zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hladina emisí v Arktidě dosáhla rekordní výše

30.04.2009
Ovzduší
Hladina emisí v Arktidě dosáhla rekordní výše

Arktida je citlivá na změny klimatu. Teploty tam stoupají dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. A svět by to měl sledovat pozorně.

Polární led v Arktidě odráží sluneční energii. Jak led stále rychleji taje, pohlcuje tuto energii oceán. Arktické oteplování má proto globální dopady. Co s tím?

Odpověď hledají na konferenci v norském Tromsö zástupci osmi zemí Arktické rady. Sdružuje pětici severských států, Kanadu, Rusko a USA. Schůzky se účastní i bývalý americký viceprezident Albert Gore.

"V polárních regionech se odehrávají velké změny," prohlásil za hostitelské Norsko ministr zahraničí Jonas Gahr Störe. "Naše schopnost pochopit tyto změny určí, jak se svět vypořádá s výzvami globálního oteplování."

Naléhavost problému podtrhlo oznámení vědců, že hladina CO2 v polárních oblastech dosáhla nejvyšší úrovně za celou dobu, kdy probíhá měření. A emisí přibývá stále rychleji. Nebezpečné pochody v Arktidě nabírají na síle.

"Problémem není ani tak vysoká hladina CO2, jako spíše rychlost těchto změn," řekl britskému listu Guardian Johan Strom, fyzik z Norského polárního institutu. "Emisí přibývá mnohem rychleji než před 10 až 20 lety."

Nic na tom nemění útlum průmyslové výroby, který přinesla globální krize.

Tající Arktida by podle vědců měla být vážným varováním zbytku světa. V roce 2007 se letní led v Arktidě zmenšil na nejmenší plochu od chvíle, kdy začala satelitní pozorování.

Ještě větší následky by mělo rozsáhlé tání silného grónského ledovce. Dramaticky by zvýšilo hladinu světových moří. Miliony lidí, kteří žijí v nízko položených oblastech, by čekalo stěhování.

Podle expertů na klimatické změny bude oteplování v příštích desetiletích ohrožovat 1,3 miliardy lidí. Vedle stoupající hladiny oceánů je budou sužovat záplavy, které znehodnotí zdroje pitné vody. Mnohé řeky, závislé na tajících ledovcích, mohou zmizet. Týká se to zejména veletoků, které pramení v Himálaji. Spolu se středoasijskými řekami jsou životně důležité pro 40 procent světové populace.

Tání ledu ale vytváří i nové příležitosti. Otevřela se dříve zablokovaná Severozápadní cesta, to umožňuje snadnější spojení mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Tající led otevírá i velké zásoby nerostných surovin, které se v Arktidě skrývají.

Začíná boj o jejich využití. Státy sdružené v Arktické radě už přispěchaly se svými nároky. Rusko s Dánskem se předhánějí ve výkladech geografie, které by měly opodstatnit jejich nárok na rozsáhlá území v arktické oblasti.

Rusko zakládá zvláštní vojenské jednotky pro arktickou oblast, armádní přehlídky síly pořádá na drsném severu Kanada. Polární oblast se stala místem velmocenského soupeření.

Setkání arktické osmičky se proto snaží obrousit hrany těchto sporů. "V Arktidě jsou před námi velké možnosti," řekl ministr Störe agentuře Reuters. Vyjádřil naději, že územní nároky se vyřeší kompromisem. Odpověď na problémy vyplývající z globálního oteplování by měla přinést velká konference, kterou čeká v prosinci dánská Kodaň.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2017
14.11.2017 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí