USA vypustí satelit, který bude zjišťovat, co se děje s CO2

Spojené státy vypustí příští měsíc do vesmíru satelit, který bude měřit množství oxidu uhličitého v atmosféře a zjišťovat, co se s tímto plynem přispívajícím ke změně globálního klimatu po uvolnění do ovzduší děje. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož je jedním z důvodů zahájení projektu dosavadní nesystematičnost měření hladiny oxidu uhličitého mimo Evropu a USA.
    Velkou část oxidu uhličitého, který se dostane do ovzduší při spalování fosilních paliv v továrnách a v automobilech, pohltí světové oceány a zemská půda. Vědci ale zatím nepřišli na to, kde skončí zbývající část plynu, což je klíčové pro předpovědi rozsahu dopadu znečištění ovzduší na podnebí naší planety.
    "Přibližně víme, kolik oxidu uhličitého je každoročně vypouštěno do atmosféry vinou lidí, dokážeme ale vystopovat jen polovinu tohoto plynu, který nezůstane v atmosféře," řekl ředitel projektu satelitní uhlíkové observatoře Eric Ianson.
    Mise, která by měla přijít na 278 milionů dolarů, bude zahájena 23. února. Dva roky bude satelit v šestnáctidenních cyklech měřit hladinu oxidu uhličitého na celé zeměkouli. Počítá se s tím, že za jeden šestnáctidenní cyklus provede družice osm milionů měření.
    Satelit určený k měření oxidu uhličitého a dalšího skleníkového plynu metanu vypustilo tento měsíc také Japonsko. Podle NASA používají japonský a americký satelit různé technologie, poletí po jiných oběžných drahách a mají také trochu odlišné poslání. Japonský satelit je zaměřen na monitorování zdrojů oxidu uhličitého, zatímco ten americký se má soustředit na to, co se s plynem děje.
    Americká technologie měří světlo, které se odráží od planety. Oxid uhličitý pohlcuje světlo s jistou vlnovou délkou, takže čím méně světla je vidět, tím vyšší je v daném místě koncentrace uhlíku.
    V některých oblastech světa vstřebávají oxid uhličitý rostliny a oceán. NASA chce zjistit proč, jak a kde tyto přírodní oblasti, nazývané také "uhlíkové jímky", existují, vysvětlila vědkyně podílející se na projektu Anna Michalaková.
    Oba vesmírné programy přicházejí ve chvíli, kdy se zhruba 190 států světa pokouší dohodnout na smlouvě, která by nahradila Kjótský protokol o omezení exhalací skleníkových plynů, v němž si bohaté země kromě USA stanovily cíle pro snížení emisí do roku 2012.