ubytuje pod svou střechou.

Bez průvodce ani ránu

V obou vesnicích můžete v řadách místních obyvatel nalézt průvodce parkem. Bez něj se v lese, pokud nemáte GPS, snadno ztratíte. Najmout si průvodce není drahé, stačí Místní obyvatelstvo má indiánské předky.čtyřicet pesos, tedy dvě stě korun, na den. Průvodce vám představí zástupce místní flóry a fauny, vysvětlí, na co se která rostlina používá, jak se v neprostupném lese pohybovat a orientovat. To vše ale pouze ve španělštině. Anglicky mluvící průvodci přijíždějí pouze se zájezdy turistů, které jsou organizovány především ze Salty, hlavního města provincie.

Mezi nejzajímavější atrakce Baritú patří obří, tisíce let staré cedry, kapradiny dosahující velikosti stromu a také sirné lázně, které jsou vzdálené asi dvě hodiny chůze od kempu. V nich můžete nerušeně relaxovat v bazéncích s teplou sirnou vodou. Abyste ze sebe ovšem smyli smradlavou sirnou vodu, budete muset skočit do ledové říčky.

Panenský tropický prales v Baritú.Určitě uvidíte kolibříky a jiné zajímavé ptáky, zato jaguára nebo tapíra s největší pravděpodobností ne (ale pokud se budete dobře dívat, jejich stopy ano). Jsou totiž aktivní převážně v noci a člověku se zdaleka vyhnou. Vědí proč, místní obyvatelé je totiž loví park - nepark. Pro dobrodružstvíchtivé jedince je možné ve vesničce Lipeo nebo v asi patnáct kilometrů vzdáleném Baritú sjednat několikadenní expedici do parku. Dostanete se do míst, kam lidská noha zatím nevkročila, a během čtyř dnů překročíte napříč celý park. Dál pak můžete pokračovat na jih bez přjezdu Bolívií. 

Text i Foto: Jiří Matějka

http://www.tyden.cz

  Praktické informace

- Leden - březen je na severu Argentiny obdobím dešťů, některé silnice se

rozbahní a jsou neprůjezdné.

- Pokud plánujete výlet do Yungi, nezapomeňte repelent proti komárům.

- Ceny jsou smluvní. Výhoda pro vás, protože jako turista dostanete "vysokohorskou přirážku".

- 1 argentinské peso je asi pět korun.

 

 

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí