Revoluce začala, Evropa zezelená

Evropa se obarvila nazeleno. Jako první ze světových mocností vzala vážně varování mnoha vědců, že světu hrozí ekologická katastrofa, a rozhodla se proti temným vizím bojovat.

Evropský parlament včera drtivou většinou posvětil plány na evropskou zelenou revoluci. Jejím hlavním cílem je v zemích Evropské unie snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší o jednu pětinu oproti úrovni z roku 1990. Skončila tak jedenáctiměsíční legislativní bitva, během které se mezi sebou hádaly jednotlivé státy, evropské instituce i průmyslové sektory. Evropa doufá, že její odvážný zelený krok, strhne bez ohledu na těžkou ekonomickou situaci i zbytek světa. Hlavně Spojené státy, které jsou společně s Čínou největšími znečišťovateli světového ovzduší.

Všichni jsou šťastní. Skoro

"Už teď se ozývá mnoho hlasů z celého světa, které tvrdí, že náš postup okopírují. To je povzbuzující," řekl včera eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.

Přesvědčit nového amerického prezidenta Baracka Obamu, aby se nebál "přejít na zelenou", bude jedním z úkolů českého premiéra Mirka Topolánka. Ten příští rok povede první oficiální setkání EU-Obama, kde bude boj proti oteplování planety hlavním tématem.

"Je skoro symbolické, že europoslanci schválili klimaticko-energetický balíček den poté, co NASA oznámila, že za posledních pět let ubylo v Grónsku, Antarktidě a na Aljašce dva biliony tun ledu a Britská meteorologická služba informovala, že rok 2008 patří mezi deset globálně nejteplejších let od roku 1850," prohlásil český ministr pro životní prostředí Martin Bursík.

Češi patří k vítězům tisíců hodin vyjednávání, která včera skončila: získali významné ústupky pro energetický sektor a odvrátili hrozbu, že by se vyjednáváním finálního kompromisu museli trápit během českého předsednictví.

Seznam vítězů je ale mnohem delší. Patří mezi ně "otec projektu" předseda Evropské komise José Barroso, jehož šance na znovuzvolení do nejvyššího euroúřednického křesla po včerejšku zase vzrostly a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který klimaticko-energetický balíček dotáhl k happy endu, definitivně potvrdil, že patří mezi nejvýraznější osobnosti evropské politiky.

Spokojena s výslednou dohodou je většina členských států a nakonec i průmysl. Ten sice bude "zelenání" pořád finančně značně bolet, ale díky výjimkám, které protlačila hlavně kancléřka Angela Merkelová, nakonec oproti původním počtům ušetří miliardy eur.

Celoplanetární lobbing

Za poražené se naopak považují ekologové, kteří si myslí, že Evropa by měla mít odvážnější ambice, a vadí jim ústupky těžkému průmyslu. "Jediným paprskem světla je dohoda o zvýšení podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů," prohlásili šéfové Greenpeace. Z vody, větru nebo sluneční energie by se v roce 2020 mělo vyrábět 20 procent evropské energie.

Ani smutek ekologů nemění nic na tom, že Evropská unie je po včerejšku světovým premiantem v boji proti globálnímu oteplování. A její nadcházející mise je jasná: přinutit ostatní, aby se přidali. Pokud by totiž státy jako Čína a USA dál odmítaly emise snižovat, byly by evropské snahy marné. Velkou příležitost prokázat, jak dobří jsou Evropané v lobbingu, budou mít příští rok v Kodani. Tam by se měla dohodnout nová globální dohoda o snižování emisí skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší.