zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa už ví, jak chránit klima

09.03.2009
Ovzduší
Evropa už ví, jak chránit klima

Letošní prosinec, kdy se v Kodani uskuteční klíčová konference OSN o ochraně klimatu, se zdá být daleko. Má-li se na ní ale shodnout víc než 190 zemí, je jasné, že času není nazbyt.

Jednali jsme už s novou administrativou USA, indickou vládou, ministry životního prostředí všech afrických zemí i dalšími státy. Zásadní je fakt, že unie už má představu, čeho by chtěla dosáhnout.

Evropa je tahounem světové ochrany klimatu. Jsme jediným regionem, který má závazně dáno, že sníží své skleníkové emise o 30 % do roku 2020, pokud se zapojí i jejich ostatní velcí producenti.

Po letech mlčení se rozhýbává jeden ze dvou největších producentů CO2 na světě, Spojené státy. Barack Obama už deklaroval, že sníží emise do roku 2050 o 80 % ve srovnání s rokem 1990. To je dobrá zpráva, ale nestačí. USA (stejně jako Japonsko, Austrálie či ekonomičtí tygři typu Číny, Indie a Brazílie) musí co nejdříve představit také závazný cíl, o kolik chtějí snížit emise do roku 2020. V polovině března o tom proběhne jednání s Obamovými ministry a nepochybně to bude tématem, o kterém budeme mluvit přímo s prezidentem Obamou při jeho návštěvě v Praze na začátku dubna.

Rada EU pro životní prostředí se 2. března shodla na velmi detailním popisu toho, co bude chtít v kodaňské dohodě vidět. Pro vyjednávací tým českého předsednictví to nebylo snadné, protože některé země ještě zřejmě nestrávily schválení klimaticko-energetického balíčku. Ale výsledný dokument je velkým úspěchem, protože dává našim vyjednávačům zcela konkrétní zadání.

Evropa zároveň jasně deklarovala, že hodlá pomáhat chudším zemím. Rozvojové země pochopitelně také chtějí, aby rostla jejich životní úroveň. Proto je nezbytné urychlit a zefektivnit předávání energeticky úsporných a na obnovitelných zdrojích založených technologií. Třeba bude samozřejmě i pomoci finanční, která jim pomůže vyrovnat se s negativními dopady klimatických změn - nedostatkem pitné vody, záplavami, neúrodou a potravinovou krizí.

Nebude to zadarmo. Podle odhadů Evropské komise a OSN bude v roce 2030 pro adaptační opatření v rozvojových zemích potřeba investovat ročně 23-54 miliard eur a roční náklady na snižování emisí si celosvětově vyžádají až 175 miliard eur k roku 2020.

Do roku 2015 by měl být minimálně v zemích OECD zaveden systém obchodování s uhlíkem, který bude nejen generovat prostředky pro rozvojovou spolupráci, ale také motivovat byznys k masivnějším investicím do šetrných technologií. Nové technologie znamenají zároveň miliony nových pracovních míst v perspektivních odvětvích. Kromě toho stále platí, že pokud zanedbáme rychlou akci, náklady na řešení následků budou násobně vyšší.

Evropa začíná mít o své představě nové globální klimatické dohody jasno. Očekáváme teď adekvátní odpověď velkých ekonomik Ameriky a Asie.

AUTOR: Martin Bursík

Ministr životního prostředí, předseda Rady EU pro životní prostředí

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí