zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Anotace časopisu Naše příroda 01/2009

25.02.2009
Příroda
Anotace časopisu Naše příroda  01/2009
Číslo vychází 25. února 2009

Vosy, které prý nebodají/ Hana a Vladimír Motyčkovi

Sociálně žijící vosy u nás patří do dvou podčeledí čeledi vosovitých, a to do podčeledi vos (Vespinae) a podčeledi vosíků (Polistinae), a jistě je mezi námi jen málo jedinců, kteří by neměli s těmito zvířátky nějakou tu osobní – většinou málo příjemnou – zkušenost. Známá jsou i jejich hnízda, dovedně vystavěná z papíroviny, která mají většinou tvar uzavřené koule. To „většinou“ je nutné zdůraznit, protože právě vosíci, o kterých dnes bude řeč, si stavějí hnízda zcela odlišná.

 

Ledňáček říční/ Pavel Čech

Ledňáček říční bývá často považován za symbol nepoškozené, zdravé krajiny. Mimo dobu hnízdění můžete tohoto nádherně zbarveného ptáčka zastihnout kdekoli u vody, nejlépe mu však vyhovují vodní toky s původními svislými břehy. V jejich stěnách a pod obnaženými kořeny stromů si totiž ledňáček nejsnáze buduje své hnízdo. Takové přírodní podmínky ovšem splňují obvykle jen inženýrskými zásahy nenarušené a u nás čím dál vzácnější úseky přirozeně tekoucích potoků a řek.

 

Lišejníky a prostředí/ Michal Skalka

Mezi širokou veřejností je hluboce zakořeněný nesmysl, že lišejníky rostou jen v čistém prostředí. Je to asi taková pravda, jako kdybyste říkali, že psi koušou pošťáky. Stejně tak jako pošťák může být rdoušen jezevčíkem a cizí doga jej uslintá radostí k smrti, tak i některé lišejníky můžete najít v prostředí pro člověka velmi špinavém a jiné zase jen v prostředí pro člověka superčistém.

 

Procházka jarní přírodou/ Ivana Vojkovská

Když se objeví první jarní paprsky a začne se zelenat okolní krajina, je to pro mnohé z nás pozvánka na procházku do probouzející se přírody. Obzvlášť jedinečný půvab má tzv. jarní aspekt našich listnatých lesů, kdy vegetační kryt hýří všemi barvami. Jestliže se v tomto období vydáme do nejbližšího lesa, můžeme spatřit bohaté bylinné patro tvořené rozkvetlým kobercem mnoha zajímavých a mnohdy i chráněných rostlinných druhů.

 

Do přírody s Petrou Janů/ Tomáš Padevět

Populární zpěvačka, která se stále drží na špici české pop music. Získala tři Zlaté slavíky. Začínala u rockové muziky a v současné době chystá po letech novou desku.

 

Výlet do beskydské divočiny/ Martin Janoška

Chcete zažít nefalšovanou beskydskou divočinu, kde žijí karpatské šelmy a v neschůdných stržích uprostřed pralesů šumí vysoké vodopády? Pokud ano, objednejte si terénní exkurzi v ekologicko-výchovném areálu Muchovice v Ostravici pod Lysou horou.

 

Jeskyně Na Pomezí/ Petr Zajíček

Jeskyně plná bělostných náteků a krápníků a útočitě zimujících netopýrů. Tak lze charakterizovat náš nejrozsáhlejší podzemní krasový systém vytvořený v krystalických vápencích neboli mramorech. Byla objevena relativně nedávno, snad i proto má zachovalou krápníkovou výzdobu. Nachází se za hřebenem Hrubého Jeseníku mezi obcemi Lipová-lázně a Vápenná.

 

Fotografujeme rosničky/ Ondřej Prosický

Jedním z atraktivních zvířat, které můžete nalézt v blízkosti našich vod, je rosnička zelená. Tento nápadný živočich zaujme každého milovníka přírody a fotografa dvojnásob. V článku se pokusím žabku stručně představit a popsat několik doporučení jak zelenou krasavici fotografovat.

 

Rýchorské rozjímání/ Topí Pigula

Vystoupat něco přes 500 výškových metrů z Horního Maršova do Dvorského lesa dá člověku trochu zabrat. Ale pro vnímavého, drobně poučeného „laika“ je procházka Rýchorami ve východních Krkonoších výletem do otevřené učebnice přírodopisu i lekce z praktického lesnictví, kterou mu nachystala sama příroda.

 

Zahradní jezírko/ Radomil Hradil

Zahradní jezírko je chloubou zahradníka, oázou života i klidu a zároveň místem, které na sebe soustřeďuje pozornost dvou- i vícenohých návštěvníků a obyvatel zahrady. Vytvořit takový biotop přitom není nijak obtížné a výsledek nás začne těšit poměrně záhy po založení. Podívejme se tedy dnes na to, jak si zahradní jezírko pořídit.

 

Jedlé dary přírody – Ptačinec žabinec/ Květa Šimková

Ptačinec žabinec, nazývaný též ptačinec prostřední (Stellaria media) je známým plazivým plevelem na zahrádkách. Ne každý však ví, že si jím můžeme výrazně obohatit i svůj jídelníček. Ptačinec žabinec obsahuje totiž významné množství vitaminu C, ale také karoten, draslík, vápník či hořčík. Stačí tedy docela malé množství a máme o denní přísun mnoha vitaminů a minerálů vystaráno. Tato jednoletá drobná rostlinka roste hojně po celý rok, protože se stále omlazuje. Její křehké výhonky nám jsou tedy vždy k dispozici, ať už k „uždibování“ nebo k dalšímu zpracování.

 

Třídění a recyklace plastů/ Josef Dufek

Doba, kdy bylo třídění odpadu v domácnostech tabu, je již v nenávratnu. Obce a města mají dle zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož součástí jsou také použité obaly. Také osvěta ve třídění odpadu doznala vysoké úrovně. K dispozici jsou informační materiály, střediska ekologické výchovy…a dokonce se tématika třídění odpadu dostala i mezi televizní reklamy. Zkrátka, třídění odpadu bereme již jako samozřejmost. Nicméně to s tříděním odpadů není vždy tak růžové a bezproblémové, jak se na první pohled může zdát.

 

Příroda tvořená trhavinou/ Michal Gerža

 Naše příroda potřebuje ochranu a cílenou péči – o tom není pochyb. Cest, jak zlepšovat přírodní prostředí, je celá řada. Patří mezi ně výsadby listnáčů do lesů, pravidelné sekání a vypásání zachovalých luk, výsadby alejí, tvorba tůní a mnoho dalších. Ochránci přírody se v posledních letech nebojí použít ani způsoby dosti neortodoxní, jako je například vypalování vřesovišť (byť se jedná o historický způsob péče o tento typ porostů), strhávání drnu pomocí bagru, rozrušování povrchu bránami či běhání s nasazenými mačkami…

V Orlických horách jsme použili prostředek v historii ochrany přírody v českých zemích skutečně ojedinělý, a tím je trhavina Permonex V 19. Pomocí Permonexu zde bylo od roku 1995 do současnosti vystřeleno několik desítek vodních tůní. Ty slouží především pro rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu, ale objevují se zde i další organismy.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí