Pátek, 29. března 2024

Mýtné za hluk a zácpy nákladní vozy v EU zatím platit nebudou

Mýtné za hluk a zácpy nákladní vozy v EU zatím platit nebudou

Brusel - Mýtné za hluk a zácpy zatím nákladní vozy v Evropské unii platit nebudou. Členské státy EU se totiž zatím nejsou schopny dohodnout na směrnici zvané euroviněta, která se zpoplatněním dopadů na životní prostředí počítá.

"My si velmi dobře uvědomujeme na jednu stranu potřebu tu situaci řešit, na druhou stranu i to, že je Evropa v ekonomické krizi a že bude velmi složité najít shodu," řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů dopravy EU český ministr Petr Bendl. Podle něj se jednání po českém předsednictví EU chopí Švédi, kteří se do čela unie postaví začátkem července.

S návrhem zpoplatnění automobilů za hluk a zácpy přišla loni v srpnu Evropská komise, legislativa se přitom týká jen vozů nad 3,5 tuny. Brusel odhaduje, že autodopravci by mohli v průměru navíc zaplatit čtyři až pět eurocentů (asi jedna koruna až 1,3 koruny) na kilometr u skupiny vozů EURO IV. Komise nicméně zdůrazňuje, že jde o hrubý odhad, protože poplatky by se mohly v jednotlivých oblastech výrazně lišit. I tak si ale od případného přijetí euroviněty slibuje snížení emisí oxidu uhličitého v nákladní dopravě a až osmiprocentní úsporu paliva u nákladních automobilů.

Autodopravci nebyli návrhem Bruselu nadšeni už při jeho zveřejnění. "Podle některých studií doprava již nyní 99 procent těchto faktorů hradí," řekl ČTK Martin Felix ze společnosti Česmad Bohemia. Mýtné se podle něj neukázalo jako regulační prostředek, ale jen jako další způsob zdanění, který se promítá do cen a zpomalení ekonomiky.

Podle komise je však silniční doprava odpovědná za 75 procent škodlivých emisí z dopravy včetně osobních vozů. Dopady silniční dopravy na životní prostředí se přitom odhadují na 100 miliard eur (2,7 bilionu korun). Ztráty a dopady spjaté s dopravními zácpami, za nimiž údajně ze čtvrtiny stojí právě kamiony, podle EK navíc přinášejí dodatečné náklady ve výši 1,1 procenta HDP EU.

Dohoda na zpoplatnění dopadů nákladní dopravy na životní prostředí by se nicméně rovnala malému "zázraku". V současnosti v unii totiž panují velké názorové rozdíly mezi státy, které slouží jako tranzitní země pro nákladní dopravu, a těmi státy, které naopak nákladní dopravou nijak výrazně netrpí, protože se nacházejí mimo hlavní dopravní sítě.

Vůbec tak není například jasné, zda se má euroviněta vztahovat na celou silniční síť, nebo jen na určité vybrané cesty. Neví se ani, které dopady by měly být zpoplatněné a kam by získané peníze měly jít. Komise by chtěla, aby putovaly na vědu a výzkum a více ekologickou dopravu. Členské země by je rády využívaly obecně na dopravu.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů