Ve skupině Skanska chápeme zelené stavění jako produkt či službu s řadou enviromentálních výhod, které jsou pro zákazníka v mnohém ekonomicky atraktivní
Zelené stavění v celém životním cyklu
říká Petra Hajná, která v týmu green construction Skanska AB zastupuje ČR, Polsko, Slovensko a Maďarsko.
Týká se zelené stavění pouze budov?
Zdaleka ne. V naší firmě jej chápeme jako produkt nebo servis, který začíná nízkoenergetickou stavbou, pokračuje přes likvidaci azbestu a končí například u recyklace asfaltových vozovek za studena.
Máte za úkol v týmu green construction zprostředkovat know-how v oblasti zeleného stavění. Co se od ČR může učit zbytek světa?
Ze zhruba 30 dosud vytipovaných oblastí jsme dobří ve čtyřech. Jde o likvidaci a diagnostiku azbestu, o bioplynové stanice s vysokým elektrickým výkonem a již zmíněnou recyklaci vozovek na místě a za studena.
A co dovezete za technologie a znalosti do ČR?
Z USA schopnost ohodnotit - certifikovat - budovu prostřednictvím LEED, z Velké Británie technologii na kotle pro biomasu a energetické piloty, které kombinují nejnovější konstrukční a geotermální technologie. Během stavby jsou do monolitických betonových pilot umístěny uzavřené zemní smyčky. Ty jsou naplněny roztokem glykolu a vody a jsou propojeny s tepelnými čerpadly, jež využívají rozdíl mezi teplotou pod zemí a na povrchu. V závislosti na ročním období je tato síť schopna ochlazovat budovu při teplém počasí odvedením tepla do země, případně topit při chladném počasí čerpáním tepla ze země. Ve Švédsku umí projektovat zelené budovy, nabízejí zde zákazníkům znalost v oblasti Energy Smart Design (energeticky inteligentní návrh). Součástí toho je hodnocení životního cyklu a modelování nákladů v průběhu životního cyklu budovy, což umožňuje určit nejefektivnější metody pro minimalizaci spotřeby energie. Od polských kolegů plánujeme využít technologii termického sušení kalu z ČOV.
Kam se dnes posunul vývoj v oblasti energeticky úsporných budov?
Vizí pro rok 2050 jsou "zero-net energy buildings", což znamená, že veškeré budovy jako celek v rámci ročního cyklu nespotřebovávají žádnou energii. Jde o cíl velmi ambiciózní, obrovskou výzvu, ale jen tak lze dosáhnout žádaných výsledků. Například v Anglii mají být dle návrhu všechny nové rezidenční domy od roku 2016 "carbon neutral". Japonci byli schopni za posledních pět let postavit 50 tisíc "zero-net energy homes" v severní části země.
Jak lze vize "zero net energy buildings" dosáhnout?
Prvním a základním krokem je snížit spotřebu energie v budovách využitím efektivnější izolace i spotřebičů - stále platí, že nejlevnější a nejekologičtější je ta energie, která se vůbec nemusí vyrobit. Následně je nutné produkovat energii v místě z obnovitelných zdrojů, které jinak nevyužijeme, a vyprodukovaný nadbytek sdílet ve společné síti. Tyto tři základní kroky ve svém konečném důsledku budou znamenat naplnění cíle. Konkrétní příklady technologií: rekuperační jednotky, kolektory pro dešťovou vodu, využití obnovitelných zdrojů energie - geotermální tepelná čerpadla, solární systém ohřevu vody, malé větrné elektrárny, fotovoltaika. Vize je předmětem iniciativy Energy Efficiency in Buildings organizace World Business Council for Sustainable Development, kde je společnost Skanska jedním ze členů.
Co je náročnější - navrhnout zelený dům k bydlení nebo jako komerční budovu?
Pokud jde o vývoj nízkoenergetických staveb, kam zahrnuji i domy pasivní či nulové, pak by se mohlo na první pohled zdát, ze navrhnout a postavit rezidenční objekt je jednodušší, protože je více vidět než individuální bytová výstavba.
V ČR se častěji setkáváme s jednotlivými případy realizace zeleného bydlení než s masovou výstavbou. Pro srovnání - žiji ve Švédsku, kde lze najít nízkoenergetické objekty rezidenční i komerční doslova na každém kroku. Zelené stavění je zde v kurzu, protože jeho přínosy jsou jednak ekologické, jednak ekonomické. V dnešní nepříznivé finanční situaci tento trend obzvlášť vyniká.
Počáteční náklady na výstavbu nízkoenergetické budovy mohou být o několik procent vyšší, ale v rámci celého životního cyklu se tyto zvýšené náklady mnohonásobně vrátí - čím budou energie dražší, tím dříve.
Nelze ovšem položit rovnítko mezi ekologickým konceptem a většími náklady v rámci celého životního cyklu. Pokud se pro zelené stavění rozhodneme již na začátku, pak jsou náklady jen asi o dvě procenta vyšší. Dodatečná opatření v tomto smyslu je mohou navýšit i o pětinu.
Ale zpět do České republiky, kde je zelené stavění spíš na okraji zájmu.
Samozřejmě, že také v ČR se můžeme pochlubit skvělými, již existujícími příklady a mnohé budou jistě následovat. Budova ústředí ČSOB v Praze-Radlicích je prvním objektem sledovaným v rámci LEED a v závěrečném hodnocení dosáhla na zlato. Lze oprávněně namítnout, že systém LEED je americký. Jsme však součásti EU, která využívá certifikaci EU Green Building. Tímto certifikátem se může pochlubit zatím jediná stavba v ČR - Nordica Ostrava. Vidíte, že dobré příklady existují, a to jak v rezidenční, tak i v komerční výstavbě. Přejme si, aby jich neustále přibývalo, neboť dobré příklady táhnou, což pomůže přesvědčit i mnohé skeptiky.
AUTOR: Jiří Kučera
Petra Hajná (1979)
vystudovala Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor pozemkové úpravy, a Stavební fakultu VUT Brno, obor pozemní stavby. Začínala jako specialistka památkové ochrany v Památkovém ústavu v Českých Budějovicích. Zakrátko nastoupila do společnosti Skanska CZ v odboru strategie. Specializuje se na zelené stavění, a proto přešla do mateřské Skanska AB do nově zřízeného oddělení green construction. Má na starosti ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko.
Týká se zelené stavění pouze budov?
Zdaleka ne. V naší firmě jej chápeme jako produkt nebo servis, který začíná nízkoenergetickou stavbou, pokračuje přes likvidaci azbestu a končí například u recyklace asfaltových vozovek za studena.
Máte za úkol v týmu green construction zprostředkovat know-how v oblasti zeleného stavění. Co se od ČR může učit zbytek světa?
Ze zhruba 30 dosud vytipovaných oblastí jsme dobří ve čtyřech. Jde o likvidaci a diagnostiku azbestu, o bioplynové stanice s vysokým elektrickým výkonem a již zmíněnou recyklaci vozovek na místě a za studena.
A co dovezete za technologie a znalosti do ČR?
Z USA schopnost ohodnotit - certifikovat - budovu prostřednictvím LEED, z Velké Británie technologii na kotle pro biomasu a energetické piloty, které kombinují nejnovější konstrukční a geotermální technologie. Během stavby jsou do monolitických betonových pilot umístěny uzavřené zemní smyčky. Ty jsou naplněny roztokem glykolu a vody a jsou propojeny s tepelnými čerpadly, jež využívají rozdíl mezi teplotou pod zemí a na povrchu. V závislosti na ročním období je tato síť schopna ochlazovat budovu při teplém počasí odvedením tepla do země, případně topit při chladném počasí čerpáním tepla ze země. Ve Švédsku umí projektovat zelené budovy, nabízejí zde zákazníkům znalost v oblasti Energy Smart Design (energeticky inteligentní návrh). Součástí toho je hodnocení životního cyklu a modelování nákladů v průběhu životního cyklu budovy, což umožňuje určit nejefektivnější metody pro minimalizaci spotřeby energie. Od polských kolegů plánujeme využít technologii termického sušení kalu z ČOV.
Kam se dnes posunul vývoj v oblasti energeticky úsporných budov?
Vizí pro rok 2050 jsou "zero-net energy buildings", což znamená, že veškeré budovy jako celek v rámci ročního cyklu nespotřebovávají žádnou energii. Jde o cíl velmi ambiciózní, obrovskou výzvu, ale jen tak lze dosáhnout žádaných výsledků. Například v Anglii mají být dle návrhu všechny nové rezidenční domy od roku 2016 "carbon neutral". Japonci byli schopni za posledních pět let postavit 50 tisíc "zero-net energy homes" v severní části země.
Jak lze vize "zero net energy buildings" dosáhnout?
Prvním a základním krokem je snížit spotřebu energie v budovách využitím efektivnější izolace i spotřebičů - stále platí, že nejlevnější a nejekologičtější je ta energie, která se vůbec nemusí vyrobit. Následně je nutné produkovat energii v místě z obnovitelných zdrojů, které jinak nevyužijeme, a vyprodukovaný nadbytek sdílet ve společné síti. Tyto tři základní kroky ve svém konečném důsledku budou znamenat naplnění cíle. Konkrétní příklady technologií: rekuperační jednotky, kolektory pro dešťovou vodu, využití obnovitelných zdrojů energie - geotermální tepelná čerpadla, solární systém ohřevu vody, malé větrné elektrárny, fotovoltaika. Vize je předmětem iniciativy Energy Efficiency in Buildings organizace World Business Council for Sustainable Development, kde je společnost Skanska jedním ze členů.
Co je náročnější - navrhnout zelený dům k bydlení nebo jako komerční budovu?
Pokud jde o vývoj nízkoenergetických staveb, kam zahrnuji i domy pasivní či nulové, pak by se mohlo na první pohled zdát, ze navrhnout a postavit rezidenční objekt je jednodušší, protože je více vidět než individuální bytová výstavba.
V ČR se častěji setkáváme s jednotlivými případy realizace zeleného bydlení než s masovou výstavbou. Pro srovnání - žiji ve Švédsku, kde lze najít nízkoenergetické objekty rezidenční i komerční doslova na každém kroku. Zelené stavění je zde v kurzu, protože jeho přínosy jsou jednak ekologické, jednak ekonomické. V dnešní nepříznivé finanční situaci tento trend obzvlášť vyniká.
Počáteční náklady na výstavbu nízkoenergetické budovy mohou být o několik procent vyšší, ale v rámci celého životního cyklu se tyto zvýšené náklady mnohonásobně vrátí - čím budou energie dražší, tím dříve.
Nelze ovšem položit rovnítko mezi ekologickým konceptem a většími náklady v rámci celého životního cyklu. Pokud se pro zelené stavění rozhodneme již na začátku, pak jsou náklady jen asi o dvě procenta vyšší. Dodatečná opatření v tomto smyslu je mohou navýšit i o pětinu.
Ale zpět do České republiky, kde je zelené stavění spíš na okraji zájmu.
Samozřejmě, že také v ČR se můžeme pochlubit skvělými, již existujícími příklady a mnohé budou jistě následovat. Budova ústředí ČSOB v Praze-Radlicích je prvním objektem sledovaným v rámci LEED a v závěrečném hodnocení dosáhla na zlato. Lze oprávněně namítnout, že systém LEED je americký. Jsme však součásti EU, která využívá certifikaci EU Green Building. Tímto certifikátem se může pochlubit zatím jediná stavba v ČR - Nordica Ostrava. Vidíte, že dobré příklady existují, a to jak v rezidenční, tak i v komerční výstavbě. Přejme si, aby jich neustále přibývalo, neboť dobré příklady táhnou, což pomůže přesvědčit i mnohé skeptiky.
AUTOR: Jiří Kučera
Petra Hajná (1979)
vystudovala Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor pozemkové úpravy, a Stavební fakultu VUT Brno, obor pozemní stavby. Začínala jako specialistka památkové ochrany v Památkovém ústavu v Českých Budějovicích. Zakrátko nastoupila do společnosti Skanska CZ v odboru strategie. Specializuje se na zelené stavění, a proto přešla do mateřské Skanska AB do nově zřízeného oddělení green construction. Má na starosti ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko.
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
