Hrad Rychvald - Přírodní park Lysicko a jeho turistické cíle

Virtuální kroky, jež umožní četba dalších řádků, vás tentokrát zavedou k Lysickému potoku, do lesa tvořeného převážně smrkovou monokulturou na strmý pahorek s málo navštěvovanou významovou odbočkou, která končí u nepatrných pozůstatků hradu Rychvaldu. Uznávám, že pozvánka to není příliš lákavá, ale Rychvald vypadá jako jakýsi outsider turistických cílů jen zdánlivě. Vždyť se nacházíme v Přírodním parku Lysicko, k jehož hlavním přednostem patří klid, daleké výhledy a minimální lidnatost. A Rychvald, polozapomenutý svědek středověké minulosti Lysicka, je jednou z perel náhrdelníku utajených krás tohoto půvabného koutu na východní hranici Vysočiny.

Přehled krátké historie Rychvaldu

První písemná zmínka o sídle pochází až z roku 1371, kdy se po něm píše Ješek Puška z Kunštátu, syn prvního příslušníka lysické větve rodu pánů z Kunštátu Kuny. Příslušníci této mocné šlechtické rodiny tedy Rychvald patrně založili. O čtyři roky později bylo sídlo dobyto a pobořeno vojskem brněnských měšťanů, po zkáze však bylo obnoveno. Roku 1437 Rychvald náležel Hynkovi z Ronova a Mitrova, záhy poté, někdy v 1. pol. 15.stol. pravděpodobně hrad zanikl. Zda byl opuštěn z důvodu nedostatečného komfortu bydlení a dostupnosti hospodářského zázemí či po fatálním poškození obléhateli, se můžeme jen dlouze domýšlet. Každopádně si majitelé vystavěli pohodlnější tvrz v nedalekých Lysicích (poprvé se připomíná roku 1480, stávala na místě dnešního výstavného zpřístupněného zámku).

Popis lokality

Dech beroucí výhledy daleko do kraje, mohutné zdi a věže tu nečekejme, existenci někdejšího středověkého sídla výrazně naznačují především velké terénní nerovnosti řídce porostlé stromy a šíjový příkop prolámaný do skály. Ku hradu se kdysi přicházelo po temeni kopce z východu, dnes nám přístup k ruinám trpce koření prudší stoupání ze severu. Již při výstupu na hradní vrch nad údolím Lysického potoku si můžeme naprosto zřetelně povšimnout dvojdílné dispozice sídla. Na východním (levém) skalnatém vršku se nalézalo patrně dřevohlinité předhradí trojúhelníkovitého půdorysu (30 × 25 m). Na západním (pravém) pahorku pak stálo vlastní zděné hradní jádro. Předhradí chránil ze severu, východu a jihu příkop místy i s valem. Značky významové odbočky návštěvníky místa směřují mezi předhradí a jádro do zmíněného šíjového příkopu, který obíhal předhradí ze západu a vedl přes něj most umožňující vstup do jádra.

Významová odbočka zatáčí z příkopu doprava a končí v prostoru hradního jádra. To má nepravidelný půdorys protáhlý ve směru západo - východním a sestává z větší východní horní části a z menší západní zadní části, obě byly spojeny dosud patrným schodištěm. Na jihu obvodu východního dílu stával palác. Vykopány jsou krom již uvedeného nevysoké části některých obvodových zdí jádra, jehož obranyschopnost na východě a severu zvyšovala předsunutá parkánová hradba. Vzhledem k faktu, že nebyla objevena žádná věž, se přepokládá, že se jednalo buď o tzv. hrad s palácovou dispozicí nebo o na Moravě hojně stavěný typ hradu s plášťovou zdí (hrady plášťového typu představuje třeba nám už známý mimořádně pevný Nový Hrádek v NP Podyjí či rozlehlý Starý Světlov ve Vizovických vrších). Při archeologickém průzkumu v první polovině 19. století došlo v troskách hradu mimo jiné k nálezu dvou železných dveří, jež dnes zajišťují vstup do sklepení na zámku v Lysicích.

Přístup

Rychvald (GPS: 49°27'30.398"N, 16°30'44.045"E) leží na červené značce, jež široce křižuje Přírodní park Lysicko z Lysic do Lomnice u Tišnova. Kudy tedy vyrazit k ruinám polozapomenutého hradu? Značené možnosti máme v podstatě dvě.

• Z náměstí v Lysicích (několik příležitostí k občerstvení) se vydáme k zámku (zpřístupněný, více někdy příště), u nějž narazíme v předzámčí na Lysický potok. Pustíme se proti jeho proudu a záhy opustíme městečko. Po naší pravé ruce se zvedá svah náležící přírodní památce Lysická obora (viz článek Přírodní park Lysicko a jeho turistické cíle, I.). My pokračujeme téměř po rovině lesnatým údolím zpevněnou cestou kolem značně romantické vodní nádrže až k božím mukám se stříbřitým železným Kristem po cestě lemované starou alejí. Za další vodní plochou s dřevěnou chatkou a upraveným okolím cesta kříží Lysický potok a záhy se na kmeni stromu objevuje rozcestník pod hradem Rychvald (2,2 km). Odsud nás potrápí jen asi desetiminutové prudší stoupání (0,5 km). Odměnou je prohlídka pozůstatků zajímavého středověkého sídla. Pokud pokračujeme dále na Štěchov, pak se nemusíme vracet stejnou cestou zpět, ale za západní (nižší) části hradního jádra lze sestoupit svahem dolů na červenou značku v údolí přítoku Lysického potoku.
• Ze Štěchova to máme k rozcestníku ještě blíže, pouhý 1 km. Nad vesnicí nás, milovníky dalekých výhledů, jistě potěší pohled do Boskovické brázdy se dvěma Chlumy nad Lysickou sníženinou (kotlinou) - Velkým (paradoxně nižším; 460 m) a Malým (488 m) Chlumem, za nimi se zvedá severozápadní část Drahanské vrchoviny. Pár desítek metrů dále se nachází krajinářsky hodnotná pasáž, oblý kopec s rozsáhlou loukou. Značka poté vstupuje do lesa a po překonání bezejmenného přítoku Lysického potoku se tohoto drobného potůčku drží, po lesní cestě pohodlně dosáhneme rozcestníku.

Odkazy, literatura a další informace

• Fiala Z., Hosák L., Pavel J., Janáček J., Kotek L. (1981): Hrady, zámky, tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (I) Jižní Morava, Svoboda, Praha.
• Plaček M. (2007): Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 2. vydání, str. 554 , Libri, Praha.
• Zámek v Lysicích: www.boskowan.cz

Autor: Theodor Teshim

Zdroj: http://www.treking.cz