zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dopisy a e-maily

17.01.2009
Energie
Dopisy a e-maily

Proč se Google nebrání lépe?

Zaujala mě zpráva, která byla tento týden zveřejněna prakticky ve všech médiích a která informuje, že internetový prohlížeč Google spotřebuje při odpovídání na dotazy velké množství energie a jeho činnost je tedy velmi nešetrná k přírodě. Google se hájí, že té spotřebované energie je podstatně méně, než tvrdí kritika. Nevím, které číslo je bližší skutečnosti. Zajímá mě ale, co udělá člověk, který nemá možnost najít na internetu odpověď na svou otázku. Sedne do auta a dojede si do nejbližší knihovny? Pustí si televizi? Bude civět do prázdna a na získání odpovědi rezignuje?

To vše je třeba uvážit, než začneme internetovým prohlížečům předhazovat, že této planetě spotřebou energie škodí.

Jiří Weinberger, www.timing.cz

Kdo se zazelená, bude víc platit

Velmi mě "pobavil" článek Martina Bursíka Kdo se zazelená, překoná krizi (HN 14. ledna). Opravdu nevím, zda je za ním autorova čirá naivita, nebo jiný zájem. Nikoli pane Bursíku, kdo se zazelená, nepřekoná krizi, ale bude platit víc za všechno. Nemůžeme rezignovat na ochranu životního prostředí, ale nesmíme se přestat ptát ani na její cenu.

V živé paměti mám mnohokrát opakovaná vyjádření Martina Bursíka podporující zemní plyn k čemukoli - k vytápění rodinných domků, centrálnímu zásobování teplem i výrobě elektřiny. O jeho dodávky z východu se prý nemusíme obávat, podpora EU nám je pomůže zajistit. Najednou je vše jinak a pan ministr doporučuje snížení závislosti, zatím "pouze" na ruském plynu.

Také se ukazuje, že Evropská unie tahá ve sporu s Ruskem a Ukrajinou za kratší konec provazu. "Plynový advokát" Bursík a jemu blízká bruselská klimatická politika navíc velmi napomohli k tomu, že ČEZ uvažuje o masivní výstavbě plynových elektráren. Doufám, že na základě čerstvých zkušeností své záměry přehodnotí. Nejde jen o nespolehlivost dodávek, ale i o cenu plynu - vždyť jde o jeden z téměř absolutně nejdražších zdrojů.

Není pravda, že uran a uhlí jsou nám na nic. Funkčních uranových dolů je na světě relativně málo a stát, který je má, bude v době nadcházející jaderné renesance ve výhodnější pozici než stát bez uranu. Podobně je to s uhlím. Pokud se spaluje v moderních elektrárnách se systémem čištění spalin - a nikoli v padesát let starých kamnech doma - nejsou zplodiny nijak závratné. Nedostatek uhlí je u nás uměle vytvořený, snadno dostupné zásoby této suroviny sahají za horizont roku 2100.

Měli bychom se zamyslet, zda Bursíkovi záměry neškodí České republice a všem jejím občanům.


Jan Chvátal, Nový Jičín

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí