zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

2008: atomový úsvit a soumrak ropného věku

30.12.2008
Energie
2008: atomový úsvit a soumrak ropného věku

Vstupujeme do nové éry, charakterizované potřebou zvládnout technologie, které učiní naši planetu zelenější a současně poskytnou neomezené množství energie. Je to opravdu přelomový bod: přehnané obavy z jaderné energie, které panovaly v uplynulých dvou desetiletích, nahradil strach z růstu cen fosilních paliv a z rizik globálního oteplování.

Dnes panuje shoda, že nečinnost v otázce globálního oteplování, ať už jsou jeho příčiny jakékoliv, může mít katastrofální následky. Jen málokdo nesouhlasí s názorem, že bez rozsáhlých opatření zaměřených na změnu ekonomik, průmyslu i chování spotřebitelů může být ohrožena i existence života. Změny klimatu byly tématem summitu G8 v Japonsku. Debatu podnítili i šéfové sta čelných společností. Na seznamu jejich řešení je vysoko i jaderná energetika.

V roce 2008 oznámily Rusko, Spojené státy, Velká Británie, Francie, Indie a další země ambiciózní plány výstavby dalších reaktorů. Také Vietnam, Indonésie a Thajsko daly najevo úmysl vstoupit do jaderného klubu. Nejde jen o pár elektráren navíc. Jde o hlubokou změnu postoje k výrobě energie - o nový přístup, jenž by mohl předznamenat konec závislosti na ropě.

Není překvapivé, že se přístup veřejnosti k jaderné energii změnil. Překvapivé je, že tato změna trvala tak dlouho. Když se barel ropy prodával za čtvrtinu dnešní ceny a poprvé zazněla varování před klimatickými změnami, bylo snadné ignorovat náznaky, že je zapotřebí změna.

Pokud si nevšimnete prvních projevů nádoru v těle, musíte po jeho pozdějším odhalení podstupovat daleko drastičtější a naléhavější zákroky. Právě do tohoto stavu jsme dnes dospěli.

Nestrašme Černobylem

Naštěstí známe léčbu - léčbu, která je mnohem bezpečnější a účinnější než před 20 lety. Když jsem na Moskevské univerzitě studoval fyziku, snil jsem o tom, že se stanu jaderným vědcem. Dnes se setkávám s talentovanými vědci, abych lépe pochopil, jak můžeme využít enormní potenciál jaderné energie ku prospěchu naší ekonomiky a budoucích generací. Havárie v Černobylu a na Three Mile Islandu vytvořily vůči jaderné energii strach a předsudky.

Dnešní modulární olovo-vizmutem chlazené rychlé reaktory jsou však tak bezpečné, že je lze provozovat ve městech: vyrábět pomocí nich energii a teplo a odsolovat vodu. Tyto moderní reaktory jsou vybaveny víceúrovňovými bezpečnostními systémy, které brání téměř jakékoliv havárii, zejména haváriím způsobeným lidskou chybou. Rovněž v tolik diskutované otázce jaderného odpadu došlo ke značnému pokroku. Mnozí vědci se shodují, že hluboká geologická úložiště představují bezpečnou a realizovatelnou metodu dlouhodobého skladování a likvidace. Ve vývoji jsou jaderné technologie čtvrté generace s uzavřeným palivovým cyklem, které spalují více jaderného paliva a snižují množství jaderného odpadu. Tyto pokroky by měly přispět k odstranění předsudků vůči jaderné energi.

U jaderné energie se není třeba obávat vyčerpání zdrojů nebo umísťování elektráren v blízkosti zásob paliva. Potenciál opětovného zpracování vyhořelého paliva nabízí jaderné energetice neomezené zdroje. Je to takzvaný "bezodpadní" koncept, o němž jsem přesvědčen, že již brzy ovládne nejen jaderný sektor, ale všechny průmyslové obory.

Vývoj malých a středních reaktorů může přinést průmyslovou revoluci do obrovských nerozvinutých oblastí světa, kde absence energetických zdrojů dlouho brzdila hospodářský růst. Pouze v Rusku, zemi s obrovským přírodním bohatstvím, postrádá více než 60 procent území energetickou distribuční síť. Jednou z cest, jak to změnit, je vybudovat elektrárny na fosilní paliva, masivně investovat do infrastruktury a vyrábět energii na úkor bezpečného životního prostředí. Je to však nesprávná cesta.

Člověk nemusí být raketový fyzik, aby si uvědomil, že skutečným řešením je výstavba malých, bezpečných a ekologicky nezávadných jaderných elektráren. Vytvořily by se tím příležitosti, o jakých se dnes mnoha lidem jen zdá.

Na světě existuje asi 440 komerčních jaderných reaktorů. Většina se jich nachází v Evropě, ve Spojených státech, v Japonsku, v Rusku, v Jižní Koreji, v Kanadě, v Indii, na Ukrajině a v Číně. Mezinárodní agentura pro atomovou energii odhaduje, že do 15 let bude zprovozněno dalších nejméně 60 jaderných bloků. Tato expanze nás staví před nové úkoly. Se vstupem nových hráčů se v jaderné energetice zvýší konkurence. Zvládnutí tohoto růstu bude vyžadovat globální spolupráci na sjednocení velkých jaderných trhů podle přísných standardů. Mezinárodní technologické a tržní aliance se stanou nezbytností, zejména pro vývoj a zavádění nových způsobů likvidace jaderného odpadu a vyhořelého paliva. Samozřejmě musíme také vyrábět zařízení, která zaručí maximální bezpečnost a efektivitu.

Pozor na krátkodobé zájmy

Význam plné spolupráce Ruska, USA, Velké Británie, Francie, Japonska, Číny a dalších zemí disponujících mírovými jadernými technologiemi a znalostmi nelze dost dobře docenit. V sázce je mnoho.

Nesmíme padnout za oběť krátkodobým průmyslovým a politickým ohledům, cyklickým hospodářským problémům nebo neshodám ohledně relativně drobných či místních obtíží. Máme prostředky k zajištění takového množství čisté energie, které uspokojí naše potřeby i potřeby planety. Nesmíme je promrhat.

AUTOR: Oleg Děripaska

Autor je předsedou představenstva investiční společnosti Basic Element. V seznamu miliardářů časopisu Forbes je na 9. místě. (c) The New York Times Syndicate

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí