Německé ekologické zóny pro automobily se osvědčily jen částečně

Díky takzvaným zeleným zónám, které od počátku loňského roku postupně zavádějí německá města, v ovzduší výrazně ubylo sazí z naftových motorů. Hlavní účel zavádění ekologických zón, tedy snížení množství polétavého prachu v ovzduší, však zůstává sporný. Vyplývá to z vyhodnocení čistoty ovzduší v Berlíně, jenž zavedl zákaz vjezdu do vnitřní části města automobilům bez příslušné ekologické známky mezi prvními v lednu loňského roku.

Do vnitřních zón 32 měst v Německu mohou motoristé vjet pouze za podmínky, že si opatřili takzvanou ekologickou plaketu, která označuje míru škodlivosti jejich vozidla pro ovzduší. Například v Berlíně je zelená zóna ohraničena okružní tratí městské rychlodráhy S-Bahn. Do této zóny mají zakázaný vjezd auta, jimž nebyla udělena žádná ze tří barevně odlišených známek, označujících stupeň znečišťování polétavým prachem podle evropských norem.

Z první hodnotící studie, kterou vypracoval Spolkový úřad pro životní prostředí, vyplývá, že v ovzduší německé metropole loni ubylo 62 tun sazí ze vznětových motorů. Podle berlínské radnice je to téměř o čtvrtinu méně než v dobách bez zelené zóny.

"Polétavý prach z částeček sazí je považován z hlediska zdraví za obzvlášť zdravotně závadný," upozorňuje Katrin Lompscherová, která má na berlínské radnici na starosti životní prostředí. Snížily se však prý také emise jedovatého oxidu dusnatého, a to o 18 procent, což představuje 960 tun. Překvapivé podle úřadu je zjištění, že řidiči, kteří do centra města nyní nesmějí, neznečišťovali ovzduší ani na jeho okrajích.

Podle deníku Berliner Morgenpost však je účinek zavedení zelených zón sporný. Polétavého prachu, k jehož snížení byly zóny zavedeny především, ve městě totiž ubyla pouhá tři procenta. Zatímco levicová radnice i to pokládá za úspěch, podle opozičních konzervativců (CDU) a liberálů (FDP) je vysoce sporné, zda toto nepatrné snížení lze vůbec dávat do souvislosti s novým opatřením.

Podle ekonomického experta CDU Clause-Petera Martense byly všechny argumenty pro ekologické zóny naopak vyvráceny fakty a pokles škodlivin lze podle něj připsat pouze příznivému počasí. Politik se odvolává na studii Technické univerzity v Chotěbuzi, podle níž až 90 procent berlínského polétavého prachu nevzniká v hlavním městě.

Deník Financial Times Deutschland tvrdí, že letos zatížení německých měst polétavým prachem navzdory zavádění zelených zón opět vzroste. Důvodem je podle listu právě výrazně nepříznivé počasí z počátku tohoto roku. Zvláště nepříznivě se projevuje inverzní počasí.

Některou z ekologických plaket dostalo v Berlíně 99 procent osobních a 85 procent nákladních automobilů. Některé z nich musely projít určitými úpravami.

Větší účinek si úřad životního prostředí slibuje od ledna příštího roku, kdy musejí ze silničního provozu zmizet automobily, které dnes mají na čelním skle červenou nálepku nebo žlutou nálepku, které znamenají, že motory odpovídají příslušným evropským normám Euro2, potažmo Euro3. Po metropoli a několika dalších městech se budou smět pohybovat pouze automobily označené na čelním skle zelenou nálepkou (Euro4), kterou má především drtivá většina novějších automobilů. Ostatní budou muset své vozy dovybavit novými filtry. Experti předpokládají, že po 1. lednu 2010 bude v ovzduší metropole o dalších 12 procent méně polétavého prachu.

Povinnost mít ekologickou plaketu se vztahuje i na zahraniční motoristy, kteří byli v Berlíně nejčastěji přistiženými hříšníky, kteří jezdili bez ní. Pokuta činí 40 eur.

Plaketu si lze obstarat například v německých autoservisech či stanicích technické kontroly (TÜV, Decra) už za pět eur. Češi si ji však mohou na vybraných STK získat za 300 korun. Zóny, kam je vjezd vozidlům bez příslušné známky pod hrozbou pokuty zakázán, musejí být označeny dopravní značkou "Umwelt ZONE."

Pro všechna města se zelenými zónami platí stejná nálepka, takže pokud si jednou řidič opatřil nálepku kvůli vjezdu do jednoho města, platí také v kterémkoli jiném městě, které ekologickou zónu vyhlásilo.

Zdeněk Polák