Pátek, 29. března 2024

Úspěšné projekty podpořené z OP Infrastruktura

Projekty zlepšující životní prostředí realizované v letech 2004-2006
Úspěšné projekty podpořené z OP Infrastruktura
Místo kalové laguny borový háj

Těžko byste hledali výstižnější příklad toho, jak evropské peníze pomáhají zlepšit životní prostředí, než je srovnávání starých fotografií kalové laguny v Údlicích u Chomutova s dnešní podobou tohoto místa. Tam, kde dříve z kalného jezera, ukrývající jedovaté čistírenské kaly, trčely mrtvé stromy a jeho bezprostřední okolí bylo proměněno v obří černou skládku, najdete dnes mladý borový les se zajíci a srnkami.

Obec Údlice může být na výsledek právem pyšná. Ne náhodou byla rekultivace skládky zařazena mezi ekologické stavby roku 2007.

Jedovatá laguna ležela v katastru obce Údlice. Původně byla v oněch místech pískovna, kam se po dotěžení začaly ukládat kaly z místní čistírny odpadních vod, která čistí vodu nejen z Údlic, ale i z nedalekého Chomutova. Vody obsahovaly těžké kovy, karcinogeny a další nebezpečné látky. Ukládaly se tam zhruba 20 let, až do začátku 90. let.

Obec se už řadu let snažila získat peníze na likvidace této laguny, protože jedovaté látky z ní pronikaly do okolí i do spodních vod. Kolem odumřely stromy a okolí se postupně změnilo v jednu velkou skládku odpadů.

Peníze na sanaci černé skládky a laguny kalů se podařilo obci získat až z Operačního programu Infrastruktura a od Státního fondu životního prostředí, a to ve výši 37 milionů Kč. Jak jsme se mohli přesvědčit přímo na místě, nebýt betonových odvodňovacích žlabů a tabule, informující, že zde byl realizován projekt za pomoci evropských peněz, vůbec bychom nepoznali, že zde bývala smrdutá kalová laguna. Místo se naopak stává oblíbeným cílem procházek.

Na detaily projektu jsme se zeptali vedoucího projektu Milana Studeného z firmy Kobra Údlice

Jak se při likvidaci laguny postupovalo?

Vše proběhlo vloni. Nejdříve se odčerpala voda, která byla nad kaly, zpět na nedalekou čistírnu odpadních vod. Tam se vyčistila a vypustila. To trvalo asi měsíc. Zůstalo obrovské množství kalů na dně bývalé pískovny. Pak se vyhloubilo několik příkopů neboli zadržovacích žeber asi sedm metrů hlubokých, tam kaly samospádem odtekly. Ty příkopy se poté seshora uzavřely geotextilií, ze stran zasypaly jílem a několika vrstvami zeminy či strusky a překryly další vrstvou geotextilie, aby kaly zůstaly neprodyšně uzavřeny. Nahoru přišla ornice, na níž se pak vysadil borový les a vysela tráva. Kolem laguny jsou navíc vybudovány betonové odvodňovací žlaby, aby ke kalům, které byly uzavřeny na dně pískovny, nepronikla žádná voda.

Nyní už kaly nemohou pronikat do okolí?

Ne, byly nepropustně uzavřeny ze stran i seshora, při nepřístupu vody v zemi ztvrdnou a budou neškodné. Vše se dvakrát ročně monitoruje, přímo v bývalé laguně jsou vybudovány dvě hloubkové sondy, kontrolují spodní vody, zatím je vše v pořádku.

Moravany u Brna už bahno z polí nespláchne

Obec Moravany, ležící jen několik kilometrů od moravské metropole, byla v minulosti krutě sužována povodněmi. Přestože neleží na žádné velké řece, postihovaly obec s železnou pravidelností. V roce 2004 proto obec požádala Státní fond životního prostředí (SFŽP) o dotaci na výstavbu suchého poldru. Tato dotace byla ale zamítnuta, protože nebylo komplexně řešeno celé území obce. Moravanští se však nevzdali. Na bezlesých svazích nad obcí vybudovali tři tzv. průlehy, což jsou pásy stromů, vysázené na prodyšném podloží, tvořeném směsí písku, hlíny a štěrku, aby se tam mohla vsakovat stékající dešťová voda. Toto opatření stálo obec dva miliony korun.

V roce 2005 podali žádost o dotaci na SFŽP znovu, projekt byl však mnohem komplexnější a obsahoval kromě suchého poldru i revitalizace Moravanského potoka a zalesnění části poldru. Tentokrát byli již úspěšní, a tak v roce 2006 mohli začít projekt za 8 milionů korun realizovat.

Na některé podrobnosti o projektu jsme se zeptali starostky obce Moravany Marie Barešové.

Jaká protipovodňová opatření jste realizovali?

