zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ministři životního prostředí EU se shodli na dalších krocích k budoucí kodaňské klimatické dohodě

04.03.2009
Ovzduší
Ministři životního prostředí EU se shodli na dalších krocích k budoucí kodaňské klimatické dohodě

Jednání Rady EU pro životní prostředí skončilo dnes večer v Bruselu úspěchem. „Po celodenní tvrdé práci jsem velmi spokojen. Dosáhli jsme 99 % toho, čeho jsme dosáhnout chtěli,“ zhodnotil na večerní tiskové konferenci zasedání Rady její předseda Martin Bursík.

„Přijali jsme detailní závěry k budoucí kodaňské dohodě o ochraně klimatu. EU je stále jediným společenstvím na světě s konkrétním a závazným cílem snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. A tento cíl se automaticky změní na 30 % ve chvíli, kdy své závazky přijmou další významní producenti skleníkových plynů. Proto jsme vyzvali své partnery ve světě, jako jsou USA, Japonsko či Austrálie, aby co nejdříve předložili své střednědobé redukční závazky,” říká český vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík.

„Je jasné, že EU jako společenství relativně bohatých zemí, má odpovědnost za pomoc těm ostatním. Shodli jsme se na tom, že musíme hledat cesty, jak zajistit finanční zdroje pro pomoc rozvojovým a nejchudším zemím a nejohroženějším ostrovním státům s jejich redukčními i adaptačními opatřeními. Stejně důležité je ale vidět také potřebnou aktivitu na jejich straně,“ dodal Bursík.

Rada vzala v úvahu odhady Komise a Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC), podle nichž bude v roce 2030 pro adaptační opatření v rozvojových zemích zapotřebí investic ve výši 23 – 54 miliard euro. Mitigační (redukční) investice si v roce 2020 celosvětově vyžádají navýšení ročních investic až na 175 miliard euro. „Rozdělení těchto ivestic je věcí dalších jednání. Záleží také na úspěšnosti zavádění systémů emisního obchodování, které zavedou tržní cenu uhlíku a ovlivní především výši soukromých investic,“ dodal Bursík.

„Z ničeho jsme neustoupili, naopak jsme udělali další krok vpřed. A ani současná ekonomická krize na tom nic nemění. Ministři jsou zajedno v tom, že krize je příležitostí k modernizaci evropského hospodářství a k obratu k energeticky efektivnější nízkouhlíkové ekonomice, která přinese Evropě miliony nových ‘zelených’ pracovních míst,“ říká úřadující předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík.

Rada se zabývala také aktuální situací na trhu s recyklovanými výrobky a vyzvala Komisi, aby hledala nástroje, kterými by pomohla zvýšit opětovné využívání a recyklaci surovin a jako naléhavý problém navrhla politické nástroje jak čelit nedávnému propadu odbytu na trhu druhotných surovin. Rada také znovu připomněla pokračující snahu Komise pracovat na fiskálních opatření k podpoře energeticky efektivních a environmentálně šetrných výrobků a služeb.

Ministři vedli také politickou debatu o návrhu novely Směrnice o průmyslových emisích (IPPC). Diskutovali především budoucí roli nejlepších dostupných technologií (Best Available Techniques, BAT) a jejich referenčních dokumentů (BREF), roli minimálních požadavků na emisní limity stejně jako rozšíření záběru směrnice. „Naprostá většina členských zemí vyjádřila vůli posílit roli BAT a BREF ve srovnání se současnou praxí. Zaznamenali jsme pozice a názory všech členských států a jsme věříme, že ještě za českého předsednictví budeme schopni dosáhnout shody na úrovni Rady,” komantoval Martin Bursík dnešní diskusi.

Členské státy také podpořily Rakousko a Maďarsko v zachování jejich národních zákazů pěstování geneticky modifikované kukuřice. „Rada potvrdila, že je na rozhodnutí členského státu, zda povolí na svém území pěstování geneticky moifikovaných plodin. Myslím, že je na Komisi, aby předložila návrh změn současných pravidel tak, aby nedocházelo k situacím, kdy členský stát musí znovu a znovu před Radou obhajovat své rozhodnutí být ‘GM-free’,“ říká Martin Bursík.

Ministři přijali také společnou pozici těch členských států EU, které jsou zároveň členy Mezinárodní velrybářské komise (IWC) s cílem chránit co nejefektivnějším způsobem ohrožené druhy kytovců. „Pro EU nepřichází v úvahu žádné zpochybňování moratoria na komerční lov velryb. Přijatá pozice dává šanci efektivně vyjednávat především s Japonskem o ochraně nejohroženějších druhů kytovců,“ uzavírá Martin Bursík.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí