Povodni se můžeme úspěšně vyhnout

Finanční krize zaútočila na českou ekonomiku, a tedy i na ceny nemovitostí. Ty zaznamenaly v návaznosti na nižší poptávku zajímavý pokles. Někteří z nás si tak mohou pohrávat s myšlenkou, že nastává vhodná doba uvažovat o nákupu nemovitosti. Zvolit ale optimální variantu není jednoduché. S eliminací rizika, že vámi vybranou lokalitu ohrožuje povodeň, nyní může pomoci nová webová aplikace "Povodňové mapy", kterou lze nalézt na internetu.

Česká asociace pojišťoven (ČAP) ve spolupráci se společností Intermap Technologies totiž počátkem roku zpřístupnila na svých stránkách www.cap.cz systém, který je schopen systematicky a na základě fyzikálně podložených informací vyhodnotit pravděpodobnost výskytu povodní pro jakékoliv území v Česku. Tyto informace pak lze využít jak při nákupu nemovitosti, tak při následném pojišťování vašeho majetku: "Jsem rád, že se nám podařilo zpřístupnit české veřejnosti elektronický systém, s nímž mohly doposud pracovat při posuzování rizika povodní výhradně pojišťovny," vysvětluje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora a pokračuje: "Lidé tak dostávají do rukou identický nástroj a mohou si například při koupi nemovitosti na celém území České republiky zjistit nebo ověřit, v jaké lokalitě s ohledem na nebezpečí výskytu povodně se objekt nachází."

Jak systém funguje?

Největším přínosem je, že jednoduchá webová aplikace dokáže po zadání požadované adresy občanům poskytnout věrohodné informace o možném nebezpečí vzniku povodně v dané lokalitě. Obecně lze říct že v určitých oblastech je vinou zvýšeného rizika nutné počítat s možným navýšením ceny pojistného. "A stejně jako kdekoli jinde na světě existují i v České republice místa, která jsou z hlediska neúnosného rizika výskytu povodní velice těžko pojistitelná. Dokonce může nastat i situace, kdy objekt v dané lokalitě nebude moci být na riziko povodně pojištěn vůbec," informuje specialista na neživotní pojištění České asociace pojišťoven Michal Šimon.

Čtyři rizikové zóny

Povodňové mapy člení podle nebezpečí výskytu povodně území České republiky do čtyř zón. Pokud se nemovitost nachází v tzv. první zóně a klient projeví zájem o její pojištění, nebude mít s tímto požadavkem v pojišťovně žádný problém. Systém zde totiž riziko povodně vyhodnotí jako zanedbatelné. Ve druhém pásmu se již nacházejí některé oblasti, v nichž se mohou vyskytovat tzv. stoleté vody. Zde už systém počítá s nízkým rizikem výskytu živelní pohromy. Zóna tři se středním rizikem zahrnuje území tzv. padesátileté vody. U dvou právě jmenovaných zón mohou pojišťovny zohlednit tuto skutečnost v konečné ceně pojistky. Její výše se ovšem pohybuje u každé společnosti na jiné úrovni. Území takzvané dvacetileté vody již spadá do čtvrté, vysoce nebezpečné zóny. Pokud nemovitost spadá do takovéto lokality, může být vzhledem k již neúměrně vysokému riziku výskytu povodně až nepojistitelná.

Vyhodnocení během chvilky

Celý proces vyhodnocení rizikovosti lokality trvá systému pouze několik sekund. Uživatel tak dostane odpověď na otázku víceméně okamžitě po odeslání dotazu serveru. Celá aplikace pak tyto informace poskytuje prostřednictvím jednoduchého a příjemného uživatelského rozhraní, které nevyžaduje žádné zaškolení.

Kde je nejbezpečněji?

Co do vyhodnocení bezpečnosti rizikových záplavových zón z pohledu krajů se na stupni vítězů drží hlavní město Praha. Do první, a tedy nejbezpečnější zóny totiž spadá více než devadesát procent jejího území. Naopak v nejrizikovější oblasti se nachází zanedbatelné čtyři desetiny procenta území. Na druhé straně, nejhůře je na tom Olomoucký kraj, v němž systém do druhé zóny zařadil více než 40 procent území a do třetí zóny 17 procent. Největší podíl území nacházejícího se v nejhůře pojistitelné čtvrté zóně (necelá dvě procenta) má pak Jihočeský kraj.

Sedm let práce

Aplikace mapující rizikové povodňové zóny se vytvářela v několika etapách. Informace o riziku povodně vznikaly kombinací mnoha různých vstupů. Na její výsledné podobě se významně podílely členské pojišťovny České asociace pojišťoven, které na základě vlastních zkušeností a vzniklých škod od roku 2002 poskytovaly tvůrci systému zpětnou vazbu a informace umožňující zpřesnění a aktualizaci rizikových zón. Na procesu vytváření rizikových zón dále spolupracovala i švýcarská zajišťovna Swiss Re.

Prvotním impulzem pro vytvoření elektronického systému ovšem byly záplavy z roku 1997, které v novodobé historii českého státu napáchaly na území Moravy pojistné škody nevídaných rozměrů. Pojišťovny tehdy zaznamenaly 117 tisíc pojistných událostí v celkové výši škod za 9,8 miliardy korun. Po následné stoleté vodě, která dorazila do Prahy v létě roku 2002, začaly již zajišťovny striktně požadovat patřičné řízení tohoto rizika. Není divu, když statistiky ČAP tehdy evidovaly 81 tisíc pojistných událostí a škody ve výši plnění 34,7 miliardy korun. Zejména tyto důvody vedly asociaci pojišťoven k vytvoření povodňových map, které v dané lokalitě mimo jiné zohledňují nejen podobu terénu, ale i historické rozlivy. "Povodňové mapy se ve světě řadí k těm nejmodernějším, a to díky infrastruktuře a využité technologii," říká ředitel Risk Management Ivo Bánovský ze skupiny Intermap Technologies, která je spolutvůrcem celého systému. V současné době disponují podobně přesným nástrojem už jen Rakousko, Německo, Velká Británie a Slovensko. Aplikace je přístupná z webového portálu České asociace pojišťoven (www.cap.cz) prokliknutím přes odkaz "Povodňové mapy" na hlavní stránce. -

Připraveno ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven

Pět kroků, které vedou k výsledné zprávě:

- Nalezení místa/adresy: V aplikaci "Povodňové mapy" (www.cap.cz) nejčastěji zadáte adresu, na niž si přejete vyhodnocení provést. Systém uvedené údaje (název ulice, číslo popisné, orientační, příp. evidenční, název obce a PSČ) zkontroluje, zda odpovídají standardnímu zápisu adresy a zda vůbec existuje.

- "Geokódování": Poté, co systém adresu ověří, dostane její textová podoba geografické souřadnice (obdoba GPS souřadnic). Zaměření objektu je provedeno s přesností na jednotky metrů pro všechny adresy v České republice.

- Zobrazení na mapě: Nalezené místo se v reálném čase zobrazí na obrazovce uživatele, v aplikačním okně. Mapové podklady, které jsou ze serveru poskytovány všem připojeným uživatelům, obsahují detailní plány měst a obecný mapový podklad ČR.

- Vyhodnocení nebezpečí povodně: Zaměřenou adresu systém následně vyhodnotí a s pomocí standardních geometrických operací zařadí do příslušné rizikové zóny. Rizikové zóny pokrývají cca 28 tisíc kilometrů říční sítě v ČR.

- Vytvoření rizikové zprávy: všechny zjištěné informace systém zpracuje do podoby PDF dokumentu, který obsahuje i mapku s detailním pohledem na danou lokalitu a rizikové zóny záplav.