Ekologičtí pěstitelé vína chtějí chránit ohroženou faunu a flóru

Jihomoravští vinaři se chtějí více zapojit do ochrany ohrožených druhů živočichů a rostlin. Ekovín, dříve Svaz integrované produkce hroznů a vína, plánuje do budoucna vyvíjet moderních technologie šetrné k životnímu prostředí, které by měly nahradit používání pesticidů a minerálních hnojiv ve vinohradnictví. O ekologické pěstování vína je mezi vinaři stále větší zájem, letos se plocha registrovaných biovinic zvětší o zhruba 400 na 900 hektarů, řekl dnes ČTK předseda Ekovínu Milan Hluchý.

Ekovín nedávno společně s rakouskými kolegy podal žádost o čerpání dotací z evropských fondů na ochranu přírody pomocí ekologizace vinohradnictví. Cílem projektu je rozšíření výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů, které se na jihu Moravy nacházejí na celkem 23 maloplošných chráněných územích. "Vinohrady by mohly fungovat jako jakýsi most mezi těmito lokalitami, kde dochází vlivem nedostatečné genetické výměny k postupnému zániku vzácných druhů. Například na území CHKO Pálava za posledních sto let vyhynula nebo je dnes vyhynutím ohrožena zhruba polovina ze 140 druhů motýlů," řekl Hluchý.

K hlavním principům ekologického pěstování révy patří používání čistě přírodních látek namísto chemických pesticidů. K hubení škůdců se využívají například draví roztoči, bakterie nebo slunéčka, kteří přežívají v pásmech zeleně, jež roste mezi řádky vinohradů.

Na jižní Moravě je v současné době asi 19 tisíc hektarů vinic, z toho 12 tisíc hektarů obhospodařují zemědělci v integrované produkci. Ta je jakýmsi mezistupněm mezi konvenčním pěstováním vinné révy a bioprodukcí. Na rozdíl od biovýroby se v ní smí používat omezené množství chemických prostředků, které ale neobsahují zakázané látky.

Ekologicky dnes pěstuje vinnou révu na asi 500 hektarech zhruba 30 vinařů. Drtivá většina z nich se ale nachází ve tříletém přechodném období, v němž vinice musejí splňovat podmínky bioprodukce, ale výrobky z něj nelze jako biovýrobky označit. V letošním roce by do tohoto mezidobí mělo vstoupit dalších asi 400 hektarů.

"Certifikovaná biovína tak dosud vznikají jen u čtyř vinařů na asi 19 hektarech. Po letošní sklizni se tento počet zvýší o dalších 210 hektarů, které ukončí tříleté přechodné období," řekl Hluchý. Podíl biovinic se tak zvýší na 2,5 procent z celkového množství vinic v Česku. Například v Německu se biovína vyrábějí na pěti procentech vinic, v Rakousku na sedmi procentech.

Na hektar biovinice dostanou pěstitelé v závislosti na kurzu eura kolem 22.000 korun za rok. U integrované produkce je to asi o třetinu méně. Zemědělci přecházejí na biovýrobu nejen kvůli vyšším evropským dotacím, ale také kvůli vyšší poptávce po zdravých potravinách. Tuzemská produkce nedokáže pokrýt poptávku, a většina biovín se tak musí do ČR dovážet ze zahraničí.