Závěry konference "Ekologická stopa českých vysokých škol - dinosaurus nebo kolibřík

Právě tuto otázku si 27.–28.listopadu 2008 položili účastníci osmého ročníku konference„Současná úloha a postavení studentů na vysokých školách 2008“, kterou pořádalo za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Akademické centrum studentských aktivit, součást Vysokého učení technického v Brně. Konference přilákala stovku účastníků z řad studentů, zástupců vedení vysokých škol, Ministerstva životního prostředí ČR, Studentské komory Rady vysokých škol i neziskových organizací, veřejných výzkumných institucí a soukromých firem, jejichž činnost úzce souvisí s oblastí životního prostředí.

V úvodu konference se účastníci dozvěděli základní informace o současném stavu životního prostředí i environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na školách v ČR. Měli možnost diskutovat o existujících systémech environmentálního managementu i možnosti, jak zavést jeho nejdůležitější prvky na české vysoké školy. Byly též uvedeny příklady dobré praxe vysokých škol v zahraničí i institucí v České republice. Druhá část prvního dne byla věnována racionálnímu nakládání s materiály, jež zahrnuje oblast šetrného papírování, využití informačních a komunikačních technologií v administrativě a odpadové hospodářství. Páteční dopoledne bylo zahájeno problematikou energetického managementu na VŠ a příklady udržitelné dopravy. Konference byla završena zajímavou a živou diskuzí nad možnostmi studentů, především ve vysokoškolských samosprávách a způsoby, jak mohou tito aktivní studenti přispět k rozvoji environmentálního managementu právě na jejich vysoké škole.

Událost se odehrála ve velmi tvůrčí atmosféře. Účastníci z řad studentů se zaujetím naslouchali a diskutovali, ale řada z nich vyjadřovala také ochotu začít pracovat na zavádění environmentálního managementu v rámci svých vysokých škol. Na konferenci samozřejmě zazněly i hlasy, které nabádaly k neideologickému pohledu na celou problematiku a k respektování hlavních úkolů vysokých škol – výuky a výzkumu. Přátelská nálada během konference však nedovolila vzniknout žádným konfliktům a všechny diskuze proběhly s patřičným zaujetím pro věc, ovšem kultivovaně.

Účastníci konference se shodli zejména na těchto závěrech:

‐ Vysoké školy by měly zaujmout vůdčí roli v environmentální výchově, vzdělávání a osvětě i v šíření konceptu udržitelného rozvoje.

‐ Účastníci žádají Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby věnovalo více pozornosti environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě (dále jen EVVO), výchově k udržitelnému rozvoji a zavádění systémů environmentálního managementu na českých vysokých školách a aby vytvářelo podmínky pro činnost a rozvoj environmentálních neziskových aktivit v rezortu vysokého školství.

‐ Účastníci konference považují projekt Ekoškola, zavádějící na základní a střední školy environmentální manažerský systém, za velmi prospěšný a důležitý pro výchovu další generace k udržitelnému rozvoji. Podobný projekt je velmi potřebný i na českých vysokých školách. Proto účastníci konference i Studentská komora Rady vysokých škol podporují projekt Zelená univerzita. Tento projekt Akademického centra studentských aktivit si klade za cíl zavést vybrané prvky environmentálního managementu na české vysoké školy. ‐ Účastníci konference žádají představitele vlády a českých vysokých škol, aby se zasadili o prosazování environmentálních manažerských systémů a EVVO na vysokých školách.

‐ Bylo by vhodné využít služeb České informační agentury životního prostředí (CENIA), která nabízí možnost zavedení ekoznačky „ekologicky šetrná služba“ pro vysoké školy. Podmínkou je pouze spolupráce ze strany alespoň jedné vysoké školy, jež by měla zájem tuto značku získat, což může zvýšit prestiž této vysoké školy.

‐ Účastníci konference doporučují vysokým školám spolupráci s environmentálně zaměřenými neziskovými organizacemi (např. Veronica či Arnika), které mají v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Dále doporučují spolupracovat s institucemi, které udržitelný rozvoj již promítly do svého provozu (např. Ministerstvo životního prostředí, Úřad veřejného ochránce práv a řada místních samospráv).

‐ Inspiraci a motivaci při zavádění environmentálního managementu je možno hledat především u zahraničních prestižních vysokých škol, jakou je například Harvard University. Tato univerzita během posledních let dokázala, že ohled na životní prostředí není jen dobrý skutek a populistický krok, ale také dobrá cesta, jak ušetřit finanční prostředky, a to velmi výrazně.

‐ Důležitou oblastí, které by se měly vysoké školy hlouběji věnovat, je energetický management. V této oblasti jsou zřejmě také největší možnosti úspor provozních prostředků.

‐ Realizace šetrných opatření není pouze otázka finanční, ale také personální. Účastníci konference doporučují, aby vysoké zaměstnávaly environmentální manažery či využívaly jejich služeb, podobně jako je to běžné v jiných zemích (například Velká Británie, USA, Německo, Švýcarsko, Norsko a Švédsko). Velmi výhodné je také zapojení dobrovolníků z řad studentů.

Nedílnou součástí konference Akademického centra studentských aktivit je společenský večer a výstava studentských organizací. V soutěži o nejhezčí panel zvítězila organizace BEST Brno. S jednotlivými prezentacemi se mohou návštěvníci dvorany Centra Vysokého učení technického v Brně seznámit do 19.12.2008.
http://student.vutbr.cz