Jižní část Moravského krasu potřebuje koňské stezky

Jižní část Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, přiléhající k Brnu, potřebuje podle lesníků koňské stezky. Za uplynulé tři roky se v této lokalitě výrazně zvýšil počet chovatelů koní. Výsledkem jsou rozjezděné stezky a spory mezi jezdci a dalšími turisty. ČTK to dnes řekl Pavel Mauer z lesního podniku Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Lesníci jezdcům navrhli, kudy by hipostezky mohly vést. Všechna jednání ale zatím ztroskotala.
Potíže nejsou s vyznavači klasického - anglického jezdeckého stylu. Záměr se nezamlouvá chovatelům jezdícím westernově po způsobu kovbojů. Podle nich by je jízda po oficiálních trasách připravila o pocit svobody, který na vyjížďkách hledají.

Lesníci ale poukazují na to, že podle zákona mohou jezdci využívat jen oficiální lesní stezky a trasy. Mauer upozornil, že v Rakousku musí mít navíc jezdec souhlas k používání těchto komunikací od majitele pozemků. V Česku toto ustanovení neplatí.

"U každé obce už stojí stáj. Tlak na krajinu se zvyšuje. Koně do přírody patří. Je ale nutné se domluvit na slušném provozu," řekl ČTK vedoucí správy Moravského krasu Leoš Štefka.

Vedení lesního podniku přijde za čas s dalšími návrhy hipostezek. Mauer poukázal na to, že komunikací v jižní části krasu je dost k tomu, aby vznikla kvalitní síť koňských tras, které budou zcela odděleny od stezek pro pěší a cyklisty.

S vytvořením koňských stezek souhlasí například jednatel jezdeckého areálu Panská lícha v Brně-Soběšicích Jiří Charvát. Součástí této farmy je 120 hektarů pozemků. Charvát by se prý nebránil vyznačení tras na svých pozemcích.

V Česku je nyní chováno asi 68 000 koní. Jejich počty v posledních letech výrazně stoupají, a to především kvůli zájmu o rekreační ježdění. V zemi ale scházejí hipostezky. Nejvíce jich mají jižní Čechy. Na jižní Moravě jsou dvě 70 kilometrů dlouhé koňské trasy v Národním parku Podyjí.

Vladimír Klepáč