Jaká nás čeká budoucnost - Čipová totalita

Svět budoucnosti je odnepaměti jedním z hlavních fenoménů umělecké fantastiky či vědecké analýzy i předmětem obyčejných lidských snů a představ. Jak asi bude vypadat svět za padesát, za sto let a jak třeba za pět set nebo za tisíc let?
Vzpomenu-li si dnes na to, co se v mém dětství spojovalo s budoucností - mobilní telefony, osobní počítače, satelitní navigace, vesmírná turistika (řečeno dnešními termíny ) a řada dalších -, pak je zřejmé, že jsme se jí dožili. Ovšem dožili jsme se i technologické budoucnosti, tedy běžného používání věcí a technologií, které v sedmdesátých letech tvořily součást populární fantastiky. Takže už dnes vlastně žijeme v budoucnosti. A tak to dozajista bude pokračovat i nadále.

Prokletí fosilních paliv
Jedním z futurologických strašáků uplynulého období bylo vyčerpání fosilních paliv. Experti z dob socialismu i mnozí jejich soudobí následovníci se předháněli a předhánějí ve výpočtech a odhadech, kdy dojde k vyčerpání světové zásoby fosilních paliv, uhlí, zemního plynu a především ropy. Hovořilo se o tom dnu jako o černém dnu lidstva, o počátku jeho zániku a podobně.
Vyčerpání fosilních paliv je přitom pravým opakem - skutečnou nadějí lidstva a jeho světlé budoucnosti. Největším nepřítelem pokroku a zejména technologického pokroku jsou totiž právě petrolejářské koncerny, kterým velmi vyhovuje přetrvávající ropný standard, jakkoliv je neekonomický, neekologický a venkoncem zastaralý. Ale znamená pro ně značný a trvalý příjem.
Skutečný technologický pokrok totiž naráží paradoxně na svého nejštědřejšího podporovatele - na ekonomiku.
Ve chvíli, kdy budou zásoby fosilních paliv (konečně) vyčerpány, nebo alespoň přestanou stačit, nebo bude příliš drahé je těžit, bude konečně nezbytné hledat alternativní zdroje energie, nové technologické postupy a nová řešení.
Nové postupy a nové zdroje se totiž hledají pouze v těch dobách, kdy se někomu vlivnému zdá, že by na tom mohl vydělat. Když někdo na něčem už vydělává, nemá samozřejmě důvod něco měnit, vývoj stagnuje a nic se neděje.
Proto všichni stále používají spalovací motory - ne že by to bylo nějak výhodné nebo jinak šikovné. Je to výhodné a šikovné pro ty, kteří na tom vydělávají. A ty samozřejmě nějaké studie o vodíkovém hospodářství nebo jaderné fúzi nedojmou. Chtějí mít své petropeníze a udělají pro ně všechno na světě.
Všechny ty řeči o vyčerpání fosilních paliv jsou ovšem tak trochu mýtus. Hlavním cílem je manipulace s cenami ropy na burzách. I ti nejnezávislejší odborníci, kteří se kdy těmito odhady zabývali, dobře vědí, že museli vycházet z dat, která jim stejně poskytují petrolejáři, navíc pouze o známých ložiskách. A také, že pracují s příliš politicky výbušným materiálem.
Zkrátka můžeme říci, ano, vyčerpání fosilních paliv by bylo skvělé, ale nesmíme se na ně moc spoléhat. Nové postupy a nové zdroje musíme hledat a především prosazovat i s vědomím, že ropa na zemi možná nedojde nikdy.

Velký bratr už bude s námi
Skutečnou cestu k budoucnosti otevřel útok na Světové obchodní centrum, ať už ho provedl kdokoliv a z jakýchkoliv pohnutek. Jedenáctým zářím 2001 se svět změnil. Nastala éra moderní demokratické totality.
Přesně takové totality, o níž psal George Orwell v románu 1984 a kterou západní svět s oblibou a lacinými posměšky ztotožňoval se zeměmi sovětského bloku. Přitom represemi v takzvaném "zájmu národní bezpečnosti" dosáhly Spojené státy tak dokonalého sblížení s orwellovskou literární klasikou, že si o tom všichni Stalinovi pohrobci mohou nechat jen zdát. Samozřejmě jim k tomu pomáhá důkladný systém státního dozoru vybavený těmi nejmodernějšími sledovacími technologiemi.
Nikdo se proti tomu nebouří, protože všichni dobře chápeme, že všechno je pro naši bezpečnost, že ten, kdo nás sleduje, je doopravdický orwellovský Velký bratr. Takže budeme sledováni a monitorování ještě více než dnes.
Nejedná se samozřejmě pouze o kamerové sledování, to je příliš jednoduché. Soudobé sledování prostřednictvím čipových karet a mobilních telefonů bude vzrůstat a přibudou k němu další vymoženosti.
Blízká budoucnost nepochybně přinese osobní zdravotní monitorovací čip, který bude sledovat naše vitální funkce a v případě potřeby automaticky přivolá pomoc. Budeme-li ovšem náležitě pojištěni.
Tento čip bude určitým upgradem základního identifikačního čipu, který budeme mít někde pod kůží a který bude fungovat jako chytrá občanka. Přesně nám vymezí, kam jsme autorizováni vkročit a kam už ne, například proto, že se jedná o "privatizovaný veřejný prostor", ochrannou zónu a podobně. Zkrátka někam, kam sociálně nebudeme patřit. I to povede k zajištění veřejného pořádku, nežádoucí osoby na nežádoucím místě okamžitě spustí poplach a jejich čipy vyrozumějí strážné služby.
Z urbanistického hlediska bude pokračovat trend izolování sociálních skupin - z dnešních ghett pro bohaté a nákupních galerií budou vznikat celá sociálně výlučná města podléhající přísnému monitorování a sledování - pochopitelně pro větší pohodlí a bezpečí těch, kteří si to budou moci dovolit. Všichni ostatní budou nežádoucí.
Rozšíření dojdou nepochybně i domácí počítačové systémy řídící dodávku a spotřebu energií v našich bytech, zaznamenávající (samozřejmě pro naši kontrolu a bezpečnost) naši autorizovanou přítomnost v bytě a používání příslušných spotřebičů.
Touto vyspělou technikou budou vybaveny i další předměty. Automobil nám nezprovozní řízení, neboť dostane od zdravotního čipu informaci o tom, že jsme požili alkohol či jiné zakázané látky. Nedovolí nám jet tam, kam se nesmí, nedovolí nám překročit rychlost, parkovat tam, kde jsme si nezaplatili. Ano, ano, to vše pro naše vlastní pohodlí a bezpečnost.

Uživatelsky přívětivé
Uživatelsky přátelských bude stále více spotřebičů, počítačů a počítačových programů. Ovšem pouze pro funkce, která nám softwaroví inženýři naplánují. Všechno ostatní, jakékoliv pokusy používat danou věc jinak, bude pokládáno za útok na autorská práva výrobce.
Trend totalitní uživatelské pseudopřístupnosti, zamezující jakémukoliv nestandardnímu užívání produktu, zahájený společností Apple v jejích počítačích a telefonech, se bude nepochybně dále prohlubovat. Je to pohodlné jak pro výrobce, tak pro běžného uživatele.
Takový je důsledek specializace produktů spotřební elektroniky. Už v dnešní době se většina produktů stala natolik komplikovanými, že jejich plné využití je pro běžného spotřebitele příliš náročné. Výsledkem budou stále sofistikovanější uživatelská rozhraní, která budou prostřednictvím primitivní umělé inteligence pomáhat s ovládáním produktu.
Univerzalita výpočetní techniky nebude v blízké budoucnosti pro člověka zvládnutelná, výsledkem bude řada více či méně úzce speciálně vybavených zařízení. Těžištěm se stanou internetové aplikace a datové sklady, které bude uživatel obsluhovat z technologicky zjednodušených domácích nebo pracovních stanic. Mobilita informačních technologií se stane jejich základní vlastností.
Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že budoucí vývoj bude spíše chmurný až depresivní. Ale není tomu tak. Bude takový, jaký si ho uděláme a jaký ho budeme chtít. Necháme-li techniku, aby nás ovládala, pak nás skutečně ovládne. A necháme-li někoho jiného, aby nás ovládl prostřednictvím techniky, bude to stejné.

AUTOR: Robert Blanda
spisovatel sci-fi a fantasy literatury