Norsko vyzvedne potopenou německou ponorku s nákladem rtuti
Norsko vyzvedne německou ponorku U-864 s nákladem asi 67 tun rtuti, kterou před
téměř 65 lety potopila u norských břehů britská ponorka. Oznámila to dnes podle
agentury DPA norská ministryně rybolovu Helga Pedersenová. Aktivisté již několik
let upozorňují na nebezpečí, které rtuť pro životní prostředí znamená. Oslo
původně plánovalo vrak zakrýt betonovým sarkofágem.
Náklady na vyzvednutí vraku, které provede specializovaná nizozemská
společnost, se odhadují na více než jednu miliardu norských korun (přes 3,14
miliardy Kč). Především kvůli vysoké ceně vyproštění ponorky se norská vláda v
roce 2007 rozhodla potopený stroj na dně zabetonovat. Pendersenová změnu
stanoviska vysvětlila tím, že s tím nesouhlasili obyvatelé z pobřeží a že by
zakonzervované trosky plavidla znamenaly riziko pro rybolov.
Ponorka o délce 87,5 metru a o hmotnosti 1400 tun byla objevena teprve v
roce 2003. Stroj, který vyplul z Bergenu 7. února 1945, mířil s vojenskými
vývojovými plány a konstrukčním materiálem do Japonska. Na palubě tehdy bylo 70
členů posádky a další tři spolucestující.
Když plavidlo objevila britská ponorka HMS Venturer, vydal německý kapitán
rozkaz k ústupu zpět do bergenského přístaviště. Britům se ale nakonec podařilo
německý stroj potopit. Nikdo zkázu U-864 nepřežil.
Norsko vyzvedne německou ponorku U-864 s nákladem asi 67 tun rtuti, kterou před téměř 65 lety potopila u norských břehů britská ponorka. Oznámila to dnes podle agentury DPA norská ministryně rybolovu Helga Pedersenová. Aktivisté již několik let upozorňují na nebezpečí, které rtuť pro životní prostředí znamená. Oslo původně plánovalo vrak zakrýt betonovým sarkofágem.
Náklady na vyzvednutí vraku, které provede specializovaná nizozemská společnost, se odhadují na více než jednu miliardu norských korun (přes 3,14 miliardy Kč). Především kvůli vysoké ceně vyproštění ponorky se norská vláda v roce 2007 rozhodla potopený stroj na dně zabetonovat. Pendersenová změnu stanoviska vysvětlila tím, že s tím nesouhlasili obyvatelé z pobřeží a že by zakonzervované trosky plavidla znamenaly riziko pro rybolov.
Ponorka o délce 87,5 metru a o hmotnosti 1400 tun byla objevena teprve v roce 2003. Stroj, který vyplul z Bergenu 7. února 1945, mířil s vojenskými vývojovými plány a konstrukčním materiálem do Japonska. Na palubě tehdy bylo 70 členů posádky a další tři spolucestující.
Když plavidlo objevila britská ponorka HMS Venturer, vydal německý kapitán rozkaz k ústupu zpět do bergenského přístaviště. Britům se ale nakonec podařilo německý stroj potopit. Nikdo zkázu U-864 nepřežil.
Náklady na vyzvednutí vraku, které provede specializovaná nizozemská společnost, se odhadují na více než jednu miliardu norských korun (přes 3,14 miliardy Kč). Především kvůli vysoké ceně vyproštění ponorky se norská vláda v roce 2007 rozhodla potopený stroj na dně zabetonovat. Pendersenová změnu stanoviska vysvětlila tím, že s tím nesouhlasili obyvatelé z pobřeží a že by zakonzervované trosky plavidla znamenaly riziko pro rybolov.
Ponorka o délce 87,5 metru a o hmotnosti 1400 tun byla objevena teprve v roce 2003. Stroj, který vyplul z Bergenu 7. února 1945, mířil s vojenskými vývojovými plány a konstrukčním materiálem do Japonska. Na palubě tehdy bylo 70 členů posádky a další tři spolucestující.
Když plavidlo objevila britská ponorka HMS Venturer, vydal německý kapitán rozkaz k ústupu zpět do bergenského přístaviště. Britům se ale nakonec podařilo německý stroj potopit. Nikdo zkázu U-864 nepřežil.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích