Krizí chceme proplout bez ztráty kytičky

ROZHOVOR HN

JIŘÍ BOROVEC, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Čepro

Je to jen pár dní, co nový šéf státního podniku Čepro Jiří Borovec usedl do ředitelské funkce. A hned začal pracovat na plánu, jak zabezpečit firmu proti hrozící recesi v Česku. "Jmenoval jsem záchranný tým, který materiál do konce února připraví. Abychom měli v šuplíku pro případ náhlého ztroskotání české ekonomiky záchrannou brzdu, která by nám pomohla proplout," říká Borovec.


HN: Je takový plán potřeba, hrozí Čepru nějaké bezprostřední problémy?

To ne, ale chceme být připraveni. Pokud to nebude nezbytně nutné, žádné změny dělat nebudeme - materiál se připravuje pro případ, že by se situace výrazně zhoršila. Například investiční plán je také o bezpečnosti dodávek a skladování - a tam potřebujeme dávat peníze, ať je krize či ne.


HN: Co by mohlo Čepro ohrozit?

Naši zákazníci se mohou dostat do problémů s odbytem výrobků a může jim dojít hotovost. Zhorší se platební morálka a někteří mohou spadnout do platební neschopnosti - a to by na nás mělo vliv. Firmy neumírají na to, že se dostanou dočasně do ztráty. Umírají na to, že mají nedostatek peněz.


HN: Už se něco takového některému z vašich odběratelů stalo?

Ještě ne.


HN: Jak bude materiál vypadat a kdo ho zpracuje?

Připravíme variantu, jaká opatření udělat, když se nebude dařit našim odběratelům a kvůli tomu se zhorší naše pozice z hlediska přítoku peněz. To znamená - na straně výdajů uděláme červenou čáru a řekneme - co je nad ní, je nezbytné pro náš provoz a přežití, co je pod čárou, můžeme oželet. Zadal jsem ho čtyřem členům managementu, tým zastřešuje provozní ředitel Pavel Dolanský.


HN: S jakými plány jste do Čepra přišel?

Pro letošek mám čtyři priority. Není tajemstvím, že kolem Čepra jsou kriminální kauzy, které způsobil dřívější management (kolem tehdejšího ředitele Tomáše Kadlece, pozn. red.). Zásadním úkolem je tedy práce na kauzách, abychom odvrátili hrozbu prohry. Pokud u soudů neuspějeme, mělo by to fatální dopad do hospodaření a vůbec celé existence firmy.


HN: Váš předchůdce Pavel Švarc říkal, že v kauzách, které jsou spojovány s uprchlým Radovanem Krejčířem, je pravda na straně Čepra a nic jiného než výhru nepřipouštěl...

Předchozí management vedený Pavlem Švarcem na tom výrazně zapracoval. I když jsme se připravili argumentačně a posunuli se dopředu, vyhráno nemáme. Čekám, že se to bude řešit rok, dva.


HN: A co další priority?

Komplikuje se ekonomická situace ve světě, a to může mít dopad do našeho hospodaření. Takže budu usilovat o splnění byznys plánu, jak jej vlastník - stát - schválil. Abychom propluli bouřlivými vodami roku 2009 bez ztráty kytičky.


HN: Chcete Čepro, které má široký záběr od přepravy a skladování ropných produktů přes ochranu státních rezerv až po provozování čerpacích stanic, nějak měnit?

Přicházím s tím, že strategii firmy budeme revidovat. Ale nepřišel jsem s konkrétním zadáním typu prodeje sítě EuroOil či prodeje velkoobchodu. Čtvrtou prioritou je bezpečnost v nejširším slova smyslu - od bezpečnosti dodávek přes bezpečnost práce až po ohleduplnost k životnímu prostředí, se kterou souvisí třeba obnova produktovodů a skladů.


HN: Už víte, jakým směrem při té "revizi" strategie půjdete?

Po Pavlu Švarcovi tu zůstal dokument, který rozpracovává rozvoj Čepra v sedmi variantách - od zachování statu quo až po radikální změny. Nyní se zpracovává posudek. Od dubna začneme na revizi pracovat a do konce roku chceme mít jasný názor na budoucnost Čepra.


HN: A co váš názor na směřování Čepra?

Jsem sice netrpělivý člověk, ale v tomto případě není kam spěchat. Je předčasné říkat, jak bude Čepro vypadat v roce 2010 - pak bych strategii nemusel připravovat. Byla by založena na mých pocitech. Navíc nad Čeprem pořád visí meč Damoklův - zmíněné kauzy. Zásadní změny ve struktuře firmy nelze provést dřív, než se hrozba odstraní. Kdybychom se třeba s někým spojili a kauzu prohráli, což má nenulovou pravděpodobnost, stáhneme partnera s sebou.


HN: Soudy se ale mohou táhnout dlouho, třeba i pět let. Co v takovém případě?

Záleží na vývoji, v takovém případě bychom třeba reagovali změnou strategie, například jejího časového rámce.


HN: Jak budete postupovat, než bude jasné, jakou cestou se vydáte?

Stavíme sklad ropných produktů v Loukově u Bystřice pod Hostýnem, kde bude asi 10 procent našich skladovacích kapacit. Je to naše největší současná investiční akce - za 1,5 miliardy korun. Připravujeme produktovod z Loukova do Sedlnic - na sever Moravy zatím vozíme pohonné hmoty zatím po kolejích nebo v cisternách. Investiční plán Čepra je poměrně bohatý - za roky 2006 až 2011 je to za osm miliard. Letos by mělo být z této částky proinvestováno 1,2 miliardy.


HN: Čepro si v roce 2007 vedlo velmi dobře. Dosáhli jste rekordního hrubého zisku 458 milionů korun. Jak to bylo loni?

Ještě nemáme všechno uzavřeno. První informace říkají, že loňský rok mohl být o něco lepší než ten předchozí.


HN: Ublížil vám pokles cen ropy a paliv koncem roku?

Ne, celý rok vyšel dobře. Obecně se nám ale velké cenové rozkmity nelíbí. To, co se dělo v polovině roku, výrazně komplikovalo náš byznys. Když jsou nákupní ceny nízko, vítáme to, protože můžeme prodávat levněji. Díváme se dvojí optikou - jako management Čepra a jako představitelé vlastníka, kterým je stát. Leží nám na srdci i to, aby spotřebitelé přežili krizi.


HN: Máte už výhled zisku na letošek?

Je na nižší úrovni než v předchozích dvou letech, bere v úvahu investiční záležitosti a pokles cen ropy. Hovořit o výhledu je ale předčasné.


HN: Na Evropu v posledních dnech dolehla i jiná krize - kolem dodávek plynu. Co kdyby se něco podobného stalo u ropy? Není to nereálné, už loni v srpnu dorazilo méně ropy a dodnes možná teče méně.

Problém je ve dvou rovinách - politické a technické. Rusové vědí, kde plyn mají, ale trochu zanedbali investice. Plyn - i ropa - se nemusí dostat do Evropy, jak má. Proto tvrdím, že musíme být co nejsamostatnější.


HN: Má Česko šanci zbavit se energetické závislosti na Rusku?

V zásobování ropou a plynem bychom byli méně zranitelní, kdybychom byli na Rusku závislí méně než poloviny, zatímco dnes je to kolem 80 procent. Snížení podílu je ale během následujících deseti let takřka nereálné, protože to vyžaduje velké investice na území mnoha států.


HN: Ale dá se vůbec něco dělat?

Je třeba postupovat ve více rovinách najednou. "Plynová krize" může být impulzem pro EU, aby se probudila. Musí vyvíjet tlak na Rusko, aby modernizovalo své zastaralé kapacity, musí tlačit na Rusko a Ukrajinu, aby dodržovaly své obchodní závazky. A zároveň pracovat na tom, jak dovézt ropu nebo plyn odjinud. Důležitá je i orientace na jaderné zdroje - je to jeden z nejbezpečnějších způsobů výroby energie. Uran je lépe skladovatelný než jiná paliva. Nemusíme spoléhat na jednoho dodavatele. A to neříkám proto, že jsem pracoval v ČEZ.


HN: Ale rafinerie přece nepojedou na uran.

To ne, u rafinerií je to o diverzifikaci dovozu. A další věc - hledání úspor. Když se podíváte na automobilový salon v Detroitu, tak v podstatě - kdo nemá hybridní auto, jako by nežil.


HN: Co může dělat Čepro, aby se proti krizi zabezpečilo?

Dnes mají zásoby ropy ve strategických rezervách, které Čepro pomáhá schraňovat, vystačit na devadesát dní. Koketuje se s tím, že se změní metodika EU a doba se prodlouží až na 120 dní. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu to vyhodnotila na snad devět miliard investic, a to by musel někdo zaplatit.


HN: Vyhovovalo by Čepru, kdyby stát zvýšil strategické zásoby? Rafinerie nemají dost kapacit, ukládaly by to za peníze u vás.

V principu ano, jedná se o náš byznys. Ale jde o investice i o to, kdo by to nakonec zaplatil. Stále se o tom diskutuje. Dnes asi těžko někdo nadiktuje soukromým firmám - ty budeš skladovat tolik a ty zas tolik. A zaplať si to.


HN: Před Vánocemi se objevila další kauza ohledně daňových úniků z pohonných hmot. Nepřímo se týká i Čepra - podezřelá firma od vás bere pohonné hmoty. Nevypadnou ze skříně ještě další kostlivci?

Tak zaprvé - v té kauze Čepro nefiguruje, je to problém mezi jinými subjekty. Shodou okolností je jeden z nich naším obchodním partnerem. Nic víc. Druhá věc jsou kriminální kauzy z minulých let, spojované s Krejčířem a s pokusy o mnohamiliardové úniky. Švarcův management si vzal za své, že útoky musí odrazit a vypracoval postupy, aby se to nemohlo opakovat. Nečekám, že by se objevila nějaká další kauza.


HN: Proč jste vzal tohle místo, co vás přesvědčilo, abyste nastoupil?

Zaprvé, dostal jsem nabídku. Zadruhé - mám manažerskou zkušenost, která je přenositelná. A zatřetí - odešel jsem z ČEZ na konci 2007, měl jsem nějaké své aktivity, dokonce jsem zvažoval nákup strojírenské firmy. Pak přišla nabídka od ministra Římana, a o takové nabídce je nutné uvažovat.


HN: Jak dlouho rozhodování trvalo?

Týden.


HN: Jaký rozdíl je mezi společnostmi ČEZ a Čepro?

Asi 40 miliard zisku. Ale vážně, na úrovni řízení to je téměř stejné.


Jiří Borovec (44)

Absolvoval brněnskou Vojenskou akademii, Masarykovu univerzitu, má za sebou studium na americké US Air Force Defense Language Institute i tuzemské Brno Business School. V letech 1990 až 1995 působil v armádě jako tlumočník. Do roku 2000 pracoval ve firmě ABB ČR, nejprve jako personální ředitel a posléze jako generální ředitel ABB Service. Po čtyřletém působení v čele plzeňského výrobce zařízení pro jaderné elektrárny Škody JS si ho v roce 2004 nastupující šéf ČEZ Martin Roman vybral do představenstva firmy. Borovec byl zodpovědný za výrobu elektřiny a renovaci elektráren. Když na konci roku 2007 odcházel, byl jedním z manažerů, kteří využili opční program. Na postu generálního ředitele Čepra vystřídal loni v prosinci Pavla Švarce. Borovec je ženatý a má dvě děti. Sní o pilotním průkazu na ultralehký vrtulník a začal hrát golf.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz