Obamu čeká téměř nadlidský úkol

Dva dosavadní nejdramatičtější kroky prezidenta Baracka Obamy, kterými se distancoval od Bushe: výnos k zavření věznice na Guantánamu a závazek dosáhnout energetické nezávislosti, včetně omezení skleníkových emisí, spojuje jeden podstatný problém.

Obama nemá v tuto chvíli v rukou nástroje, jak jich dosáhnout. Spoléhá se na svůj "politický kapitál", podpořený velkou přízní veřejnosti a vstřícností mezinárodního společenství. Ale u Guantánama neví, kam přemístí vězně. A jeho plány v energetické politice jsou také zatíženy nejasnostmi.

První pojmenoval sám Obama, když připomněl, že už Nixon mluvil o dosažení energetické nezávislosti do roku 1980. Carter vyhlásil vlastní plán v roce 1979 a dal na Bílý dům solární panely. Jeho nástupce Reagan je sundal, všichni prezidenti po něm ale už opět mluvili o nutnosti změnit energetickou politiku. Je to tentokrát doopravdy, mohou se ptát starší generace Američanů. Povědomí veřejnosti se sice posunuje k energetické a ekologické ostražitosti, jenže s velkými výkyvy, připomínajícími horskou dráhu.

Za poslední tři roky, před příchodem krize, kdy se ale benzin vyšplhal k rekordním cenám, vylétl zájem o "zelená" témata vzhůru. Nyní, v době krize a s benzinem na polovině loňské ceny, se podle čerstvého průzkumu PEW Research Center umístilo globální oteplování na samém dně tabulky 20 témat, která Američany trápí.

Oteplování přestalo pálit

Při podrobnějším čtení pondělního vyhlášení také zjistíme, že ve věci "nového" amerického přístupu ke globálnímu oteplování, se prezident Obama zatím nezavázal k ničemu konkrétnímu. Neřekl, zda USA přijedou letos na klimatologickou konferenci do Kodaně s vlastními pevně stanovenými cíli omezení emisí. Podobný zákon ovšem loni demokraté ani v příznivější atmosféře Senátem neprotlačili. To neznamená, že se jim to teď nemůže povést. Pouze se všichni přesvědčují, že nadstranická nirvána se ve Washingtonu nekoná a prezident nemá nic jisté.

Za třetí, "přezkoumáním" a případným zrušením zákazu, který Kalifornii zapovídá stanovení přísnějších automobilových emisních limitů, chce Obama urychlit zvýšení efektivity amerického autoparku. Bush schválil zákon, podle kterého by americké automobilky musely do roku 2020 zhruba o třetinu zlepšit současnou efektivitu vozů, na 6,7 litru na sto kilometrů.

"Začneme zavedením nových standardů pro modely na rok 2011," vyhlásil v pondělí Obama, ale opět si nechal prostor pro upřesnění, zda má jít o posun limitů z horizontu 2020, nebo o jakýsi mezistupeň tak, jak okolnosti dovolí.

Protože to, co svět už nyní vnímá jako samozřejmost, představuje v USA zásadní posun k menším vozům, případně k mnohem většímu zastoupení hybridních automobilů a aut na elektrický pohon. A jak ukazuje dosavadní zkušenost, není vůbec jasné, zda je Amerika ochotna na to přistoupit.

Hybridní vozy představují v USA po bezmála deseti letech prodeje jen 2 % trhu. Elektrické vozy nebudou mít v roce 2020 v Severní Americe větší podíl než 5 %. S loňským růstem cen benzinu se sice v USA propadl prodej velkých vozů, se snížením cen benzinu na konci roku, to ale byla právě velká auta, která se znovu jako první začala lépe prodávat. Před týdnem viceprezident automobilky GM Bob Lutz s velkou slávou předváděl elektrovůz Chevy Volt. Ten samý muž ale před pár dny vystihl, jak těžký úkol si Obama zadal.

Bojovat se zákazníkem?

"Ve chvíli, kdy klesají ceny benzinu, bude nařízení vlády vyrábět efektivnější vozy asi tak efektivní, jako bychom nutili oděvní závody, aby vyráběly pouze malé velikosti. Staví to náš průmysl do pozice, kdy válčíme se zákazníkem."

Pro Obamu tak nakonec může být snadnější najít nové ubytování pro vězně z Guantánama než přesvědčit Američany, že není pro jejich "budoucnost zásadnější téma, než je otázka energií" a že závislost na ropě je pro jejich zemi "jedno z nejvážnějších nebezpečí".

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz