Bursík: Krize kolem dodávek plynu není důvodem k renesanci uhlí nebo jádra
"Současný problém s dodávkami plynu z Ruska není důvodem k návratu k fosilním
palivům nebo jádru," řekl dnes ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle
něj je současný stav nepříjemná a vážná, ale přece jen epizoda, která spíše
poukazuje na nutnost rozšířit portfolio zdrojů energie i zemí, odkud se dovážejí
suroviny. Právě jádro jako řešení problémů s evropskou energetikou zmínil včera
prezident Václav Klaus.
Václav Klaus to pronesl na včerejší společné tiskové konferenci s polským
prezidentem Lechem Kaczyńskim. „Jestli je něco potřeba v Evropě udělat, tak je
to racionalita energetické politiky a zbavení se některých a prioristických
zákazů, které v Evropské unii převládají. Samozřejmě východiskem ke všemu je
umožnění vzestupu jaderné energetiky,“ řekl Václav Klaus. K němu se přidal i
polský prezident. „Pokud jde o tu poslední větu, já naprosto souhlasím s panem
prezidentem, protože skutečně v Evropské unii se vyskytovaly různé tendence,
pokud jde o jadernou energii – začínaje hlubokou afirmací až po rozhodný odpor.
Tuto situaci je třeba změnit,“ řekl v Praze Lech Kaczyński.
"Současný problém s dodávkami plynu z Ruska není důvodem k návratu k fosilním palivům nebo jádru," řekl dnes ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle něj je současný stav nepříjemná a vážná, ale přece jen epizoda, která spíše poukazuje na nutnost rozšířit portfolio zdrojů energie i zemí, odkud se dovážejí suroviny. Právě jádro jako řešení problémů s evropskou energetikou zmínil včera prezident Václav Klaus.
Václav Klaus to pronesl na včerejší společné tiskové konferenci s polským prezidentem Lechem Kaczyńskim. „Jestli je něco potřeba v Evropě udělat, tak je to racionalita energetické politiky a zbavení se některých a prioristických zákazů, které v Evropské unii převládají. Samozřejmě východiskem ke všemu je umožnění vzestupu jaderné energetiky,“ řekl Václav Klaus. K němu se přidal i polský prezident. „Pokud jde o tu poslední větu, já naprosto souhlasím s panem prezidentem, protože skutečně v Evropské unii se vyskytovaly různé tendence, pokud jde o jadernou energii – začínaje hlubokou afirmací až po rozhodný odpor. Tuto situaci je třeba změnit,“ řekl v Praze Lech Kaczyński.
„Kdybychom chtěli dnešní problém Ruska a Ukrajiny řešit výstavbou jaderné elektrárny, tak ji uvedeme do provozu nejdříve v letech 2021 – 2023,“ komentuje Bursík návrh řešit nedostatek ropy jadernou energetikou. Podle Bursíka není jádro ani řešením dnešních problémů se změnami klimatu. „Na celém světě se vyrábí jen tři procenta elektrické energie z jádra a tento podíl neustále klesá. Jaderná energie není obnovitelný zdroj a ty jediné mají budoucnost,“ dodal Bursík.
„Nemyslím si, že by došlo kvůli plynu k většímu využívání uhlí. Žádnému investorovi se prostě nevyplatí investovat do uhelné energie,“ myslí si Martin Bursík. Důvodem je podle ministra to, že po roce 2013 budou energetické firmy nuceny nakupovat povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů na aukcích. „Kdo bude vyrábět špinavěji, bude více platit,“ vysvětlil Bursík. Podle něj se firmám uhlí pálit nevyplatí, protože právě povolenky prodávané na aukcích určí cenu uhlíku a uhlí bude příliš drahé kvůli vysokým emisím. „Po zavedení aukcí půjde cena uhlíku nahoru. Pálení uhlí bude nekonkurenceschopné a firmy pálící uhlí budou mít problémy na trhu,“ dodal Bursík.
Podle ministra životního prostředí ale současná krize ukazuje, že česká energetika je příliš závislá na dovozu surovin z ciziny. Podle něj by odpovědí na současné problémy měla být především decentralizace zdrojů a snaha o větší samostatnost a úspory energie. „Odpovědí není návrat k pálení uhlí a ignorování globálních problémů s klimatem a lokálních problémů životního prostředí, ale snížení závislosti na jednom zdroji, na Rusku,“ řekl Bursík. Právě diverzifikace zdrojů a snižování závislosti na malém počtu zdrojů energie jsou podle Bursíka jedněmi z hlavních témat českého předsednictví Evropské unie.
Zároveň je podle Bursíka zemní plyn důležitým palivem v přechodu od klasické ekonomiky, postavené na fosilních palivech, k vodíkové ekonomice. Zemní plyn jako fosilní zdroj má nízké měrné emise oxidu uhličitého a zároveň jeho zásoby jsou větší než zásoby ropy.
„Kdybychom chtěli dnešní problém Ruska a Ukrajiny řešit výstavbou jaderné elektrárny, tak ji uvedeme do provozu nejdříve v letech 2021 – 2023,“ komentuje Bursík návrh řešit nedostatek ropy jadernou energetikou. Podle Bursíka není jádro ani řešením dnešních problémů se změnami klimatu. „Na celém světě se vyrábí jen tři procenta elektrické energie z jádra a tento podíl neustále klesá. Jaderná energie není obnovitelný zdroj a ty jediné mají budoucnost,“ dodal Bursík.
„Nemyslím si, že by došlo kvůli plynu k většímu využívání uhlí. Žádnému investorovi se prostě nevyplatí investovat do uhelné energie,“ myslí si Martin Bursík. Důvodem je podle ministra to, že po roce 2013 budou energetické firmy nuceny nakupovat povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů na aukcích. „Kdo bude vyrábět špinavěji, bude více platit,“ vysvětlil Bursík. Podle něj se firmám uhlí pálit nevyplatí, protože právě povolenky prodávané na aukcích určí cenu uhlíku a uhlí bude příliš drahé kvůli vysokým emisím. „Po zavedení aukcí půjde cena uhlíku nahoru. Pálení uhlí bude nekonkurenceschopné a firmy pálící uhlí budou mít problémy na trhu,“ dodal Bursík.
Podle ministra životního prostředí ale současná krize ukazuje, že česká energetika je příliš závislá na dovozu surovin z ciziny. Podle něj by odpovědí na současné problémy měla být především decentralizace zdrojů a snaha o větší samostatnost a úspory energie. „Odpovědí není návrat k pálení uhlí a ignorování globálních problémů s klimatem a lokálních problémů životního prostředí, ale snížení závislosti na jednom zdroji, na Rusku,“ řekl Bursík. Právě diverzifikace zdrojů a snižování závislosti na malém počtu zdrojů energie jsou podle Bursíka jedněmi z hlavních témat českého předsednictví Evropské unie.
Zároveň je podle Bursíka zemní plyn důležitým palivem v přechodu od klasické ekonomiky, postavené na fosilních palivech, k vodíkové ekonomice. Zemní plyn jako fosilní zdroj má nízké měrné emise oxidu uhličitého a zároveň jeho zásoby jsou větší než zásoby ropy.
Sdílet článek na sociálních sítích
