Izolace budov jsou absolutně nejefektivnějším opatřením při úsporách energií a snižování emisí skleníkových plynů
Plasty a tepelné izolace budov
Plasty se staly nedílnou součástí našeho současného života. Jejich výroba i spotřeba vykazují trvalý růst, když svým objemem překročily světovou výrobu oceli již v roce 1989.
Evropští výrobci primárních plastů jsou sdruženi v organizaci Plastics Europe se sídlem v Bruselu. Jednou z priorit Plastics Europe je přispívat k úsporám energií a tím i ke snižování emisí oxidů uhlíku. Výrobci plastů jsou integrální součástí chemického průmyslu sdruženého v CEFIC v Bruselu a přispívají k tomuto cíli především úspornými technologiemi, biopalivy, izolačními hmotami, nanotechnologiemi apod.. Do roku 2005 se chemický průmysl EU -15 podílel jednou třetinou na plnění závazků z Kjotského protokolu, když index výroby proti roku 1990 dosáhl hodnoty 155 a index emisí poklesl na 74. Pro třetí etapu snižování emisí, tj. po roce 2012, však CEFIC požaduje provést srovnání 8 klíčových technologií, které představují 90 % emisí s technologiemi mimo Evropu.
ENERGETICKÁ ÚSPORNOST A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V ČÍSLECH
Pro někoho možná bude překvapivé zjištění, že průmysl produkuje 20 % celosvětového množství skleníkových plynů, zatímco v souvislosti s budovami je tato hodnota vyšší než 40 %. Ze studie CEPS, vypracované na zadání Evropské izolační platformy (EIP), vyplývá, že izolace budov jsou absolutně nejefektivnějším opatřením při úsporách energií a snižování emisí skleníkových plynů.
Ze zmíněné studie dále vyplývá, že při realizaci všech navržených opatření ke zlepšení energetické účinnosti evropských staveb by se ušetřilo ročně 270 miliard Euro za energie a snížily by se emise oxidu uhličitého o 460 milionu tun (více než je současný závazek z Kjotského protokolu).
Domácnosti se na spotřebě energií podílejí následovně:
vytápění 53%
automobily 31%
ohřev vody 8%
elektrické přístroje 8%
Potenciál úspor je jak v obytných budovách, které spotřebovávají 60 % z celkové spotřeby budov, tak i v ostatních budovách.Tepelné ztráty na budovách jsou rozděleny následovně:
obvodové zdi 35%
střecha 25%
podlaha 15%
dveře 15%
okna 10%
Podle jiného zdroje (www.propubs.com) se postupnou rekonstrukcí starých budov a při aplikacích nových stavebních norem mohou v EU ročně snížit emise oxidu uhličitého o 30 - 45 mil. tun za rok. O tom, jak vývoj stavebních norem v Německu ovlivňoval spotřebu energií, exhalace a náklady v budovách za rok na metr čtvereční obytné plochy, vypovídají údaje v tabulce.
Určitě zajímavá je i informace, že při průměrném ročním zdražování energií v ČR o 3 % protopí majitel domku za méně než 40 let stejnou částku, jako byla hodnota nového domu. Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení.
Požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0540-2 z dubna 2007. Nástrojem pro dílčí hodnocení stavebně energetických úprav obvodových konstrukcí budov je energetický štítek, který klasifikuje stavební řešení budovy do sedmi kategorií od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G).
Obdobný průkaz energetické náročnosti celé budovy zohledňuje součet dílčích potřeb energií na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení. Povinnost dokládat oba průkazy má od 1. 1. 2009 vlastník budovy, společenství vlastníků, provozovatel a u novostaveb stavebník.
OBOROVÉ ASOCIACE A JEJICH AKTIVITY
Převážná většina bytové výstavby v ČR má parametry vnějších stěn zhruba čtyřikrát horší, než požadují současné technické normy. Profesní sdružení, které se na zateplování vnějších stěn soustřeďuje, je Cech pro zateplování budov. Byl založen v roce 1993, sídlí v Praze a má 48 členů, jejichž činnost úzce souvisí se zateplováním stěn nejrozšířenějším způsobem, tj. aplikací tzv. ETICS - vnější tepelně izolační kontaktní systémy. Podotýkám, že v systému lze uplatnit několik druhů plastů - ať již pro izolační účely - PUR, PIR, XPS, EPS, tak pro upevnění a fixaci - PP, PA, PVC. Při překotném nárůstu produkce ETICS je nutno zabránit nedodržování optimálních postupů při výběru ETICS a při jeho zabudování do stavby. Cech pro zateplování budov vydal řadu technických pravidel, při jejichž dodržení by izolační systémy měly mít minimální životnost, která je stanovená EU na 25 let.
Do mozaiky organizací, které významně přispívají k úsporám energií v budovách, patří Sdružení EPS ČR se sídlem v Kralupech. V minulém roce oslavil tento subjekt 10 let své činnosti, během nichž se mu podařilo zvýšit povědomí stavební veřejnosti o moderních postupech izolací i výstavby energeticky úsporných domů. Například v roce 2004 byl za podpory Sdružení postaven nízkoenergetický dům v Praze a v roce 2007 další Pod strání. Úzce spolupracuje s Cechem pro zateplování budov, přičemž účinnost činnosti lze posuzovat i růstem spotřeby EPS v ČR.
EPS SE ZABYDLUJE NA TRHU
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo 4,7 milionu tun EPS, v Evropě 1,4 milionu tun. ČR se absolutní spotřebou a spotřebou na hlavu dostala mezi pět prvních zemí v Evropě. Pozitivně lze hodnotit i Ministerstvem životního prostředí připravovaný program dotací na zateplování budov v roce 2009 ve výši 10 miliard Kč s pokračováním i v dalších letech. Obdobný program se zdvojnásobením dotací na zateplení budov pro rok 2009 přijala německá vláda již v listopadu loňského roku. Obavy z nedostatku izolačních materiálů lze vyvrátit historickým nárůstem výroby EPS v Synthosu Kralupy. Taktéž konkurenční výrobci EPS jsou připraveni dodat matriál v požadované tonáži. Zpracovatelské kapacity v tuzemsku jsou schopné pokrýt zvýšenou poptávku po EPS, přičemž jednou z priorit Sdružení je přísný monitoring kvality produktů z EPS. Limitem čerpání plánovaných peněžních prostředků tedy bude rychlost vydání metodických pokynů a zejména pak kapacita stavebních firem speciálně zaměřených na zateplování budov.
Podíl EPS izolací v Evropě na všech izolacích tvoří více než 35 %, průmysl zaměstnává 17 000 zaměstnanců. V ČR jsou hodnoty spotřeby EPS ve stavebnictví i podíly EPS na všech izolacích vyšší, než jsou výše uvedené hodnoty v Evropě.
Neuvěřitelných 200 mil. budov je údajně izolováno v Evropě pomocí EPS. Přitom vlastní spotřeba energie na výrobu EPS perliček, transport ke zpracovateli, vlastní výrobu, úpravu a zabalení desek a jejich transport na stavbu činí v závislosti od objemové hmotnosti 108 - 269 kWh na kubický metr. Při aplikaci na izolaci budovy se ušetří tato energie za méně než 1 rok, to znamená, že další roky do ukončení životnosti min. 25 let, spíše však 40 let, jsou čistou úsporou.
Na úsporách energií v budovách se podílejí kromě EPS i další plasty, z nichž bych chtěl speciálně vypíchnout PVC, jako celosvětově třetí nejpoužívanější plast ve světě. Dokonalá těsnost oken a dveří z PVC může zabránit až 25 % tepelných ztrát budov.
AUTOR: Ing. František Vörös
Sdružení EPS ČR
Rok 1952 - 1976 1977 1984 1995 2002 Pasivní dům
spotřeba (kW) 250 - 350 170 - 250 70 - 130 50 - 100 40 - 60 0
sp.topn.oleje (l) 35 25 15 10 7 1
Cena (Euro) 3 360 2 400 1 065 770 530 160
Evropští výrobci primárních plastů jsou sdruženi v organizaci Plastics Europe se sídlem v Bruselu. Jednou z priorit Plastics Europe je přispívat k úsporám energií a tím i ke snižování emisí oxidů uhlíku. Výrobci plastů jsou integrální součástí chemického průmyslu sdruženého v CEFIC v Bruselu a přispívají k tomuto cíli především úspornými technologiemi, biopalivy, izolačními hmotami, nanotechnologiemi apod.. Do roku 2005 se chemický průmysl EU -15 podílel jednou třetinou na plnění závazků z Kjotského protokolu, když index výroby proti roku 1990 dosáhl hodnoty 155 a index emisí poklesl na 74. Pro třetí etapu snižování emisí, tj. po roce 2012, však CEFIC požaduje provést srovnání 8 klíčových technologií, které představují 90 % emisí s technologiemi mimo Evropu.
ENERGETICKÁ ÚSPORNOST A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V ČÍSLECH
Pro někoho možná bude překvapivé zjištění, že průmysl produkuje 20 % celosvětového množství skleníkových plynů, zatímco v souvislosti s budovami je tato hodnota vyšší než 40 %. Ze studie CEPS, vypracované na zadání Evropské izolační platformy (EIP), vyplývá, že izolace budov jsou absolutně nejefektivnějším opatřením při úsporách energií a snižování emisí skleníkových plynů.
Ze zmíněné studie dále vyplývá, že při realizaci všech navržených opatření ke zlepšení energetické účinnosti evropských staveb by se ušetřilo ročně 270 miliard Euro za energie a snížily by se emise oxidu uhličitého o 460 milionu tun (více než je současný závazek z Kjotského protokolu).
Domácnosti se na spotřebě energií podílejí následovně:
vytápění 53%
automobily 31%
ohřev vody 8%
elektrické přístroje 8%
Potenciál úspor je jak v obytných budovách, které spotřebovávají 60 % z celkové spotřeby budov, tak i v ostatních budovách.Tepelné ztráty na budovách jsou rozděleny následovně:
obvodové zdi 35%
střecha 25%
podlaha 15%
dveře 15%
okna 10%
Podle jiného zdroje (www.propubs.com) se postupnou rekonstrukcí starých budov a při aplikacích nových stavebních norem mohou v EU ročně snížit emise oxidu uhličitého o 30 - 45 mil. tun za rok. O tom, jak vývoj stavebních norem v Německu ovlivňoval spotřebu energií, exhalace a náklady v budovách za rok na metr čtvereční obytné plochy, vypovídají údaje v tabulce.
Určitě zajímavá je i informace, že při průměrném ročním zdražování energií v ČR o 3 % protopí majitel domku za méně než 40 let stejnou částku, jako byla hodnota nového domu. Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení.
Požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0540-2 z dubna 2007. Nástrojem pro dílčí hodnocení stavebně energetických úprav obvodových konstrukcí budov je energetický štítek, který klasifikuje stavební řešení budovy do sedmi kategorií od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G).
Obdobný průkaz energetické náročnosti celé budovy zohledňuje součet dílčích potřeb energií na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení. Povinnost dokládat oba průkazy má od 1. 1. 2009 vlastník budovy, společenství vlastníků, provozovatel a u novostaveb stavebník.
OBOROVÉ ASOCIACE A JEJICH AKTIVITY
Převážná většina bytové výstavby v ČR má parametry vnějších stěn zhruba čtyřikrát horší, než požadují současné technické normy. Profesní sdružení, které se na zateplování vnějších stěn soustřeďuje, je Cech pro zateplování budov. Byl založen v roce 1993, sídlí v Praze a má 48 členů, jejichž činnost úzce souvisí se zateplováním stěn nejrozšířenějším způsobem, tj. aplikací tzv. ETICS - vnější tepelně izolační kontaktní systémy. Podotýkám, že v systému lze uplatnit několik druhů plastů - ať již pro izolační účely - PUR, PIR, XPS, EPS, tak pro upevnění a fixaci - PP, PA, PVC. Při překotném nárůstu produkce ETICS je nutno zabránit nedodržování optimálních postupů při výběru ETICS a při jeho zabudování do stavby. Cech pro zateplování budov vydal řadu technických pravidel, při jejichž dodržení by izolační systémy měly mít minimální životnost, která je stanovená EU na 25 let.
Do mozaiky organizací, které významně přispívají k úsporám energií v budovách, patří Sdružení EPS ČR se sídlem v Kralupech. V minulém roce oslavil tento subjekt 10 let své činnosti, během nichž se mu podařilo zvýšit povědomí stavební veřejnosti o moderních postupech izolací i výstavby energeticky úsporných domů. Například v roce 2004 byl za podpory Sdružení postaven nízkoenergetický dům v Praze a v roce 2007 další Pod strání. Úzce spolupracuje s Cechem pro zateplování budov, přičemž účinnost činnosti lze posuzovat i růstem spotřeby EPS v ČR.
EPS SE ZABYDLUJE NA TRHU
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo 4,7 milionu tun EPS, v Evropě 1,4 milionu tun. ČR se absolutní spotřebou a spotřebou na hlavu dostala mezi pět prvních zemí v Evropě. Pozitivně lze hodnotit i Ministerstvem životního prostředí připravovaný program dotací na zateplování budov v roce 2009 ve výši 10 miliard Kč s pokračováním i v dalších letech. Obdobný program se zdvojnásobením dotací na zateplení budov pro rok 2009 přijala německá vláda již v listopadu loňského roku. Obavy z nedostatku izolačních materiálů lze vyvrátit historickým nárůstem výroby EPS v Synthosu Kralupy. Taktéž konkurenční výrobci EPS jsou připraveni dodat matriál v požadované tonáži. Zpracovatelské kapacity v tuzemsku jsou schopné pokrýt zvýšenou poptávku po EPS, přičemž jednou z priorit Sdružení je přísný monitoring kvality produktů z EPS. Limitem čerpání plánovaných peněžních prostředků tedy bude rychlost vydání metodických pokynů a zejména pak kapacita stavebních firem speciálně zaměřených na zateplování budov.
Podíl EPS izolací v Evropě na všech izolacích tvoří více než 35 %, průmysl zaměstnává 17 000 zaměstnanců. V ČR jsou hodnoty spotřeby EPS ve stavebnictví i podíly EPS na všech izolacích vyšší, než jsou výše uvedené hodnoty v Evropě.
Neuvěřitelných 200 mil. budov je údajně izolováno v Evropě pomocí EPS. Přitom vlastní spotřeba energie na výrobu EPS perliček, transport ke zpracovateli, vlastní výrobu, úpravu a zabalení desek a jejich transport na stavbu činí v závislosti od objemové hmotnosti 108 - 269 kWh na kubický metr. Při aplikaci na izolaci budovy se ušetří tato energie za méně než 1 rok, to znamená, že další roky do ukončení životnosti min. 25 let, spíše však 40 let, jsou čistou úsporou.
Na úsporách energií v budovách se podílejí kromě EPS i další plasty, z nichž bych chtěl speciálně vypíchnout PVC, jako celosvětově třetí nejpoužívanější plast ve světě. Dokonalá těsnost oken a dveří z PVC může zabránit až 25 % tepelných ztrát budov.
AUTOR: Ing. František Vörös
Sdružení EPS ČR
Rok 1952 - 1976 1977 1984 1995 2002 Pasivní dům
spotřeba (kW) 250 - 350 170 - 250 70 - 130 50 - 100 40 - 60 0
sp.topn.oleje (l) 35 25 15 10 7 1
Cena (Euro) 3 360 2 400 1 065 770 530 160
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
