zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Důl Frenštát - krátce z historie

25.01.2009
Geologie
Důl Frenštát - krátce z historie
V současnosti se v souvislosti s plynovou episodou mezi Ruskem a Ukrajinou a EU hodně hovoří i o možnosti využití uhlí z dolu Frenštát.

  Výstavba poněkud kontroverzního dolu Frenštát, což dokládají mnohé petice občanských sdružení,  začala v roce 1981. V roce 1991 však byly práce na ložisku pozastaveny a důl zakonzervován. Od začátku roku 1995 nad dolem visí rozhodnutí představenstva OKD schváleného Obvodním báňským úřadem v Ostravě, kdy je realizován pouze zajišťovací provoz, který měl termín platnosti do konce roku 2003.

   Hrozba ukončení konzervace a rozjetí těžby uhlí se nad údolím objevila po šesti letech až v roce 2004. Obvodní báňský úřadu v Ostravě vydal povolení k průzkumné činnosti kvůli plánované těžbě plynu. Obyvatelé Frenštátu i představitelé obcí se však obávají, že průzkum fakticky může znamenat oživení dolu a tedy možnost těžby uhlí. Není tajemstvím, že konzervace dolu stojí ročně více než 50 milionů korun. Konzervační režim byl nastaven do konce roku 2003, kdy se měla rozjet těžba uhlí, nebo zahájit likvidace.
Letecký snímek areálu dolu, klikněte pro jeho zvětšení... 

   V dubnu 1997 představila společnost OKD nový podnikatelský záměr těžby černého uhlí v Beskydech. Tento projekt se "omezil" na jedinou lokalitu z původních pěti - a to dobývací prostor Frenštát. Západ o rozloze 37 km2 ležící v okrese Nový Jičín v katastru obce Trojanovice a částečně i města Frenštát pod Radhoštěm Vlivy poddolování by však měl pocítit i Rožnov p.Radhoštěm a obec Veřovice. 

 Celková plocha postižená předpokládanými poklesy půdy tak byla odhadnuta na 1830 ha. V tomto projektu počítaly OKD s dokončením přípravných prací na Dole Frenštát okolo roku 2000, k zahájení těžby by mělo dojít po r. 2005. Ročně by se zde mělo vytěžit okolo 2,2 mil. tun uhlí, životnost dolu plánují na 40 let s možností dalšího prodloužení. Využitelné zásoby ložiska byly vypočteny na 814 mil. tun, z toho vytěžitelných je asi 309 mil. tun

 Otvírka dolu je dvoujámová, jak známe z kladenských šachet. Obě jámy dosahují hloubky 1200 metrů. . 

  Rozvod elektřiny a čerpací stanice, to je vše. V druhé jámě, která není vystrojena, vydatně prší. Zajímavé, i když ne neobvyklé, v dole se vyskytuje slaná mořská voda, která je čerpána na povrch. 

¨

ZDROJ: www.montanya.org

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí