zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Průzkum zájmu občanů ČR o životní prostředí

22.04.2009
Obecné
Průzkum zájmu občanů ČR o životní prostředí

Oslavy Dne Země provází aktivity, které umožňují téměř každému vyjádřit svůj postoj vůči životnímu prostředí. Míra zájmu člověka o životní prostředí se v současné době stává hodnotnou identifikací, která podmiňuje jeho aktivity nejen u příležitosti Dne Země, ale i postoje, chování a názory, a do značné míry určuje jeho žebříček hodnot a životní styl. Výzkumy veřejného mínění však opakovaně poukazují nejen na občany aktivní, ale i na existenci značné části široké veřejnosti, která je vůči životnímu prostředí rezervovaná až zcela netečná.

Celkový zájem o tématiku životního prostředí

Z obecného hlediska lze považovat tématiku životního prostředí za oblast, která vyvolává poměrně značný zájem široké veřejnosti, byť mnohem častěji okrajový než detailní.

n  Většina občanů získává informace o životním prostředí nesystematicky, pouze občas si něco přečte nebo poslechne (62%).

n  Znatelně méně je těch, kteří pozorně sledují toto téma v tisku, televizi, rozhlasu či knihách (17%) nebo se aktivně podílejí na různých akcích, píší články, působí ve sdružení, účastní se jednání, podepisují petice ap. (4%).

n  Každý šestý občan (17%) tématiku životního prostředí zcela vytěsňuje ze svého zájmu.

Demografická podmíněnost

Þ   Celkově vzbuzuje oblast životního prostředí zájem u většiny mužů (82%) i žen (83%). Muži však sledují toto téma o něco častěji pozorně, ženy zase okrajově.

Þ   Věk podmiňuje intenzitu zájmu jen mírně. Všechny kategorie sledují, co se děje v oblasti životního prostředí. Obvykle jde o zájem okrajový, výrazná aktivita se týká minima z nich (3% až 4%). Pokud jde o lhostejnost, je charakterističtější pro seniory (pro 21% občanů starších 55 let, tj. pro každého pátého!) než pro mladší (17%) a střední generaci (14%).

Þ   Vzdělání hraje zásadní roli. Platí: čím má občan vyšší vzdělání, tím častěji projevuje nejen celkový, ale především soustředěný zájem o oblast životního prostředí. Naprostý nezájem o otázky týkající se životního prostředí vykazuje více než každý třetí občan se základním vzděláním (37%!), každý čtvrtý se vzděláním dalším bez maturity (27%!), každý desátý s maturitou (10%) a 3% těch, co absolvovali vysokou školu


Důvod lhostejnosti k životnímu prostředí

Uvedené odpovědi dokumentují, že vztah občanů k životnímu prostředí je poznamenán značnou mírou lhostejnosti. Co je hlavním důvodem této občanské povrchnosti, laxnosti a apatie?

Na základě získaných spontánních odpovědí se ukazuje, že nejčastěji je lhostejnost občanů vyvolána jejich celkovým nezájmem o veřejné problémy (44%): „jde o nedostatečné občanské uvědomění až společenskou otupělost a nevšímavost vůči tomu, co se mne bezprostředně nedotýká; co je za hranicemi mé domácnosti, domu, zahrady; neochota se angažovat; do něčeho aktivně zasahovat, dokud to není nařízeno; snaha nedělat si zbytečné problémy; zvyk žít podle hesla – co tě nepálí, nehas“.

V rámci spektra odpovědí je sdělováno, že lidé nemají čas (5%): „jsou velice zaneprázdněni; pracovně přetíženi (často nemají čas ani na domácnost a rodinu); doléhá na ně rychlé životní tempo; uspěchaná doba“ a mají jiné starosti (13%): „honí se za penězi; hmotnými statky; majetkem a úspěchem; žijí konzumně; mají jiné priority; řeší existenční záležitosti; vlastní zaměstnání; zajištění rodiny; dětí – což je důvodem toho, že se o nic jiného nezajímají, a tedy ani o životní prostředí, mají pocit, že se jich tato problematika netýká, že je to starost jiných (úřadů, politiků, odborníků apod.)“.

Podle každého devátého občana je lhostejnost vyvolána pocitem bezmoci (11%): „lidé nevěří v nápravu, že něčeho dosáhnou nebo něco změní; mají pocit, že jejich aktivita nemá cenu; že nic neovlivní (vše je v rukou zlatokopů, finančníků, velkých firem, zkorumpovaných osob); cítí se v roli obyčejných lidí bezmocní, někteří mají špatné zkušenosti; pocítili marnost svého snažení; setkali se s pasivitou úředníků; viděli beztrestnost lidí – viníků anebo se obávají jejich msty“.

Někteří respondenti dávají projev lhostejnosti do spojení s nedostatkem informací (13%): říkají, že neinformovanost, nevědomost, malá osvěta, podcenění ochrany životního prostředí a slabá publicita tohoto problému vedou k tomu, že „lidé nemají motivaci; nerozumí tomu, co znamená zhoršování životního prostředí a jeho ochrana; nevědí, jaké důsledky může mít jejich chování; co je správné a co nikoliv; neumí myslet na budoucnost; neuvědomují si, co může být za pár let; myslí, že si příroda pomůže sama“ nebo s celkově špatnou výchovou ve škole i v rodině (7%), která „nedostatečně podporuje zodpovědnost, neposiluje uvědomění si toho, že člověk patří k přírodě, neklade důraz na potlačení sobeckého jednání, eliminaci nadřazeného postoje a nutnost ohleduplného chování k přírodě a svému okolí“.

Těch, kteří nevědí, co sytí lhostejnost k životnímu prostředí, je v populaci celkově 7%.

Zdroj:

Lea Jozífková
projektová manažerka Dema, a.s.
DEMA a. s.
Michalská 12, 110 00 Praha 1
telefon 224 225 659, 224 229 464
fax 224 230 129
e-mail info@dema-praha.cz [1]
www.dema-praha.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí