Vysočinu trápí černé skládky nebezpečného odpadu

Vysočina se mírně liší od ostatních krajů České republiky. Zatímco ve většině z nich tvoří ekologické zátěže především staré průmyslové objekty či sklady nebezpečných chemických látek, na Vysočině jsou největším problémem skládky nebezpečného odpadu.

Známý případ, který je nepříjemně aktuální především pro obyvatele okolních vesnic, je skládka v Pozďátkách. „Mohu potvrdit, že největší současná zátěž v našem kraji je skládka nebezpečných průmyslových odpadů v Pozďátkách,“ souhlasí radní za životní prostředí Zdeněk Ryšavý.

POZĎÁTKY: BĚH DO ROKU 2012
Skládku u obce Pozďátky začala v první polovině minulého století budovat firma BOPO. Roku 1996 byly zjištěny první průsaky nebezpečných látek z tělesa skládky. Pro nesplnění bezpečnostních opatření byl tak provoz skládky v roce 1997 zastaven. V dalších letech se majitelé skládky pokoušeli úniky zadržovat, ale pouze zmírňovali negativní dopady na životní prostředí. Tato situace trvala až do roku 2009. Začátkem tohoto února totiž skládku od italsko-lucemburské firmy Logika odkoupila, prostřednictvím státního podniku Diamo česká vláda. Cíl byl jasný. Odstranit tuto obrovskou skládku jednou provždy. Podle ministerstva průmyslu a obchodu mají jen okamžitá havarijní opatření na skládce stát 17 milionů korun.

O plánech podniku Diamo má zprávy i kraj. „V současné době je zahájeno čištění vod, ve kterých tam unikají do řeky Jihlavky nebezpečné látky, které ničí životní prostředí. Diamo také připravuje postupně studii proveditelnosti a další studie nutné k tomu, aby podnik mohl na podzim požádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí,“ sdělil radní Zdeněk Ryšavý. Podle něj by následné práce měly trvat zhruba další tři roky. V roce 2012 by si tak Pozďátky a okolní obce mohly konečně vydechnout.

V NOVÉM RYCHNOVĚ JE UŽ HOTOVO
Významnou ekologickou zátěž kraj vyřešil v posledních letech. „V minulém volebním období byla pomocí evropských peněz zlikvidována skládka průmyslových odpadů v Novém Rychnově, což byl vůbec jeden z největších problémů, které náš kraj v této oblasti měl,“ řekl Ryšavý. Sanace skládky, která v 70. a 80. letech minulého století sloužila k ukládání nebezpečných látek, jako jsou například galvanické kaly, kalírenské soli, odpady s obsahem ropných látek atd., spočívala hlavně v odtěžení uložených odpadů z tělesa skládky, jejich odvozu k bezpečnému zneškodnění a čištění kontaminovaných podzemních vod. Sanace přitom proběhla téměř na poslední chvíli. Nebezpečné látky totiž unikaly i do podzemních vod a hrozila dokonce kontaminace zdroje pitné vody pro obec Dolní Cerekev.

CHYSTÁ SE GRANTOVÝ PROGRAM
Další ekologické zátěže jsou podle Ryšavého většinou likvidovány městy či soukromými subjekty, protože jsou to většinou skládky v jejich majetku. „Tyto však nejsou už takového významu a rozsahu. Města a obce mají navíc také možnost žádat o evropské peníze na tuto problematiku což často i dělají. Kraj se chce momentálně zaměřit především na tzv. černé skládky. V dalších letech bychom rádi udělali nějaký grantový program na jejich odstraňování, a proto chystáme v letošním roce projekt na jejich monitoring. Zmapování těchto skládek je nutné, protože v současné době nikdo příliš netuší, kolik jich na území kraje vlastně je a co obsahují.“ VELAMOS JDE PŘÍKLADEM Menší část ekologických zátěží tvoří na Vysočině brownfieldy. Podle studie agentury CzechInvest je na Vysočině většina z nich k nalezení spíše v malých obcích a jen u přibližně třiceti procent lze předpokládat ekologickou zátěž.

Zřejmě nejvýznamnějším projektem revitalizace takového brownfieldu s ekologickou zátěží v kraji byl projekt regenerace a rekonstrukce bývalého podniku Velamos. Výrobní areál, který byl ve špatném stavu, nesl značnou ekologickou zátěž. V současné době už však objekt úspěšně obývá soukromá firma.

Vyšlo v Krajských novinách, březen 2009