Ptactvo Hádů a okolí

Zdeněk Vermouzek

V oblasti Hádů lze vymezit tři základní biotopy s rozdílným druhovým složením ptačího osazenstva – interiér lesních porostů, teplomilné křoviny na jižních svazích a skaliska vápencového lomu.

Avifauna lesních společenstev je poměrně stejnorodá. Porosty různých druhů dřevin tvoří většinou jen malé enklávy a ptáci jako skupina vysoce mobilních živočichů využívají toto prostředí jako celek. Lze pozorovat pouze malé odchylky v početnosti většiny druhů, které jsou však dány kromě dřevinné skladby lesa i dalšími faktory prostředí – hustotou a stářím porostu, osluněním, aktuální potravní nabídkou apod.

Nejčastějšími představiteli ptačího společenstva lesních porostů jsou běžné druhy s širokou ekologickou valencí – pěnkava obecná (Fringilla coelebs), kos černý (Turdus merula), sýkora koňadra (Parus major), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a další. Ke specializovaným obyvatelům listnatých porostů na náhorní plošině patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix).

Lejsek bělokrký - samička na hnízdě - Ficedula albicollis (L. Dvořák)

Při procházkách můžeme často v korunách nebo na kmenech stromů zahlédnout žlunu zelenou (Picus viridis), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda velkého (Dendrocopos major), strakapouda malého (Dendrocopos minor) a na Velké Klajdovce dokonce krutihlava obecného (Jynx torquilla). Zejména v doubravách se vzácně vyskytuje chráněný strakapoud prostřední (Dendrocopos medius).

Typickým druhem lesního podrostu je červenka obecná (Erithacus rubecula), která díky svému tichému, melancholicky laděnému zpěvu a malé plachosti jen málokdy ujde naší pozornosti. Na vlhčích místech s hustší vegetací upoutá svým hlasem střízlík obecný (Troglodytes troglodytes). Místy je hojný, ale velice nenápadný dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes). Lesní porosty jsou i domovem některých větších druhů dravých ptáků. Pravidelně tu hnízdí káně lesní (Buteo buteo) a často lze pozorovat krahujce obecného (Accipiter nisus). Ze sov byl zjištěn pouze puštík obecný (Strix aluco).

Zřejmě nejzajímavějším prostředím Hádů jsou porosty teplomilných křovin v NPR Hádecká planinka a v sousedních okrajových částech hádeckého lomu. Ty přitahují obrovské bohatství ptačích obyvatel díky jedinečnosti stanoviště – rozsáhlejší porosty křovin jsou v dnešní době v krajině vzácností, ale i z důvodu částečně ekotonního charakteru lokality. Kromě již dříve zmíněných všudypřítomných druhů zde hnízdí čtyři druhy našich pěnic – pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice pokřovní (Sylvia curruca) a pěnice slavíková (Sylvia borin). Vzácně se zde v době tahu objevuje také pěnice vlašská (Sylvia nisoria), která pravidelně hnízdí v prostoru mezi lomem a usazovací nádrží pod Vinohrady. K typickým obyvatelům křovin lze zařadit ťuhýka obecného (Lanius collurio) i budníčka většího (Phylloscopus trochilus). Pozornosti neujde hrdlička divoká (Streptopelia turtur) ani vysazený bažant obojkový (Phasianus colchicus).

Významným fenoménem jsou hejna zimních hostů, drozda kvíčaly (Turdus pilaris) a drozda cvrčaly (Turdus iliacus), která spolu s drozdem brávníkem (Turdus viscivorus) v době nedostatku jiné potravy konzumují bobule ochmetu evropského (Loranthus europaeus). Jeho velmi lepkavá semena projdou bez úhony trávícím traktem pěvců a při troše štěstí ulpí i s trusem na větvích statných dubů, kde je tak dobře postaráno o další generaci tohoto polocizopasného keře. Od konce zimy a na jaře se drozdovití ptáci zejména v ranních hodinách projevují velmi hlasitým a usilovným zpěvem.

Zcela specifickým prostředím je vlastní prostor lomu, který má z větší části charakter velmi devastovaného, pro trvalý výskyt ptáků nevhodného území. Lze však předpokládat, že s probíhající rekultivací se bude rozloha pustých míst postupně zmenšovat. K jediným trvalým hnízdícím obyvatelům lomových etáží patří rehek domácí (Phoenicurus ochruros), poštolka obecná (Falco tinnunculus) a ojediněle tu již hnízdil také výr velký (Bubo bubo).

Poštolka obecná s úlovkem - Falco tinnunculus (L. Dvořák)

Celkově lze tedy říci, že ptactvo tvoří bohatou a různorodou složku fauny sledovaného území, proto je žádoucí důsledně dbát o zachování této druhové pestrosti cílenou ochranou vhodných biotopů.

Jezírka na dně Růženina lomu (L. Tichý)