Nová plynová krize? Může být horší než v lednu

THOMAS KLEEFUSS, GENERÁLNÍ ŘEDITEL PŘEPRAVCE PLYNU RWE TRANSGAS NET

Spory mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu, kterých se bojí celá Evropa, se opět přiostřily. Ruský koncern Gazprom pohrozil, že pokud mu ukrajinský Naftogaz nezaplatí do soboty za plyn dodaný v únoru, přistoupí opět k sankcím. A to by se mohlo dotknout i dodávek plynu, které do Česka tečou přes Ukrajinu. Ta nejprve slíbila, že zaplatí. Ale teď přiznává, že jí část peněz chybí. "V zásobnících je méně plynu než v lednu. Podobná krize jako tehdy by teď mohla přinést vážnější problémy," varuje nový šéf RWE Transgas Net Thomas Kleefuss.

HN: Dostane se opět Evropa "na sucho", přestane plyn téct?

Věřím, že obě strany se z minulé krize poučily. Vědí, že ztratily hodně důvěry. A proto by obchodní problém mezi nimi neměl vést k další krizi. I když určitá pravděpodobnost existuje, právě proto, že Ukrajina má těžké finanční problémy. Doufám ale, že obě strany budou tentokrát dost chytré.

HN: Takže zatím spíte dobře?

To spím.

HN: Jste připraveni, pokud krize přijde?

Od ledna jsme pokročili mnohem dál, udělali jsme spoustu opatření. Zimní sezona se ale chýlí ke konci, a v zásobnících v Evropě i v Česku je mnohem méně plynu než v lednu. Při předchozí krizi jsme nemuseli nikomu snížit dodávky. Ale nyní, pokud teplota klesne pod nulu, by krize stejných rozměrů mohla způsobit vážnější problémy i těm zemím, které při minulé krizi netrpěly - třeba právě Česku nebo Německu.

HN: Jak je nyní využita kapacita tranzitního plynovodu?

V současnosti teče naším plynovodem méně plynu než obvykle, Ceny plynu totiž sice klesají, ale budou klesat i dál. Plynaři se proto snaží brát plyn spíše ze zásobníků a nakupují méně. Chovají se ekonomicky, vyčkávají, až budou moci koupit plyn ještě levněji. Dojde k tomu proto, že do jeho ceny se promítají ceny ropy se zpožděním.

HN: Jedním z protikrizových opatření, je hledání nových cest, jak plyn do Česka dopravit. Chcete posílit soustavu novým plynovodem Gazela, máte i další podobné plány?

Plánujeme nový plynovod s názvem LBL, který by propojil naši soustavu přímo na rakouskou stanici Baumgarten. Plynovod bude asi 60 kilometrů dlouhý a na naši síť se napojí u Břeclavi. Hodnota projektu je kolem 80 milionů eur.

HN: Jaká bude výhoda, že se vyhnete Slovensku?

Pro obchodníky to přinese úsporu nákladů, při srovnání se současnými tarify může uspořit kolem 30 až 40 procent. Nyní je sice kapacita společnosti eustream přes Slovensko k dispozici. Ale s naším plynovodem to bude rychlejší i levnější. Pro eustream je to konkurenční plynovod.

HN: Kdy by tudy měl téct první plyn?

Věříme, že plyn poteče novými trubkami do tří let.

HN: Tedy ještě dříve než Gazelou?

Když se k investici rozhodneme, může plynovod stát do dvou let. Ale ještě jsme se přesně nerozhodli, protože zatím jsou volné kapacity eustream přes Slovensko.

HN: Dokdy má padnout rozhodnutí?

Do konce roku by mělo být jasné, jak dopadla jednání ohledně výstavby plynovodu Nabucco, který má skončit právě v Baumgartenu. Akcionáři, mezi nimiž je i RWE, nyní jednají o dodávkách v kaspické oblasti. A pokud to bude úspěšné - teď se vedou jednání hlavně na politické úrovni - rozhodneme rychle o výstavbě LBL.

HN: A pokud ne?

Náš projekt zhodnotíme a uvidíme i podle toho, jak se bude vyvíjet situace mezi Ukrajinou a Ruskem. Plynovod LBL bude ekonomicky životaschopný, i když nebude postaven ani jeden z plynovodů, které mají přivést plyn do Evropy z jihu - Nabucco či South Stream. Jeden z nich ale podle mne bude postaven, Evropa bude už brzo tyto dodávky potřebovat. Ale současně nevěříme tomu, že by mohly být postaveny oba dva současně - nebyly by konkurenceschopné. Ať už bude postaven kterýkoliv z nich, ze strategického důvodu je pro nás důležité, abychom se na Baumgarten připojili. Bude to jedno z nejdůležitějších obchodních míst ve střední Evropě.

HN: Už jste jednali s majiteli pozemků?

Už víme, kudy plynovod povede, ale s majiteli pozemků jsme zatím nejednali. To bude další krok, který může trvat dva až tři roky.

HN: A jak jste vlastně daleko s Gazelou, čekáte ještě nějaké problémy?

Už máme hodnocení dopadů na životní prostředí EIA, ministerstvo životního prostředí náš projekt podporovalo od počátku. Čekáme problémy se zhruba deseti procenty vlastníků pozemků, kteří mohli koupit pozemky jako spekulaci. Jednáme s více než 2000 vlastníky, a už jsme se dohodli s více než 80 procenty z nich. V současnosti počítáme s tím, že bychom začali stavět na začátku roku 2011. Postup při získávání věcných břemen je tak daleko, že bychom ho mohli dokončit do konce příštího roku.

HN: Bude Gazela životaschopná i bez plynovodu Nord Stream, který plánuje Gazprom v Baltickém moři?

Gazela je jeho součástí. Bez Nord Streamu nebude ani Gazela, protože máme dostatek kapacity v současné síti.

HN: Nord Stream se ale moc nelíbí Polsku, co kdyby se nakonec nestavěl?

Nord Stream je rozhodnutý, o tom není pochyb. Jen nevíme, jestli se podaří dodržet časový plán. Pokud se zdrží, upravíme i náš plán. Nebudeme stavět dříve, než bude Gazela potřeba.

HN: Jak se díváte na plány společnosti Česká plynárenská, která chce na jihu Čech postavit vlastní zásobník a napojit ho novým plynovodem do Rakouska?

S vedením firmy se zrovna dnes setkám. My máme pochybnosti, zda se výstavba zásobníku "v malém" ekonomicky vyplatí. Ale jestli to bude mít ekonomický smysl, určitě to budeme podporovat. Geologická situace ale podle nás není v místě pro zásobník ideální.

HN: Plánujete stavět ještě další plynovody, třeba do Polska?

S Polskem už jednáme několik let - chce to investici 10 až 20 milionů eur. V současnosti analyzujeme situaci a zatím to vypadá, že případný plynovod by zvyšoval jen bezpečnost Polska. Kvůli rozdílným tlakům v přepravních soustavách by zřejmě mohl plyn téct jen z Česka do Polska. A pokud plyn chtějí, musejí nám zajistit dlouhodobou objednávkou. Aby se nám to vyplatilo.

HN: Během krize jste otočili tok na Slovensko, počítáte s tím i do budoucna?

Bylo to komplikované, ale šlo to udělat. Abychom pomohli Slovensku se zajištěním energetické bezpečnosti, připravujeme investici asi za 30 až 35 milionů korun. Umožní v případě potřeby operativně otáčet tok plynu. Jde tedy investici malého rozsahu, která ale může hodně pomoci. Například v době krize.

HN: A půjde to využít i během normálních časů?

Fyzický tok plynu z Ukrajiny to nedovolí. Bude to fungovat jen ve dnech, kdy budou nízké nebo žádné dodávky z Ukrajiny. Možná jednou, až hlavní proud plynu půjde do Česka plynovodem Nord Stream.

HN: Využijete na některé projekty finanční pomoc z Evropské unie?

Přihlásili jsme se. Třeba otočení toku plynu na Slovensko nemá moc komerční přínos, jde o bezpečnost. Evropská komise ale podle nás postupuje nekoncepčně, chce na zlepšení bezpečnosti vydat velký balík peněz - kolem tří miliard eur. Jenže dává to jen na projekty, které se budou realizovat během dvou let. Ale to je pro infrastrukturu velmi těžké, většinou to trvá mnohem déle. Za dva roky nepostavíte žádný zásobník ani plynovod. Takže hrozí, že Evropa bude sponzorovat projekty, které se nevyplácejí ekonomicky. Například plány na velký LNG terminál v Baltickém moři, který by se používal jen čas od času. V normální situaci se nevyplatí plyn dopravovat na pevninu. Nakonec by to zaplatili zákazníci v cenách za plyn. Proto přesvědčujeme politiky, aby hledali řešení společně s námi. Většina plynárenských společností v Evropě ukázala, že si s krizí umí poradit.

Thomas Kleefuss (45)

Nový šéf přepravce zemního plynu RWE Transgas Net Thomas Kleefuss vystudoval obor business administration na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Má více než 15 let zkušeností v ropném a plynárenském průmyslu. Několik let strávil pracovně v Egyptě. Od roku 2004 zastával pozici vedoucího divize nákup plynu západ v RWE Energy. Od ledna 2007 je jednatelem RWE Transgas Net v Česku, ve funkci ředitele nyní vystřídal Klause Homanna.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/petricek