zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Berlíně je jízdní kolo rovnocennou součástí dopravního systému

20.04.2009
Obecné
V Berlíně je jízdní kolo rovnocennou součástí dopravního systému
Zkušenosti, kterými německá metropole při řešení svých dopravních problémů prošla za posledních 20 let, mohou být velkou inspirací pro představitele našich měst.
Jízdu po Berlíně na kole si mohli na vlastní kůži vyzkoušet účastníci odborné exkurze, kterou na podzim 2008 zorganizoval Dopravní program Nadace Partnerství.

Akce se zúčastnili zástupci ministerstva dopravy, statutárních měst i pražských městských částí, dopravní inženýři a projektanti i novináři. Účastníci ujeli za dva dny 60 km a přesvědčili se, že jízda na kole - pokud jsou pro ni vytvořeny vhodné podmínky - je v městských podmínkách velmi příjemným a rychlým způsobem dopravy.

Podívejme se podrobněji na nejobvyklejší opatření na podporu cyklistické (částečně i pěší) dopravy, s kterými se můžeme v Berlíně setkat.

CYKLOSTEZKY, CYKLOPRUHY

V 70. letech minulého století převládala snaha oddělit cyklistickou dopravu od automobilové. Budovaly se především oddělené cyklo-stezky v přidruženém dopravním prostoru (chodníky). Po vyhodnocení mnohaletých zkušeností je tato koncepce opouštěna a prosazuje se zřizování cyklistických pruhů v hlavním dopravním prostoru. Je to řešení výhodnější jak z hlediska bezpečnosti, tak ceny.

Společné pruhy pro autobusy (případně tramvaje) a jízdní kola jsou především tam, kde šířkové poměry nedovolují zřídit samostatný cyklistický pruh. Toto řešení se osvědčuje a obavy ze zvýšení rizika střetů mezi cyklisty a prostředky MHD se nepotvrdily.

Světelně řízené křižovatky obvykle bývají vybaveny semafory pro cyklisty. Světelná signalizace je fázována tak, že umožňuje cyklistům vjet do křižovatky v předstihu před motorovými vozidly.

V ulicích pro cyklisty (Fahrradstrasse) se cyklistická doprava považuje za prioritní. Motorová vozidla mají povolen vjezd pouze v případě dopravní obsluhy nebo rezidentů. Automobily se v těchto ulicích smějí pohybovat přiměřenou rychlostí 25-30 km/hod. Je tam výslovně povolena jízda cyklistů vedle sebe.

PARKOVÁNÍ KOL

Dostatečná nabídka možností kvalitního parkování pro jízdní kola je jedním ze základních předpokladů vytváření dopravního prostředí přívětivého pro cyklodopravu. V Berlíně je samozřejmostí zřizování kapacitních parkovišť pro kola u veřejných budov (úřady, školy), stanic a zastávek veřejné dopravy, nákupních center i kulturních zařízení.

Používají se různé typy stojanů na kola, nejvíce se ovšem osvědčil masivní tzv. kreuzberský stojan ve tvaru obráceného písmene U.

DOPRAVNĚ ZKLIDNĚNÉ ZÓNY

Více než 70 % všech komunikací na území Berlína patří do zón s omezením rychlosti na 30 km/hod. Je to účinné a přitom levné dopravně zklidňující opatření bez nutnosti výraznějších stavebních úprav. V zónách Tempo 30 není přednost jízdy upravována dopravním značením, ale zásadně se uplatňuje pravidlo přednosti zprava. V některých úsecích hlavních komunikací (nezařazených do zóny Tempo 30) bývá v nočních hodinách (22 hod.-6 hod.) rovněž omezena rychlost na max. 30 km/hod; důvodem je snaha snížit hlučnost.

Kromě plošného zavádění zón Tempo 30 se město snaží (s ohledem na místní podmínky) co nejvíce omezit možnosti průjezdu automobilů. Jako nejúčinnější opatření se jeví zaslepování průjezdných ulic a přeměna křižovatek v zóny pro pěší a cyklisty.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POZNATKY

V průběhu exkurze jsme se setkali s koordinátorem pro cyklistickou dopravu v Berlíně a vedoucími dopravních odborů z několika městských částí. Na základě zkušeností z reálného provozu i diskusí s odborníky lze shrnout nejdůležitější poznatky takto:

nejlepším stimulem pro rozvoj cyklistické dopravy je úprava dopravního prostoru tak, aby zohledňoval její požadavky na bezpečnost, plynulost a dostatečné zázemí (parkování, úschovny kol apod.),

původní trend výstavby oddělených cyklostezek je opouštěn a cyklistická doprava je tam, kde je to možné, přesouvána do hlavního dopravního prostoru prostřednictvím vyhrazených pruhů ve vozovce nebo sdílených pruhů s veřejnou dopravou.

Většinu dopravních opatření, která byla postupně zaváděna v německé metropoli, lze aplikovat i na naše podmínky; zároveň se můžeme poučit i z případných chyb, které tento proces nutně občas provázely.

AUTOR: PETR ŠMÍD
Dopravní program Nadace Partnerství
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí