zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Boston Globe: Klimatické změny jsou hrozbou pro duševní zdraví

15.02.2009
Obecné
Boston Globe: Klimatické změny jsou hrozbou pro duševní zdraví
Na psychiatrické oddělení královské dětské nemocnice v australském Melbourne přijali loni úzkostného, depresivního sedmnáctiletého mladíka. Odmítal pít vodu. Chlapec, vyděšený rozsáhlými vlnami sucha, byl přesvědčen, že když se napije, miliony lidí zemřou. Australští lékaři ho označili za první známý případ pacienta s "falešnými představami spojenými se změnami klimatu", píše ve svém internetovém vydání deník The Boston Globe.
    Psychiatr Robert Salo, který vede lůžkové oddělení, kde byl hoch léčen, se již od té doby setkal s dalšími pacienty trpícími psychózou či stavy úzkosti v souvislosti s klimatickými změnami i s dětmi, jež trápí noční můry o přírodních neštěstích vyvolaných globálním oteplováním.
    Úzkost jako reakce na soudobé události není novým fenoménem. Také u předchozích generací vyvolával duševní choroby strach ze současných hrozeb, jako je například jaderná válka či AIDS. Ale globální oteplování by mohlo mít rozsáhlejší a hlubší dopad na duševní zdraví lidstva, i když třeba jen nepřímo.
    "Klimatické změny by mohly mít skutečně zásadní vliv na naší psychiku," říká Paul Epstein, který stojí v čele zdravotního a ekologického centra při Harvardově lékařské fakultě.
    Očekává se, že průměrná teplota na Zemi se během tohoto století zvýší o jeden až šest stupňů Celsia, ledovce roztají, mořská hladina stoupne a častější budou extrémní srážky.
    Existují důkazy, že přírodní jevy jako sucha, záplavy, cyklony a hurikány mohou vést k emoční újmě, která následně vyvolá deprese či posttraumatickou stresovou poruchu, jejímiž projevy jsou mimo jiné přecitlivělost, podrážděnost a panické reakce.
    Po hurikánu Katrina v zasažené oblasti množství vážných duševních chorob - depresí, posttraumatických stresových poruch, úzkostných poruch, panických poruch a různých fobií - stouplo z 6,1 procenta na 11,3 procenta, upozornila poradní skupina pro obce postižené hurikánem Katrina. Výskyt lehkých či středně těžkých duševních chorob se více než zdvojnásobil z 9,7 procenta na 19,9 procenta.
    "Po přírodní katastrofě se lidé mohou cítit neschopní, jako by nad jejich životy přebraly kontrolu vnější síly," vysvětluje Joshua Miller, profesor fakulty sociální péče na americké Smith College. "Nevidí budoucnost pozitivně. Ztrácejí naději nebo propadají depresím," dodává.
    "Velké přírodní katastrofy rovněž zpravidla zničí infrastrukturu potřebnou k poskytování péče o duševní zdraví, připraví lidi o jejich domovy a zpřetrhají společenské vazby v okamžiku, kdy je lidé nejvíce potřebují," vypočítává dál Miller.
    "A nejde jen o trauma v důsledku přírodních katastrof," varuje psychiatrička Carol Northová z dallaského lékařského centra. "Jde také o postupné snižování kvality života vlivem globálního oteplování... depresi, demoralizaci, deziluzi."
    Experti z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který v rámci OSN zkoumá příčiny a dopady podnebných změn na životní prostředí i lidskou společnost, usuzují, že klimatické změny vyženou do roku 2050 z domovů na 200 milionů osob.
    Podle nejhorších scénářů mohou klimatické změny přinést vyčerpání přírodních zdrojů, zásadně omezit možnost získávat obživu obděláváním půdy, narušit globální zásobování potravinami.
    V Indii a v Austrálii, kde si krutá sucha v zemědělství svou daň již vybrala, byl zaregistrován nárůst počtu sebevražd mezi rolníky a farmáři. Na opačné straně planety měnící se arktické podnebí zase komplikuje tradiční lov a rybolov, což ohrožuje inuitskou (eskymáckou) kulturu - množí se případy domácího násilí, užívání drog a pití alkoholu a panují obavy z častějších sebevražd.
    Glenn Albrecht z australské Murdochské univerzity, který studuje psychické poruchy v důsledku degradace životního prostředí, zjistil, že v australských komunitách obývajících oblasti změněné povrchovou těžbou či suchem si lidé připadají odtržení od přírody, nejsou schopni již v ní nacházet útěchu a cítí se bezmocní.
    "Považujeme se za mobilní světoobčany, ale jsme velmi silně poutáni k našemu domovskému prostředí. Bereme ho jako samozřejmost," připomíná vědec.
    Co tedy dělat? Musíme vyškolit lidi pro "psychologickou první pomoc", domnívá se profesor Miller ze Smith College. Zajistit, aby se lidé po přírodním neštěstí cítili v bezpečí a aby byli připraveni na psychické problémy, které se mohou dostavit.
    Dlouhodobě může být také blahodárné spojovat se s dalšími občany a pracovat na zmírňování globálního oteplování. Činorodost nám může navrátit víru ve vlastní schopnosti a důležitost a může nám pomoci vytvořit společenské svazky, jež stres kompenzují, konstatuje Epstein.
Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí