ČEZ couvá z gigaprojektu v Bosně
- Investice za 41 miliard korun nevychází společnosti ČEZ podle představ
- Výstavbu nové uhelné elektrárny ale zcela nevzdává
Dosud největší rozpracovaná zahraniční investice energetické společnosti ČEZ za 41 miliard korun je v ohrožení. Firma vycouvala kvůli laxnímu přístupu partnera ze společného podniku NERS v srbské části Bosny a Hercegoviny. Plán přitom počítal s modernizací současné elektrárny, výstavbou dvou nových bloků a rozšířením přilehlého uhelného bloku.
První práce měly v Gacku začít podle původního harmonogramu už loni.
Svůj 51procentní podíl prodá ČEZ svému partnerovi, státní energetické společnosti ERS. A to za cenu, která pokryje náklady spojené s přípravou projektu.
Za kolik přesně ale nechce ČEZ sdělit. "Částku považujeme za důvěrnou," říká manažer projektu Gacko Bohdan Urban z ČEZ. Podle informací HN vložil do společného projektu 200 tisíc eur a další peníze jako provozní úvěr.
ČEZ se přesto definitivně nevzdává - současný krok prý neznamená, že nové bloky nakonec nepostaví. "Exkluzivitu na tento projekt získal od vlády právě ČEZ. Máme zájem ho dokončit," tvrdí šéf společného podniku a zároveň manažer ČEZ pro Srbsko Aleksandar Obradović. "Teď budeme čekat, jak ERS zareaguje," dodal.
Náměstek ministra průmyslu a místopředseda dozorčí rady ČEZ Tomáš Hüner si ale myslí, že pozice firmy se nyní zkomplikuje. "Návrat bude velmi těžký, ne-li nemožný," potvrdil HN Hüner.
Polostátní ČEZ se rozhodl opustit společný projekt na poslední chvíli, možnost vyvázat se měl jen do konce ledna. Hlavním důvodem bylo prý to, že Srbové nepřevedli do společného podniku již stojící elektrárnu, což vyplývalo ze smlouvy.
Je ale současně možné, že to byla jen záminka, jak z projektu elegantně vycouvat. Zahraniční aktivity ČEZ se totiž dostaly do hledáčku zelených. "ČEZ dlouhodobě chce být tygrem střední Evropy, to je hezké. Ale my jsme v situaci, kdy potřebujeme investovat doma, potřebujeme vytvářet pracovní příležitosti v Česku," uvedl šéf zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Podle Hünera ale zahraniční investice neohrožují ty domácí - ať už obnovu uhelných elektráren nebo výstavbu nových zdrojů. "Je zvládnutelné obojí," řekl HN. Sám ale připouští, že některé zahraniční projekty se nevyvedly podle původních představ. "V některých zemích jsou pod silným politickým tlakem, vývoj je hůře odhadnutelný," dodal Hüner.
Podle analytiků je obecně snaha ČEZ o expanzi v zahraničí správná. "Lepší než sedět na penězích je ukládat tyto finanční prostředky do akvizic. Alespoň předtím, než začnou stavět v Česku," tvrdí analytik Cyrrus Jan Procházka.
Balkán má jinak ČEZ v oblibě. Firma v únoru převezme většinový podíl v albánské rozvodné síti OSSH; koncem září uspěla s nabídkou 102 milionů eur (2,8 miliardy korun). Na investice do tamní poruchové sítě dá navíc 200 milionů eur a také splatí starý dluh OSSH 122 milionů eur. Distribuční sítě vlastní i v Rumunsku a v Bulharsku, kde má i elektrárnu Varna. Loni firma uspěla v konsorciu s místním partnerem při prodeji turecké distribuční společnosti Sedas. ČEZ chce také expandovat do Srbska.
AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/petricek