zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

50 dní proti dioxinům

28.06.1999
Chemické látky
 50 dní proti dioxinům
Půjde o soubor akcí zaměřených na osvětu o skupině chemických látek, které v poslední době vešly ve známost především díky aféře s belgickými kuřaty.
TISKOVÁ ZPRÁVA DĚTÍ ZEMĚ 27. ČERVNA 1999 Zítřejším dnem zahajují Děti Země "50 dní proti dioxinům". Půjde o soubor akcí zaměřených na osvětu o skupině chemických látek, které v poslední době vešly ve známost především díky aféře s belgickými kuřaty. Děti Země chtějí svými akcemi seznámit veřejnost s dioxiny "českého" původu, ale také s tím, jak tyto látky vznikají, odkud se dostávají do životního prostředí a nakonec i do potravin. Padesátidenní maratón začíná zítra (tj. v pondělí 28. června). Během dopoledne a odpoledne proběhne pod záštitou Nadace Partnerství v Berouně odborný seminář nazvaný "Dioxiny a další nebezpečné látky v životním prostředí". Kromě toho v 15,00 bude pod stanem na Vyšehradě v Praze u Letní scény otevřena putovní výstava "Konec dioxinů v České republice". Během celých 50 dní budou mít lidé možnost připojit se k petici "Konec dioxinů v České republice", kterou podepsalo již téměř 10.000 lidí a mezi nimi i řada významných osobností včetně vědců. Putovní výstavu budou moci v průběhu padesáti dnů shlédnout lidé v dalších městech České republiky (v Boskovicích, Pardubicích, Berouně, Rakovníku, Českých Budějovicích, Táboře, Frýdku-Místku, Zlíně a ve Znojmě). O dioxinech se mohou řadu nových informací lidé dočíst také na internetové stránce zřízené na toto téma Dětmi Země na adrese: www.ecn.cz Vyčerpávajícím způsobem pak o dioxinech včetně belgického skandálu v agličtině informuje Dr. M. Vadivale na své internetové stránce (http://www.geocities.com/HotSprings/2188/dioxin.html). Příloha: Několik základních údajů o dioxinech Dioxiny vznikají v chemických provozech a při spalování chlorovaných látek (např. PVC, PCB apod.). Jsou nebezpečné již ve velmi nízkých koncentracích. Mají karcinogenní účinky, působí nepříznivě na imunitní systém a mají také negativní vliv na reprodukční schopnost mužů. Člověk sice 95 - 99% jejich příjmu získá z potravy a tekutin, ale do těch se dioxiny dostávají jak ze vzduchu, tak z vody a půdy. Dioxiny tak jako jiné chlorované látky (např. DDT a freony) jsou vysoce stabilní, a proto se v přírodě kumulují - vážou se především na tuky. Světová zdravotnická organizace stanovila denní limit jejich příjmu pro člověka na 10 pg/kg váhy (pg = g.10-12). A z něj je odvozen limit jejich koncentrace v ovzduší na 20 fg/m3 doporučený Státní zdravotním ústavem. Dioxiny v České republice v číslech Až do přijetí zákona o právu na informace o životním prostředí bylo téměř vždy je velice těžké získat konkrétní data o naměřených hodnotách emisí dioxinů u konkrétních spaloven. V letech 1996 - 97 se u českých spaloven odpadů pohybovaly podle sdělení ČIŽP mezi 0,01 - 34,0 ngTEQ/m3. Čili jedna ze spaloven překročila v době měření západoevropský limit 340krát. Uvedený západoevropský limit budou překračovat i spalovny, které jsou teprve spouštěny do provozu anebo jsou ve výstavbě (v Praze - Malešicích anebo v Liberci). Podle měření koncentrací dioxinů v lidském podkožním tuku je na tom Česká republika podobně jako vyspělé průmyslové země v 80. letech, čili v době, kdy ještě nepřijaly žádná opatření ke snížení emisí dioxinů. Odhadnout celkovou produkci dioxinů v České republice je velice těžké, ale odborné studie docházejí k závěru, že se pohybuje okolo 2 kg, což se samozřejmě na první pohled může zdát málo. Ale pak je nutné si uvědomit, že 15 gramů dioxinů (které může podle Pražských služeb ročně vyprodukovat malešická spalovna) představuje množství odpovídající doporučenému ročnímu limitu příjmu dioxinů řádově pro miliony lidí. Některé havárie v České republice, při nichž došlo nebo mohlo dojít k úniku dioxinů do prostředí: Spolana Neratovice 1965 - 68 - při výrobě pentachlorfenolu vznikal jako vedlejší produkt 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin a zamořil prostředí ve třech budovách v závodu a v jejich okolí, ty jsou dodnes uzavřené a loni byla ta nejmenší zabetonována do sarkofágu. Hotel Olympik - Praha 1995 - požár, při němž byly zjištěny exhalace chlorovaných látek. Požár spalovny EMSEKO ve Zlíně - 7. března 1997 Pořár v Linde - Frigera v Berouně - 14. května 1998 Při haváriích bývá problémem, že zjišťování dioxinů v ovzduší je velice složitá a nákladná záležitost, a tak to nikdo v takových případech nedělá. Nezjišťují se dokonce ani například v popelu z požárů jako v Olympiku či ve zlínské spalovně. Byly měřeny v popelu po požáru Frigery. Díky výsledkům pak musel demoliční odpad z tohoto požáru skončit na skládce nebezpečných odpadů.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
26
8. 2017
26.8-2.9.2017 - Seminář, školení
Živá škola Bílé Karpaty
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí