Tradice současného Pavilonu Anthropos má své kořeny v období první
Československé republiky. Tehdy se díky mimořádnému úsilí předního českého
badatele prof. Karla Absolona podařilo ve specielním pavilonu "Člověk a jeho
rod" na dnešním výstavišti soustředit v rámci výstavy soudobé kultury v roce
1928 nebývalé množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Při vzniku
této výstavy nesoucí název Anthropos se setkáváme se jménem prvního prezidenta
ČSR prof. T. G. Masaryka a průmyslníka T. Bati. Tato výstava zanikla v důsledku
událostí II. světové války. Na tyto tradice navázal v poválečném období
antropolog prof. dr. Jan Jelínek, DrSc. (antropolog světového jména, bývalý
ředitel Moravského zemského muzea a prezident ICOM). Stavba Pavilonu Anthropos
byla dokončena v roce 1962 podle plánů ing. arch. Františka Šteflíčka. V roce
2003 byl objekt uzavřen a došlo k zahájení generální rekonstrukce. V roce 2006
byl Pavilon Anthropos v modernizované a podstatně rozšířené podobě opět otevřen
pro veřejnost V muzeu tak nyní návštěvník mimo stálou expozici nalezne dva sály
určené pro dočasné výstavy, moderní přednáškový sál i kavárnu. Expozice o
nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3
základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci:
"Morava lovců a sběračů" a "Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a
"Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi). V druhé části pak divák
nalezne aktuální poznatky z výzkumu evoluce člověka a počátků jeho kultury:
"Genetika ve vývoji člověka" (J. Sekerák), "Příběh lidského rodu" (Z. Šmahel, M.
Dočkalová), doplněné navíc představením chování a života člověku nejbližších
tvorů - primátů, prezentované v části "Primáti naše rodina" (V. a M. Vančatovi).
Nově vybudovaná expozice nepřiblíží jen aktuální poznatky z výzkumů archeologie,
antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní
audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i
života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o
oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním
prostředím.
Tradice současného Pavilonu Anthropos má své kořeny v období první Československé republiky. Tehdy se díky mimořádnému úsilí předního českého badatele prof. Karla Absolona podařilo ve specielním pavilonu "Člověk a jeho rod" na dnešním výstavišti soustředit v rámci výstavy soudobé kultury v roce 1928 nebývalé množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Při vzniku této výstavy nesoucí název Anthropos se setkáváme se jménem prvního prezidenta ČSR prof. T. G. Masaryka a průmyslníka T. Bati. Tato výstava zanikla v důsledku událostí II. světové války. Na tyto tradice navázal v poválečném období antropolog prof. dr. Jan Jelínek, DrSc. (antropolog světového jména, bývalý ředitel Moravského zemského muzea a prezident ICOM). Stavba Pavilonu Anthropos byla dokončena v roce 1962 podle plánů ing. arch. Františka Šteflíčka. V roce 2003 byl objekt uzavřen a došlo k zahájení generální rekonstrukce. V roce 2006 byl Pavilon Anthropos v modernizované a podstatně rozšířené podobě opět otevřen pro veřejnost V muzeu tak nyní návštěvník mimo stálou expozici nalezne dva sály určené pro dočasné výstavy, moderní přednáškový sál i kavárnu. Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci: "Morava lovců a sběračů" a "Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a "Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi). V druhé části pak divák nalezne aktuální poznatky z výzkumu evoluce člověka a počátků jeho kultury: "Genetika ve vývoji člověka" (J. Sekerák), "Příběh lidského rodu" (Z. Šmahel, M. Dočkalová), doplněné navíc představením chování a života člověku nejbližších tvorů - primátů, prezentované v části "Primáti naše rodina" (V. a M. Vančatovi). Nově vybudovaná expozice nepřiblíží jen aktuální poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním prostředím.