Nejprve byla vybudována opěrná zeď - hráz a mokřad - suchý poldr o ploše 812 čtverečních metrů. Hráz je vysoká od 1,1 do 1,9 metru. To podle projektu má stačit na zadržení 50leté vody. Původně měla být hráz vyšší, tři metry, ale lidé, co bydlí pod ní, se báli, že kdyby se protrhla, voda by je úplně spláchla.

Dále byl revitalizován tok Moravanského potoka, který byl předtím zatrubněn. Nyní byly jeho břehy zatravněny a osázeny keři. Posledním opatřením byla výsadba lesa - dubů letních - v horní části poldru.

Součástí projektu bylo i závazné nařízení pro místní zemědělské družstvo, jaké plodiny může sít na polích, které jsou ve svazích. Rozhodně tam už nesmí být kukuřice nebo cukrovka, které navíc zemědělci seli po spádnici, nikoliv po vrstevnicích. Nyní smí na ta pole sít pouze pšenici nebo řepku.

Měli jste možnost už vyzkoušet, zda zvolená protipovodňová opatření fungují?

Ano, v roce 2007 přišly prudké deště, které by dříve vesnici zatopily. Nyní se naplnila část poldru a vesnice zůstala v bezpečí.

Domov pro seniory Stachy-Kůsov zkouší sílu obnovitelných zdrojů

Málokdo by asi očekával, že právě ředitel domova důchodců bude průkopníkem ve využívání obnovitelných zdrojů energie. V případě Ladislava Gála, ředitele Domova pro seniory Stachy-Kůsov, který najdeme kousek pod sjezdovkami šumavského Zadova, tomu ale tak skutečně je. Je zajímavé slyšet jeho vyprávění o projektu.

Začátek nebyl jednoduchý

Už v roce 2004 jsme začali připravovat projekt využití tepelných čerpadel pro vytápění celého objektu. Ale dostali jsme avízo z Bruselu, že musíme přidat ještě solární panely, jinak nedosáhneme na dotaci. Proto jsme projekt rozšířili o solární kolektory, přitom jsme se museli vejít do původního rozpočtu.

Klíčovým okamžikem byl nápad namontovat místo dvou čerpadel rovnou šest párů. To projekt výrazně zlevnilo, protože jsme si mohli najít levnějšího dodavatele technologie, navíc díky kaskádě šetříme energii, protože čerpadla mohou najíždět postupně a postupně je také vypínáme.

Čerpadla a kolektory namísto plynu

Základem celého projektu, který stál 9,5 milionu korun, z čehož 7,1 milionu bylo poskytnuto z Operačního programu Infrastruktura a 951 tisíc činila dotace ze Státního fondu životního prostředí, je již zmíněná šestice párů tepelných čerpadel typu voda-vzduch. Ta fungují v podstatě jako obrácená lednička. Nasávanému vzduchu je odebráno teplo, to je akumulováno ve vodě a z čerpadla pak odchází ledový vzduch. Ohřátá voda se pak využívá k vytápění i k mytí. Čerpadla se používají do mínus osmi stupňů. Už při mínus pěti nestačí na vytápění a najede plynový kotel. Při mínus osmi pak úplně vypnou a objekt je vytápěn jen plynem. Od jara do podzimu jedou jen tepelná čerpadla. Kromě plynového kotle čerpadlům pomáhá ještě 88 čtverečních metrů solárních kolektorů, ty vodu předehřejí, teplo se pak shromažďuje v akumulační nádrži.

Úspory jdou do stovek tisíc Kč

Úspora energie je značná. Zatímco v sezóně 2006-2007 byla spotřeba plynu téměř 50 tisíc kilogramů, v minulé sezóně, kdy jsme čerpadla použili poprvé, jen 3 tisíce kilogramů. Plynu se uspořilo za jeden milion korun. Ale stoupla zase spotřeba elektřiny, takže výsledná úspora v korunách byla za rok téměř 400 tisíc korun. Při nynějších cenách energií by se investice měla vrátit za 8 let.

Také výtah bude jezdit ekologicky

V plánu máme pořídit si v nejbližších letech i fotovoltaické články a také kogenerační jednotku, která by v době, kdy budou v provozu plynové kotle, tedy v zimě, vyráběla zároveň elektřinu. Ta by měla sloužit především pro vlastní potřebu, měla by pohánět nové výtahy, které si chceme pořídit. Chceme si také pořídit novou regulaci systému, abychom ušetřili energii. Nyní přistavujeme budovu, ale energii, kterou budeme potřebovat navíc, chceme různými opatřeními, mimo jiné i zateplením budov, uspořit.

Domov seniorů Stachy-Kůsov tak bude i v příštích letech laboratoří obnovitelných zdrojů a úspor a výkladní skříní podobných zařízení v Jihočeském kraji.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů