Plynárenství v roce 2008

Do roku 2008 vstoupilo české plynárenství s vědomím, že předcházející rok 2007 znamenal za období posledních deseti let historicky nejnižší spotřebu plynu. Zatímco od roku 1997 do roku 2006 se tuzemská roční spotřeba pohybovala na hodnotách mezi 9,15 mld. m3 až 9,77 mld. m3, v loňském roce byl zaznamenán meziroční pokles o 6,7 % na 8,646 mld. m3. Bylo to způsobeno kombinací několika faktorů, zejména teplé zimy, nárůstu cen a širším uplatněním zateplení budov. V letošním roce se však díky dosavadním chladnějším klimatickým podmínkám a pravděpodobně i v důsledku zavedení ekologické daňové reformy podařilo tento trend zvrátit a z dosavadních výsledků spotřeby plynu se dá očekávat, že za rok 2008 bude opět překročena hranice 9 mld. m3. Do budoucna lze sice na jedné straně předpokládat tlak na snižování spotřeby plynu v důsledku pokračujících úsporných opatření zákazníků (zejména zateplování objektů), případně i krátkodobě v důsledků světové finanční krize, jež má již v současnosti dopad na některé segmenty průmyslu, např. sklářství, jež jsou z hlediska odběru plynu významné. Na druhé straně však byl v letošním roce zaznamenán reálný zájem (potvrzený jednáním s dodavateli plynu) několika investorů o vybudování elektráren fungujících na bázi zemního plynu. To by ve střednědobém horizontu znamenalo výraznější nárůst celkové roční spotřeby. Spotřebu plynu může kladně ovlivnit i pokračující úsilí o uplatnění stlačeného zemního plynu (CNG) jako alternativního paliva v dopravě. Ke snaze skupiny RWE vybudovat ve střednědobém časovém horizontu početnou síť čerpacích stanic na CNG se přidala s obdobnou snahou i skupina Vítkovice Holding.

Dovoz zemního plynu a změny dodavatelů

Dovoz zemního plynu do České republiky je i nadále uskutečňován převážně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, a to z Ruské federace a Norského království. Takováto diverzifikace zvyšuje energetickou bezpečnost daného odvětví. Do počátku roku 2005, tedy data, kdy začala první etapa otevírání dnes již plně liberalizovaného trhu s plynem, měla faktický monopol na dovoz plynu společnost RWE Transgas. Ta je, zejména díky svým dlouhodobým kontraktům s ruskými a norskými producenty, i nadále dominantním dovozcem, její podíl se však snížil na cca 90 %. Významným dovozcem zemního plynu se stala s podílem cca 8 % společnost VEMEX, která má uzavřen střednědobý kontrakt s ruským producentem plynu. Portfolio dovozců plynu doplňuje ještě významná německá společnost Wingas (cca 1,7 %) a tuzemské společnosti Lumius (0,3 %) a Česká plynárenská (0,1 %), která jako druhý tuzemský dovozce nabízí od května t. r. plyn pocházející z Norska. Těmto změnám v dovozu odpovídají i změny dodavatelů plynu. Od 1. ledna 2005 do konce třetího čtvrtletí tohoto roku došlo u odběrných míst konečných zákazníků k celkem 7673 změnám dodavatele plynu (u zákazníků kategorie VO došlo ke změně na 232 odběrných místech, u zákazníků kategorie SO došlo ke změně na 106 odběrných místech, u zákazníků kategorie MO došlo ke změně na 801 odběrných místech a u domácností byla změna provedena na 6534 odběrných místech). Nové dodavatele plynu je možné rozdělit zhruba do tří kategorií. První tvoří firmy, které mají přímé vztahy s producenty plynu (zejména VEMEX a Wingas), druhou firmy náležející mezi tuzemské producenty plynu (zejména MND, a.s., Petr Lamich - LAMA) a třetí firmy, které doposud působily na trhu s elektřinou a jejich snahou je nabízet souběžně svým zákazníkům i plyn (zejména Lumius, Česká energie a United Energy Trading)

Legislativní úpravy

Z nových předpisů dopadajících na plynárenství je potřeba uvést zejména od 1. ledna 2008 platný zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který ve své čtyřicáté páté části zavádí, v rámci tzv. ekologické daňové reformy, zatížení zemního plynu spotřební daní. Vzhledem k tomu, že uvedený předpis využívá řady možností, které mu dává legislativa EU v oblasti výjimek z této povinnosti, není dopad na celkovou spotřebu plynu negativní. Dvakrát došlo i ke změně klíčové vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem. První změna ve formě vyhlášky č. 321/2007 Sb. vstoupila v platnost od 1. ledna tohoto roku. Reagovala na aktuální problémy na trhu s plynem a zavedla např. distribuci plynu ve zkušebním provozu, upřesnila postup při rezervaci skladovací kapacity a ustanovení týkající se změny dodavatele plynu. Od 1. října pak vstoupila v platnost druhá změna, a to vyhláškou č. 354/2008 Sb, která měnila postup při rezervaci skladovací kapacity v podzemních zásobnících plynu zaváděním vícekolové elektronické aukce na volnou skladovací kapacitu.

Ke změnám je připravena i základní legislativní norma pro oblast energetiky, a to zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Potřeba jeho novelizace byla vyvolána zejména nutností transpozice nových směrnic a nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu do tuzemské legislativy, snahou zjednodušit postupy a snížit zátěž pro podnikatele a provedením úprav na základě zkušeností, které učinili uživatelé zákona za dobu jeho účinnosti. V současné době je novela energetického zákona pod číslem tisku č. 566 projednávána Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky s předpokladem schválení v průběhu první poloviny roku 2009. Plynárenství se v rámci navrhovaných změn může nejvíce dotknout zavedení jednotného operátora pro trhy s elektřinou a plynem a rozšíření práva na zajištění dodávky poslední instance pro všechny konečné zákazníky, jejichž spotřeba plynu za posledních 12 měsíců nepřekročila 400 tis. m3. Na některá navrhovaná ustanovení, především na zřízení Rady Energetického regulačního úřadu, společného operátora trhu s plynem, zajištění dodávky poslední instance a způsob přístupu k podzemním zásobníkům plynu, však není zcela jednotný názor a zcela jistě budou ještě podrobně diskutována během schvalovacího procesu.

Změny energetické legislativy jsou připravovány i na úrovni Evropské unie. Plynárenství se týká především takzvaný liberalizační energetický balíček, který byl představen Evropskou komisí prvně 19. září 2007. Jeho hlavním mottem bylo zavedení vlastnického oddělení na úrovni výroby a obchodu na straně jedné a přepravy (v elektroenergetice přenosu) na straně druhé. Právě tato snaha však, zejména v oblasti plynárenství, narazila na odpor řady členských států, neboť ve svém důsledku by to zhoršilo vyjednávací podmínky jejich hlavních plynárenských firem s producenty plynu a mohlo ohrozit i bezpečnost a spolehlivost zásobování. Proto došlo dne 6. 6. 2008 v Lucemburku na jednání Rady Evropské unie k širokému kompromisu, dle něhož si státy mohou v elektřině i plynu zvolit ze tří možností, kterými jsou úplné vlastnické oddělení, nezávislý systémový operátor a nezávislý operátor přepravních sítí. Jelikož však Evropský parlament není takovémuto kompromisu nakloněn, čeká právě české předsednictví poměrně složitý úkol dohodnout shodu mezi názory zmíněných institucí EU, aby mohly být dokumenty obsažené v liberalizačním energetickém balíčku schváleny a členské státy je mohly začít implementovat do své legislativy.

AUTOR:
Jan Zaplatílek

Autor je ředitelem odboru plynárenství a kapalných paliv MPO ČR

Podíl prodeje plynu zákazníkům

RWE 72,3 %

Pražská plynárenská 12,1 %

E.ON 4,0 %

Ostatní 11,6 %

Podíl dovozu zemního plynu

RWE 90,0 %

VEMEX 7,9 %

Wingas GmbH 1,7 %

Lumius 0,3 %

Česká plynárenská 0,1 %