Svět bez nás. Oddechl by si?

Vymření lidstva může být seriózní vědecké téma, dokazuje americký publicista Alan Weisman.

Představte si svět, ze kterého nenadále zmizeli všichni lidé. Důvod, proč se planeta Země ocitá bez lidí, kniha neřeší. Podstatné je, že pryč je lidstvo a všechno ostatní zůstává. A my začínáme spolu s autorem pozorovat, co se bude dít.
To je výchozí stav knihy Svět bez nás Alana Weismana, amerického spisovatele, novináře a vysokoškolského profesora, jehož texty se pravidelně objevují například v magazínech New York Times, Harper's, Los Angeles Times Magazine a jehož kniha Svět bez nás (The World Without Us) se zařadila mezi nejlepší populárně-vědecké publikace nedávné doby.

Jako v Černobylu
Impulzem k napsání knihy byla návštěva Weismana v Černobylu. V článku pro časopis Harper's pak překvapeně popisoval, jak příroda nečekaně rychle zaplnila prázdnotu, která zůstala v místě jaderné havárie. Jako by se bez ohledu na radioaktivní zamoření dařilo přírodě lépe bez lidí.
Weismanova reportáž tehdy zaujala kolegyni z Discover Magazinu. Právě ona vnukla autorovi neodbytnou myšlenku: Co by se stalo, kdyby ze dne na den zmizeli lidé z celé planety?
A on ji začal rozvíjet dál: Jaké stopy by po nás zůstaly? Jak rychle by zanikla města, dálnice, památky? Jak dlouho by se planeta zbavovala jedů, plastů, oxidu uhličitého? Jací živočichové by na náš odchod doplatili a pro které by naopak přišel ten pravý čas? A kdo by se ujal vlády na Zemi?
Zajímá-li někoho jen stručná odpověď: nejdéle by vydržely bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Ale tato fakta rozhodně nejsou na knize tím nejzajímavějším.

Putování planetou
Tím je zasvěcené putování autora po různých koutech Země a seznamování čtenářů se stavem, který byl kdysi, před rozvojem civilizace - a odhadem stavu, který by přišel po nás.
Alan Weisman se toulá New Yorkem, aby přiblížil čtenáři, jak kdysi vypadal Manhattan a jak zkrocená řeka a moře znovu zachvátí velkoměsto. Cestuje do Bělověžského pralesa na hranici Polska a Běloruska a uvažuje, zda by se mohla do zarostlé podoby vrátit celá Evropa.
Představuje africkou divočinu v dávných dobách a zničený kontinent dnes, kdy mizejí divoká zvířata a přibývá dobytka a lidi kosí AIDS. Vrátili by se sloni? Nastartoval by odchod lidí vývoj paviánů coby nových "pánů tvorstva"? Putuje na Kypr, do Ekvádoru, do Koreje a nachází zasvěcené průvodce - stavebního inženýra, klimatologa, zoologa a tak dále, příběhy měst a světadílů tak působí maximálně fundovaně.
Weisman dodal i nadstavbu. Kniha se čte jak román, autor nementoruje, nekáže, ale rozhodně nutí přemýšlet. Otázku, zda "je snad možné, že by si svět po našem zániku nevydechl úlevou, ale začal by nás postrádat", nechť si zodpoví každý sám.
Knihu přeložila Hana Loupová, vydalo nakladatelství Argo a Dokořán.

AUTOR: Eva Bobůrková

Eva Bobůrková (45)
Absolvovala systémové inženýrství na VŠE a mimořádné studium žurnalistiky na UK.
V roce 1981 nastoupila jako ekonomická redaktorka do Mladé fronty.
Od roku 2000 se věnovala popularizaci vědy v MF DNES, ČT, rádiu Leonardo. V současnosti působí v časopise Ekonom.