Geologie Ústí nad Labem

Prezentovaná mapa (odkaz - http://atlas.geograf.cz/atlas_s/img_atlas/geologie.jpga) byla  vytvořena metodou kartografické generalizace, při které byly s ohledem na menší měřítko a popularizující účel mapy vybrány ke znázornění hlavnístratigrafické jednotky a stěžejní horninové skupiny. Vzhledem k rozlišovací úrovni byly areálové čáry ve svém průběhu idealizovány, takže odvozená mapa poskytuje pouze základní informaci o geologické stavbě a tektonických poměrech jinak strukturně a petrologicky složitého území.

Zřetelně se potvrzuje, že na strukturně geologickém základu města se nejvíce podílejí neovulkanity Českého středohoří (středohorský komplex), jejichž přítomnost v území je důsledkem zformování příkopové zóny oherského riftu a na ni vázaného třetihorního vulkanismu, projevujícího se v průběhu 25 mil. let (před 40 – 16 mil. lety) opakovanou explozivní a efuzivní činností. Vytvořené výlevy, intruze a pyroklastické akumulace tak tvoří až 150 m mocný neovulkanický příkrov, který je s ohledem na převažující alkalickou povahu zdrojového vulkanismu budován především čediči, tefrity, znělci, trachybazalty, trachyty a jejich ekvivalentními pyroklastiky.

Jako další rozšířená skupina hornin jsou dokladovány třetihorní sedimenty Chabařovické pánve (část sedimentární výplně pánve severočeské), jejichž existence v severozápadním cípu města (např. na Ovčím vrchu) je výsledkem jezerní sedimentace, vázané na prostor oherského riftu. Litostratigraficky je zde uloženo souvrství mostecké, dnes s ohledem na zastoupení hnědouhelných slojí označované jako produktivní.

Další podstatnou součást strukturně geologického základu představují souvrství české křídové pánve, uložená po svrchnokřídové mořské transgresi v průběhu 12 mil. let (před 92 – 80 mil. lety). Tato souvrství (byť tomu mapa na první pohled neodpovídá) jsou na území města zastoupena souvisle, avšak následkem dalšího vývoje již tvoří podklad mladšího vulkanosedimentárního komplexu a na zemském povrchu se objevují ojediněle.

V obdobné pozici, tj. jako překryté mladšími horninami platformního pokryvu, jsou na území města dokumentovány i horniny krušnohorského krystalinika (horniny proterozoické), jinak povrchově vystupující až v nejbližší části Krušných hor.

Podstatnější rozšíření zaznamenávají ještě akumulace kvartérních uloženin, především akumulace deluviální (sutě), uložené při úpatí neovulkanických těles, při úpatí Krušných hor a v nižších částech svahů zahloubených údolí, sprašea akumulaceantropogenní (výsypky, skládky a navážky) v okolí Hrbovic a Varvažova.

ZDROJ: atlas.geograf.cz