zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bursík: Přínos setkání v Antarktidě je v navázání kontaktů

27.02.2009
Obecné
Bursík: Přínos setkání v Antarktidě je v navázání kontaktů
V Antarktidě na norské výzkumné stanici Troll se podle ministra životního prostředí Martina Bursíka vytvořily vazby mezi špičkovými ekologickými odborníky ze zemí, které představují největší světové ekonomiky. Jsou to lidé, kteří mohou ovlivnit vyjednávání globální dohody o ochraně klimatu. V rozhovoru s ČTK Bursík po návratu z bílého kontinentu řekl, že v tom vidí největší cenu této mise.
    Na pozvání norského ministra Erika Solheima na norskou stanici minulý pátek zamířili ze světové konference v Nairobi ministři životního prostředí a ekologičtí experti z Alžírska, Británie, České republiky, Finska, Konga, Norska a Švédska a vysocí představitelé dalších zemí, včetně velmocí Číny, Ruska, Indie a USA. Chtěli se na vlastní oči přesvědčit o globálních změnách klimatu v této části světa.
    Antarktida je podle Bursíka kontinent, který do velké míry napomáhá stabilizaci světového klimatu. Nyní tam značné výkyvy teplot v kombinaci s oteplením oceánu působí tání ledovců. Vliv klimatických změn je tam zřejmý a jejich rozsah je nepředstavitelný, uvedl ministr.
    Ministři na stanici dorazili krátce po návratu norsko-americké expedice z jižního pólu, která tam prováděla geofyzikální měření. Politici tedy měli možnost se seznámit s jejími výsledky. Tým zkoumal ledovou pokrývku Antarktidy. Expedice byla součástí Mezinárodního polárního roku, do jehož projektů se mezi lety 2007 a 2009 zapojilo v Arktidě a Antarktidě 10.000 vědců a 40.000 dalších pracovníků z více než šedesátky zemí světa.
    Norové jsou podle Bursíka jediní, kteří v Antarktidě měří výskyt rtuti. Zjistili, že 80 procent rtuti pochází ze spalování uhlí v Číně a Indii a 20 procent z Jihoafrické republiky, kde používají rtuť těžební společnosti.
    "Odjížděli jsme s ohromným mementem, že při vyjednávání globální dohody o ochraně klimatu neseme odpovědnost nejen za obydlené kontinenty," uvedl ministr. Bursík soudí, že jeho i jeho kolegy krátký pobyt na bílém kontinentu přesvědčil o tom, že lidstvo svými exhalacemi ohrožuje unikátní ekosystém Antarktidy, že se vliv člověka projevuje celoplanetárně. Zjištění vědců v Antarktidě jsou prý varující. "Je to výzva, abychom během předsednictví Evropské unii dokázali přivést k jednání představitele největších světových ekonomik," uzavřel.
    Odborníci totiž varují, že globální oteplování může v Antarktidě urychlit tání ledovců. To by mohlo výrazně zvýšit hladiny oceánů v tomto století, podle některých odhadů o 59 centimetrů, pokud svět zásadně neomezí emise oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů. Názory na globální oteplování ale nejsou jednotné.
    Polární stanici má v Antarktidě na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse také Česko. Odborníci z českých univerzit a vědeckých ústavů tam zkoumají vznik a šíření života na území, z kterého ustoupil ledovec.
Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí