zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tábor chystá sběr bioodpadu z domácností

16.04.2009
Odpady
Tábor chystá sběr bioodpadu z domácností
Určitě to však bude takříkajíc běh na dlouhou trať
Nyní už mají v Táboře jasno. Radnice totiž v závěru března dostala zprávu, že Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) doporučil ke schválení její žádost o podporu městského pilotního projektu na sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO).

V Táboře v souladu se svým plánem odpadového hospodářství (POH) již odděleně shromažďují biologicky rozložitelný odpad ve sběrných dvorech a také ve velkoobjemových kontejnerech pravidelně přistavovaných po celém území města. Zatím však jde jen o odpad z veřejné zeleně a soukromých zahrad. Předává se ke zpracování do kompostárny v areálu stávající skládky komunálního odpadu v Klenovicích, kterou provozuje městská firma Technické služby Tábor, s. r. o. Vzniklý substrát se tam používá průběžně k rekultivaci bývalé i současné skládky.

BĚH NA DLOUHOU TRAŤ

Starostka Ing. Hana Randová připomíná, že POH stanovuje do konce příštího roku snížit podíl bioodpadu ve skládkovaném materiálu na nanejvýš 75 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Proto město přistoupilo ke zpracování studie možností rozšíření sběru bioodpadu také z domácností a na jejím základě podalo žádost o dotaci z OPŽP na svůj pilotní projekt. Podle Ing. Lenky Koubkové z odboru životního prostředí si radnice zatím chce sběr bioodpadu z domácností vyzkoušet na vzorku zhruba 350 rodin z rodinných domů a také jedné ulice v sídlišti. "V rodinné zástavbě totiž počítáme s větší ukázněností občanů, takže by se tam do 110 a 240litrových hnědých nádob na biodpad nemělo dostávat nic, co by tam nepatřilo. Tito občané jsou už obvykle zvyklí biologicky rozložitelný odpad zakládat do svých kompostů a nevyhazovat jej do popelnic," doplňuje starostka. Ani v paralelně odzkušované ulici na sídlišti Táborští zatím nechtějí nic ponechat náhodě, a proto zvolili nízkopodlažní zástavbu s převahou starších obyvatel.

"Určitě to však bude takříkajíc běh na dlouhou trať - a i když náš pilotní projekt chceme zahájit příští rok na jaře, neočekáváme, že by hned první měsíce přinesly nějaké převratné výsledky. Chce to čas, trpělivost - a také osvětu," míní starostka Tábora Ing. Hana Randová. Přesto vyjadřuje znepokojení nad o 60 % vyšším poplatkem za ukládání komunálního odpadu na skládky, jak to předpokládá současný návrh zákona o odpadech.

RADĚJI BEZ DALŠÍCH PŘEKVAPENÍ

Doufá také, že ekonomická krize nepřinese pro sběr bioodpadu ještě další nenadálá překvapení, jak se tak stalo u separace odpadů. Například pokud letos v Táboře vytřídí přibližně tolik papíru jako loni (přes 562 tun, průměr na občana 15,8 kg), město bude potřebovat na úhradu za jeho využití přibližně 0,6 mil. Kč. U PET lahví (loni 176 tun, průměr na občana 4,9 kg) je situace ještě zoufalejší. Jestliže ještě loni se jejich výkupní cena pohybovala v relacích od 8 do 10 tisíc Kč za tunu, nyní lze tuto komoditu prodávat nanejvýš za 1500 Kč. Město, které si dříve za PET lahve přišlo na zhruba 1,5 mil. Kč, letos může počítat maximálně s 0,23 mil. Kč. "Ne-zlepší-li se situace, náklady na separaci se nám tak zvýší o 59 %," konstatuje Ing. Hana Randová.

V ŽELČI BY MOHLA BÝT "KONCOVKA"

Kam tedy s bioodpadem z táborských domácností? Kromě popsaného kompostování se rýsuje další možnost. Společnost Rumpold, s. r. o., se chystá v nedaleké Želči na území provozované skládky odpadů postavit bioplynovou stanici (BPS) a ve výběrovém řízení se ucházet u města Tábor o to, aby stanice byla logickou koncovkou pro jeho systém sběru BRKO. Projekt v řádu 90 až 100 mil. Kč je již ve fázi stavebního řízení a také čeká na případnou dotaci z OPŽP.

Podle ředitele společnosti Rumpold pro jihočeskou oblast Ing. Vladimíra Koštovala by však firma BPS vybudovala, i kdyby případně dotaci neobdržela. Jižní Čechy se silným zemědělstvím a rozvinutým potravinářským průmyslem by totiž uvažovanou roční zpracovatelskou kapacitu stanice 20 tisíc tun bio-odpadu hravě naplnily. Ostatně bioodpad z města Tábor by v tomto objemu pro želečskou BPS představoval jen minimální podíl. Bioplynovou stanici začne především zásobovat potravinářský průmysl (velkým zdrojem má být výroba bramborových lupínků v Choustníku) a prošlé potraviny z obchodních řetězců (až 6,5 tisíce tun). BPS v Želči s nejmodenější technologií je naplánována bezmála dva kilometry od nejbližší domovní zástavby. Protože má být vybudována přímo v areálu skládky, s níž jsou lidé z okolí už beztak dávno srozuměni, žádné hlasité protesty proti stavbě BPS se neozývají.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Některá fakta o odpadovém hospodářství města Tábor v roce 2008

Ve městě se vytřídilo 562,1 t papíru, 175,7 t plastů, 238,45 t skla a 5,035 t nápojových kartonů.

Ve sběrných dvorech se v rámci zpětného odběru sebralo 183,2 t vysloužilých elektrospotřebičů. Stejně jako v roce 2007 i loni tak v Táboře překročili průměr 5 kg zpětně odebraných elektrozařízení na hlavu, tedy o kilogram více, než pro loňský rok České republice uložila evropská směrnice.

Ve městě je funkční systém nakládání s vozidly po skončení jejich životnosti.

Na území města fungují dva sběrné dvory a další dva se budují. Jejich provoz se předpokládá od srpna letošního roku.

Město zkušebně zavádí novou (placenou) službu - individuální svoz objemných odpadů a elektrozařízení na telefonické vyžádání (například za odvoz sedačky či kuchyňské linky je poplatek 350 Kč, za odvoz lednice 110 Kč atd.).

Radnice sází i na ekologickou výchovu dětí a mládeže. Proto již v roce 2006 zavedla pilotní projekt sběru baterií v základních školách. Protože se projekt osvědčil, byl rozšířen i do škol mateřských. Loni bylo prostřednictvím tohoto projektu sebráno celkem 1340,8 kg použitých baterií. Například v ZŠ Měšice sebrali 182,5 kg baterií (2,2 kg na žáka), v ZŠ Husova 400,6 kg (0,56 kg na žáka) a v MŠ Měšice 217,5 kg (3,88 kg na dítě).

ZDROJ: MĚÚ TÁBOR
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí