Vědci zjistili, že včely a mravenci jsou vzorní "občané"

Včely a mravenci jsou dlouho uznáváni jako neúnavní pracovníci, ale nové výzkumy ukazují, že se mohou také chovat jako obětaví "občané". Studie britských vědců ukazuje, že některé včely a mravenci jednají v nejlepším zájmu skupiny, k níž patří, a mohou dokonce obětovat své životy pro dobro své komunity.
    Vědci na univerzitě v Edinburghu a Oxfordu zjistili, že totéž se nedá říci o jiných zvířecích skupinách, jako jsou stáda bizonů nebo hejna ryb. V situacích, kdy to vypadá, že zvířata jednají jako tým hráčů, ve skutečnosti kladou na první místo svoje vlastní zájmy, tvrdí vědci podle listu The Daily Telegraph.
    Andy Gardner z univerzity v Edinburghu vysvětluje, že teorie o existenci superorganismů, kde mnoho jednotlivců pracuje v soběstačné sociální jednotce v zájmu společného cíle, byly v minulých letech hodně zpochybňovány.
    Vědci zkoumali, jak se spolupracující skupiny vyvíjejí. Zjistili, že některé druhy hmyzu, jako včely a mravenci, kladou zájmy své skupiny nad svoje vlastní. "Když se podíváte do včelího úlu, vidíte tu jeden velký organismus," řekl.
    Gardner je přesvědčen, že chování včel má pod kontrolou určitá efektivní forma "policejního dohledu", který potlačuje konflikt mezi jednotlivci ve skupině. To znamená, že včely se spojují se společným cílem - zajistit přežití potomstva královny.
    V úlu dělnice rády pomáhají své komunitě, dokonce i umírají, protože královna nosí a předává jejich geny.
    Výzkum podle Gardnera také zjistil, že superorganismy se v přírodě vykytují vzácně a tento termín by se neměl široce používat pro další zvířecí skupiny.
    "Často vidíme zvířata, jak jednají unisono, jako bizoni nebo ryby. Ale to, co vypadá jako týmová práce, ve skutečnosti znamená, že se každé zvíře tlačí doprostřed skupiny, aby uniklo predátorům. V kontrastu s tím mraveniště nebo včelín vypadají jako skutečný soudržný organismus," uvádí Gardner v časopise Journal of Evolutionary Biology.