Čtvrtek, 28. března 2024

Možné problémy ukládání oxidu uhličitého do podzemních prostor

Možné problémy ukládání oxidu uhličitého do podzemních prostor

Možnosti ukládání CO2 v geologických vrstvách

Ukládání zachyceného CO2 je možné ve vhodných geologických formacích pod zemským povrchem nebo ve velkých hloubkách v oceánu. Ukládání v oceánu by však mohlo vést k růstu pH mořské vody s následným rozpouštěním vápenitých skořápek mořských živočichů. Pro ukládání CO2 jsou potenciálně vhodné následující geologické formace:

  1. hlubinná jezera sladké nebo slané vody (aquifery)
  2. netěžitelné uhelné sloje
  3. vytěžená ložiska ropy a zemního plynu
  4. produkční ložiska ropy a zemního plynu

 

Hlubinná jezera, uhelné sloje 

Při ukládání CO2 v uhelných slojích lze jako vedlejší produkt získat metan - zemní plyn. Naproti tomu hlubinná jezera mají největší potenciál z hlediska objemu, který by bylo možno k ukládání CO2 využít.

Hlavní problém tohoto řešení (podobně jako v ostatních případech) je, že uložení CO2 znemožní budoucí jiné využití těchto formací. V budoucnu může být z nějakého jiného důvodu výhodné využití jak v současnosti netěžitelných uhelných slojí, tak hlubinných jezer, i kdybychom je v současnosti využít neuměli.

Ložiska ropy a zemního plynu

Zejména o poslední možnost - ukládání ve vytěžených a produkčních ložiscích ropy a zemního plynu je v současnosti největší komerční zájem. Zejména ropné a plynařské těžební společnosti hledají budoucí uplatnění jak pro technologie vrtání, kterými disponují, tak pro vytěžená ložiska surovin. Dalším potenciálním přínosem při případném budoucím ukládání CO2 by byla možnost zvýšit výtěžnost ložisek. Tato alternativa je v některých případech využívána již dnes, jedná se o technologie EOR (enhanced oil recovery) a EGR (enhanced gas recovery). To je pravděpodobně hlavní důvod, proč má CCS širokou podporu ropných společností: náklady na zvyšování těžby při ukládání emisí CO2 do produkčních ložisek by nesl zcela nebo alespoň částečně subjekt produkující emise CO2.

Zvýšení těžby ropy a zemního plynu vede ve svém důsledku k dalšímu růstu emisí CO2, který nelze efektivně eliminovat technologií CCS. Celkové environmentální dopady využití EOR a EGR mohou být tedy vyšší než zisky.

Náklady na separaci a ukládání CO2

V současnosti jsou náklady na separaci CO2 odhadovány na 25 až 60 EUR na tunu zachyceného CO2. Očekává se, že budoucím výzkumem v této oblasti by mohly být sníženy asi na polovinu [1]. Náklady na dopravu jsou očekávány ve srovnání s tím nízké, pokud bude CO2 dopravován potrubím nebo loděmi na menší vzdálenosti. Doprava nákladními automobily by byla příliš náročná. Při dopravě potrubím na vzdálenost do 250 km jsou finanční náklady odhadovány na 1 až 4 EUR/t. Náklady na stlačování plynu a jeho injektáž do geologických formací jsou předpokládány v rozmezí 10 až 20 EUR/t. Při současných cenách energií lze tedy očekávat zvýšení nákladů na výrobu energie o 60 až 150 %.

Je však třeba rozlišovat náklady na redukci emisí CO2 od nákladů na separaci a ukládání CO2. Protože hrubá produkce CO2 při použití CCS je vyšší, je nutno jej odstranit větší množství. Vezměme si modelový příklad: řekněme, že současné emise jsou 1000, pak při použití CCS by byly hrubé emise asi 1200. Z toho 1000 by bylo možno separovat ze spalin a uložit, zbývajících 200 budou čisté emise CO2. Uloženo by bylo 1000, ale emise by byly sníženy pouze o 800.

Rizika

Při ukládání CO2 v geologických vrstvách jsou předpokládána rizika, jež v současnosti neumíme spolehlivě odhadovat. Předpokládá se například, že CO2 bude alespoň částečně unikat podél geologických zlomů. Ukládaný CO2 má být stlačován pod vysokým tlakem, nebo zkapalňován. Zvýšení tlaku může způsobit nepředvídatelný pohyb hlubinných vod nebo může být příčinou mikrozemětřesení s rizikem narušení nadložních vrstev. Zvýšení pH při rozpouštění CO2 může vést k rozpouštění některých minerálů s dalšími negativními důsledky.

Ve všech seriozních publikacích je opakovaně zdůrazňováno, že dříve než bude technologie CCS zahrnuta mezi vhodná řešení ke snížení emisí CO2, je třeba důsledně vyhodnotit možná rizika, zdravotní a environmentální dopady.

ZDROJ: TZB Info, kráceno, upraveno

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů