V rámci projektu Challenge Europe na ochranu klimatu, který byl vyhlášen organizací British Council, proběhla loni v listopadu exkurze do Horního Rakouska
Energeticky úsporná strategie u sousedů
která byla určena mladým lidem ze šesti evropských zemí se zájmem o ekologii. Přinesla mnoho podnětů, jak využívat obnovitelné zdroje energií.
Účastníci exkurze z České republiky, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska a Ukrajiny pracují ve skupinách na projektech s cílem snížit produkci emisí CO2 a tomu byly přizpůsobeny i místa prohlídek. Jedním z partnerů projektu v ČR je také Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz), které zajistilo exkurze do jednotlivých míst a poskytlo energetického poradce.
ENERGETICKÝ AKČNÍ PLÁN
Řadu informací poskytlo poradenské středisko O.Ö. Energiesparverband (Hornorakouský svaz pro úspory energií) v Linci, kde byl představen energetický akční plán Horního Rakouska, který si např. klade za cíl zdvojnásobení podílu biomasy a solární energie nebo uspoření ročně 1 % spotřeby energie do roku 2010. Dalším závazkem do roku 2030 je např. vyrobení až 100 % elektřiny a tepla na vytápění z ekologické energie. Dalšími tématy byly evropské projekty (EL-EFF Region, Kampaň -10 % nebo projekt Regbie+), na kterých spolupracuje i ECČB, případně dotace, financování třetí stranou či představení Ökoenergieclusteru (www.oec.at), jenž sdružuje hornorakouské a jihočeské firmy a organizace činné v odvětví ekologické energie.
VÝTOPNA NA BIOMASU
Zajímavá je výtopna na biomasu v Kremsmünsteru, která byla uvedena do provozu v listopadu 2005. Dodávku paliva, v tomto případě štěpky, zajišťuje zdejší klášter (disponuje 5500 ha lesa, přičemž roční spotřeba štěpky je 4700 krychlových metrů). Realizace projektu byla financována metodou tzv. Energy Contracting, kdy smlouvu uzavřely tři strany: klášter Kremsmünster - dodavatel paliva a zároveň odběratel tepla, firma Ing. Aigner Wasser-Wärme-Umwelt GmbH (tzv. "contractor") zajišťující projekt, stavbu, financování projektu a starající se o provoz, údržbu výtopny a o dodávku tepla a WBG Wärmebetriebe GmbH jako provozovatel sítě tepla. Výtopna o jmenovitém výkonu 1 MW a o produkci tří milionů kWh tepla ročně je zapuštěna v zemi, což umožňuje snadný násyp štěpky.
PŘÍKLADY Z DALŠÍCH OBCÍ
Energie z obnovitelných zdrojů je ve velké míře využívána také ve Windhaagu nebo v blízkém Freistadtu, kde zaslouží pozornost bioplynová stanice a pasivní obytný dům.
V roce 2005 činila v obci Windhaag celková spotřeba energie 45 GWh, z čehož 59 % bylo spotřebováno na teplo, 9 % na elektřinu a 33 % na dopravu. V roce 2005 zde bylo vyrobeno 37 % celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zbytek byl dovezen. Ve Windhaagu jsou mj. dvě větrné elektrárny, které vyprodukují za rok 1,5 milionu kWh energie. Realizací navrhovaných opatření by mohla být potřeba energie v obci snížena až o třetinu (možná úspora 18,21 GWh). Další využívání potenciálu energetických zdrojů obce (především dřeva, větrné energie, bioplynu) by mohlo v budoucnu pokrýt potřebu energie 32,79 GWh, což znamená, že by obec mohla být energeticky zcela soběstačná.
Bioplynovou stanici (BPS) ve Freistadtu o výkonu 250 kW provozují Gerald Ziegler a Herbert Köppl. Byla uvedena do provozu v roce 2006 a investiční náklady činily 1,1 milionu eur. Na výrobu bioplynu se používají např. kukuřice, tráva, zbytky z obilí nebo kravská mrva, jejichž směs je pak rozkládána působením bakterií, kvasinek a hub za nepřítomnosti kyslíku na bioplyn. Spalováním bioplynu vzniká elektřina a teplo. Vedlejším produktem je kvalitní hnojivo. Každý den je na výrobu bioplynu spotřebováno 20 m3 siláže, což znamená, že její roční spotřeba činí 6000 - 7000 m3.
Zhruba polovinu pokryjí provozovatelé z vlastních zdrojů, druhou polovinu zajistí jiní zemědělci. V BPS se vyrobí 6000 kWh elekřiny za den. Ta je vykupována Rakouskou energetickou sítí (APG), přičemž výkupní cena je garantována na 13 let. Vyrobené teplo se spotřebovává na vytápění přilehlého statku a zbytkové teplo se používá na vysoušení dřeva.
Rozestavěný pasivní bytový dům ve Freistadtu by měl být hotový na jaře 2009 a v plánu je výstavba dalších objektů tohoto typu. Provázejí jej typické stavební detaily, např. tepelná izolace, rekuperace, systém rozvodu tepla, solární panely, trojskla u oken... Průměrný energetický ukazatel tohoto domu je 10 kWh/m2/rok, přičemž potřeba energie na vytápění na m2 a rok je 11 kWh a energetický ukazatel na ostatní spotřebu energie (osvětlení, větrání, rekuperace...) na m2 a rok je vypočítán na 9 kWh.
ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB DOPRAVY
Traun je označováno za město přátelské k cyklistům. Navíc zde byl roce 2006 odstartován projekt "Sanfte Mobilität - Verkehrsparen in Traun", který si klade za cíl do roku 2009 snížit podíl jízd autem o 4 % a naopak zvýšit podíl cest veřejnou dopravou o 1 %, na kole o 2 % a pěšky o 1 %. V letech 1980 - 1997 bylo investováno do stavby cyklistických stezek, v roce 1995 začaly po městě jezdit minibusy (pro 18 lidí) a v posledních dvou letech jsou po městě instalovány nové stojany na kola. Obyvatelé Traunu jsou i jinak motivováni k využívání jiných dopravních prostředků, než jsou auta, například speciální měsíční jízdenkou atd. Země Horní Rakousko podporuje až do 31. července 2009 nákup 500 elektrických jízdních kol a 500 elektromopedů příspěvkem 300 eur za jeden dopravní prostředek.
AUTOR: Hana Chmelová
ECČB
Účastníci exkurze z České republiky, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska a Ukrajiny pracují ve skupinách na projektech s cílem snížit produkci emisí CO2 a tomu byly přizpůsobeny i místa prohlídek. Jedním z partnerů projektu v ČR je také Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz), které zajistilo exkurze do jednotlivých míst a poskytlo energetického poradce.
ENERGETICKÝ AKČNÍ PLÁN
Řadu informací poskytlo poradenské středisko O.Ö. Energiesparverband (Hornorakouský svaz pro úspory energií) v Linci, kde byl představen energetický akční plán Horního Rakouska, který si např. klade za cíl zdvojnásobení podílu biomasy a solární energie nebo uspoření ročně 1 % spotřeby energie do roku 2010. Dalším závazkem do roku 2030 je např. vyrobení až 100 % elektřiny a tepla na vytápění z ekologické energie. Dalšími tématy byly evropské projekty (EL-EFF Region, Kampaň -10 % nebo projekt Regbie+), na kterých spolupracuje i ECČB, případně dotace, financování třetí stranou či představení Ökoenergieclusteru (www.oec.at), jenž sdružuje hornorakouské a jihočeské firmy a organizace činné v odvětví ekologické energie.
VÝTOPNA NA BIOMASU
Zajímavá je výtopna na biomasu v Kremsmünsteru, která byla uvedena do provozu v listopadu 2005. Dodávku paliva, v tomto případě štěpky, zajišťuje zdejší klášter (disponuje 5500 ha lesa, přičemž roční spotřeba štěpky je 4700 krychlových metrů). Realizace projektu byla financována metodou tzv. Energy Contracting, kdy smlouvu uzavřely tři strany: klášter Kremsmünster - dodavatel paliva a zároveň odběratel tepla, firma Ing. Aigner Wasser-Wärme-Umwelt GmbH (tzv. "contractor") zajišťující projekt, stavbu, financování projektu a starající se o provoz, údržbu výtopny a o dodávku tepla a WBG Wärmebetriebe GmbH jako provozovatel sítě tepla. Výtopna o jmenovitém výkonu 1 MW a o produkci tří milionů kWh tepla ročně je zapuštěna v zemi, což umožňuje snadný násyp štěpky.
PŘÍKLADY Z DALŠÍCH OBCÍ
Energie z obnovitelných zdrojů je ve velké míře využívána také ve Windhaagu nebo v blízkém Freistadtu, kde zaslouží pozornost bioplynová stanice a pasivní obytný dům.
V roce 2005 činila v obci Windhaag celková spotřeba energie 45 GWh, z čehož 59 % bylo spotřebováno na teplo, 9 % na elektřinu a 33 % na dopravu. V roce 2005 zde bylo vyrobeno 37 % celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zbytek byl dovezen. Ve Windhaagu jsou mj. dvě větrné elektrárny, které vyprodukují za rok 1,5 milionu kWh energie. Realizací navrhovaných opatření by mohla být potřeba energie v obci snížena až o třetinu (možná úspora 18,21 GWh). Další využívání potenciálu energetických zdrojů obce (především dřeva, větrné energie, bioplynu) by mohlo v budoucnu pokrýt potřebu energie 32,79 GWh, což znamená, že by obec mohla být energeticky zcela soběstačná.
Bioplynovou stanici (BPS) ve Freistadtu o výkonu 250 kW provozují Gerald Ziegler a Herbert Köppl. Byla uvedena do provozu v roce 2006 a investiční náklady činily 1,1 milionu eur. Na výrobu bioplynu se používají např. kukuřice, tráva, zbytky z obilí nebo kravská mrva, jejichž směs je pak rozkládána působením bakterií, kvasinek a hub za nepřítomnosti kyslíku na bioplyn. Spalováním bioplynu vzniká elektřina a teplo. Vedlejším produktem je kvalitní hnojivo. Každý den je na výrobu bioplynu spotřebováno 20 m3 siláže, což znamená, že její roční spotřeba činí 6000 - 7000 m3.
Zhruba polovinu pokryjí provozovatelé z vlastních zdrojů, druhou polovinu zajistí jiní zemědělci. V BPS se vyrobí 6000 kWh elekřiny za den. Ta je vykupována Rakouskou energetickou sítí (APG), přičemž výkupní cena je garantována na 13 let. Vyrobené teplo se spotřebovává na vytápění přilehlého statku a zbytkové teplo se používá na vysoušení dřeva.
Rozestavěný pasivní bytový dům ve Freistadtu by měl být hotový na jaře 2009 a v plánu je výstavba dalších objektů tohoto typu. Provázejí jej typické stavební detaily, např. tepelná izolace, rekuperace, systém rozvodu tepla, solární panely, trojskla u oken... Průměrný energetický ukazatel tohoto domu je 10 kWh/m2/rok, přičemž potřeba energie na vytápění na m2 a rok je 11 kWh a energetický ukazatel na ostatní spotřebu energie (osvětlení, větrání, rekuperace...) na m2 a rok je vypočítán na 9 kWh.
ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB DOPRAVY
Traun je označováno za město přátelské k cyklistům. Navíc zde byl roce 2006 odstartován projekt "Sanfte Mobilität - Verkehrsparen in Traun", který si klade za cíl do roku 2009 snížit podíl jízd autem o 4 % a naopak zvýšit podíl cest veřejnou dopravou o 1 %, na kole o 2 % a pěšky o 1 %. V letech 1980 - 1997 bylo investováno do stavby cyklistických stezek, v roce 1995 začaly po městě jezdit minibusy (pro 18 lidí) a v posledních dvou letech jsou po městě instalovány nové stojany na kola. Obyvatelé Traunu jsou i jinak motivováni k využívání jiných dopravních prostředků, než jsou auta, například speciální měsíční jízdenkou atd. Země Horní Rakousko podporuje až do 31. července 2009 nákup 500 elektrických jízdních kol a 500 elektromopedů příspěvkem 300 eur za jeden dopravní prostředek.
AUTOR: Hana Chmelová
ECČB
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
