Kraj Vysočina brání rozvoji větrné energetiky

Ekologické výrobě elektřiny z větru, která je součástí energetické koncepce ČR, hrozí na Vysočině dlouhodobá stagnace. Nová studie „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“ totiž případné výstavbě větrných elektráren klade do cesty stěží překonatelné a často irelevantní překážky.

Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) s politováním konstatuje, že kraj Vysočina připravuje další omezující opatření navazující na již tak komplikované podmínky výstavby větrných elektráren na území tohoto celku. Vyplývá to především ze závěrů a doporučení studie „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“, kterou argumentuje Odbor životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina.

Dokument  omezuje umístění staveb s větší výškou jak 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost.

Takové návrhy ochrany jsou podle názor ČSVE naprosto účelově zpracovány a nedávají na základě této argumentace vůbec šanci k jakékoli diskusi o návrzích projektů na výstavbu větrných elektráren. „Úředníci, kteří budou tuto studii používat při posuzování projektů, budou velmi snadno projekty zamítat, opírajíc se o tyto závěry. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.

Místní zastupitelstva mají přitom často pro rozvoj větrné energie větší pochopení než samotné kraje. „V poslední době se ovšem k lepšímu mění i postoj nových vedení krajů, slibné možnosti se otevírají např. v Plzeňském kraji,“ podotýká Janeček.

V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se přitom Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, měli bychom průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila závazný cíl pro rok 2020 v podobě 13% podílu obnovitelných zdrojů. Vhodný mix, kdy dominantní jadernou energii doplní mj. také právě obnovitelné zdroje, doporučila nedávno pro Energetickou koncepci také zpráva tzv. Pačesovy komise,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.  V loňském roce se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny blížil k 5procentní hranici.

Na území kraje Vysočina se v loňském roce z větru vyrobilo 17 491,4 MWh elektřiny (zdroj: Energetický regulační úřad, www.eru.cz). Jde o množství pokrývající spotřebu 12 tisíc lidí. Produkce se přitom v současnosti koncentruje na pouhých 5 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW v lokalitách Pavlov a Kámen.

Michal Janeček

předseda České společnosti pro větrnou energii

kontakt: predseda@csve.cz, 602 796 687

Plánovaná omezení v jednotlivých regionech kraje

Vysočina                                   

Havlíčkobrodsko

Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška

přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na

exponovaných horizontech (hřbety Vraního vrchu, Lhotského vrchu, Spáleného vrchu).

Horní Pojihlaví

Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška

přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na

exponovaných horizontech (navazující hřbety, prostory s dochovanými strukturami

původního členění krajiny, rekreační prostory j. od Jihlavy, hrany údolí, v okolí Brtnice

s dominantou zámku a kostela).

Humpolecko

Zamezit výstavbě výškových staveb technicistní povahy přesahujících krajinný předěl

Melechova a výrazně se uplatňujících v dochovaných prostorech původního členění

krajiny a v prostorech záměrně komponované krajiny nebo narušujících uplatnění

kulturních dominant.

Chotěbořsko – Golčovojeníkovsko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat v území CHKO Železné hory a přírodního parku Doubrava.

Javořická vrchovina

Zamezit výstavbě vysokých vertikál technicistní povahy, které se mohou kontrastně uplatnit

v odlesněných prostorech celé oblasti i přesto, že jsou umístěny vně (zejména zamezit

výstavbě větrných elektráren uplatňujících se nad vymezujícími horizonty a předěly).

Jindřichohradecko

Zamezit výstavbě větrných elektráren v celém prostoru.

Křižanovsko – Bítešsko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat v území přírodních parků Svratecká hornatina, Třebíčsko či

Údolí Balinky a též ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako

dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami

kostelních věží či kulturně cenných prostorů.

Zajistit ochranu vymezujících horizontů před výstavbou objektů přesahujících výšku lesa a

výstavbou budov uplatňujících se ve vymezeném horizontu.

Libicko – Ronovsko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat v území CHKO Železné hory, nebo budou v kontrastu se

stávajícími dominantami kostelních věží a dochovanými prostory komponované krajiny.

Moravskobudějovicko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, odkud mohou

vizuálně kontaminovat dochované historicky cenné prostory s typickými kulturními

dominantami a dochovanými prostory komponované krajiny a též do míst, odkud se

budou vizuálně uplatňovat v území přírodních parků Třebíčsko, Rokytná, Jevišovka a též

v prostorech nedalekého národního parku Podyjí.

Zajistit ochranu horizontů před výstavbou objektů přesahujících výšku lesa a výstavbou

budov uplatňujících se ve vymezeném horizontu, zejména ochranu zalesněných hřbítků

S od Jemnice a S od Moravských Budějovic.

Moravskokrumlovsko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren uplatňujících se na hranách

údolích a vyvýšených místech v jejich těsném okolí a v prostorech, ze kterých se budou uplatňovat

v interiérech komponované krajiny.

Novoměstsko – Bystřicko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat v území CHKO Žďárské vrchy a ve vyvýšených prostorech,

odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou

v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží.

Zajistit ochranu horizontů před výstavbou objektů přesahujících výšku lesa a výstavbou

budov uplatňujících se ve vymezeném horizontu.

Pacovsko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Polánka a ve vyvýšených

prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo

budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo se budou uplatňovat

v interiérech komponované krajiny.

Pelhřimovsko

Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška

přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) do

exponovaných průhledů (ochrana uvedených dominant a dochovaných prostorů sídel).

Střední Posázaví

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Melechov a ve vyvýšených

prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo

budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo budou vizuálně

potlačovat přírodní charakter území.

Zajistit ochranu horizontů před výstavbou objektů přesahujících výšku lesa a výstavbou

budov uplatňujících se ve vymezeném horizontu.

Svratecká hornatina

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v celém prostoru a

v navazujícím okolí, odkud se mohou vizuálně uplatnit v prostorech oblasti.

Telčsko – Dačicko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v celé oblasti.

Žďársko – Bohdalovsko

Zamezit výstavbě výškových staveb a větrných elektráren v prostorech, ze kterých se

budou vizuálně uplatňovat ve vymezených územích přírodního parku Bohdalovsko a

CHKO Žďárské vrchy a ve vyvýšených prostorech Arnoleckých hor, nebo budou

v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží

Zajistit ochranu horizontů před výstavbou objektů přesahujících výšku lesa.