Ivan Doubrava: Co vyléčí prohnilé lesnictví? Snad jenom požár

Šest let bojoval CE Wood, největší lesnická dřevařská firma v zemi, s obřím státním podnikem Lesy ČR. Šéf CE Woodu Ivan Doubrava neustále poukazoval na neprůhledné zakázky Lesů pro soukromé firmy. Část tendrů proto dokonce jeho firma bojkotovala.

A výsledek? CE Wood letos ohlásil, že končí. "Se státním molochem, jako jsou Lesy, už se potýkat nemůžeme. Lesnictví je prohnilé, vyléčil by ho snad jen požár, který by spálil podivné vazby mezi politiky a podnikateli," tvrdí Doubrava.

HN: Proč CE Wood skončil?

Neumíme už žít v prostředí, kde se nedodržují smlouvy. Snažili jsme se bojovat o průhledné zakázky od státního podniku Lesy ČR. Čekali jsme na pravicovou vládu, která do toho vnese světlo, která nastolí normální, korektní pravidla. Teď musíme uznat, že jsme se spletli a čekali marně. Po šesti letech diskriminace od státních Lesů jsme museli rozhodnout o zásadní restrukturalizaci.

HN: Kritizujete především tendry na lesnické práce, které podle vás nezadávaly Lesy transparentně?

Jde nejen o tyto zakázky, které už prošetřovala i Evropská komise. Ale stát již přece prodal klíčové firmy a pravděpodobně prodá i ČSA nebo pražské letiště. Přitom naprosto nepochopitelně stále tvrdí, že právě v lesnictví musejí podnikat státní zaměstnanci. Když to říkala levicová vláda, mohli jsme to brát jako součást její filozofie. Je ale neuvěřitelné, když to říká pravicová vláda.

HN: Vyčítáte to například ministru zemědělství Petru Gandalovičovi?

To je problém celé vlády. Nejspíš chtějí z Lesů udělat něco jako ČEZ, přes který mohou dirigovat celý trh. Ztratili jsme proto jakoukoliv perspektivu, že s tímhle přístupem někdo pohne.

HN: Dáváte někomu konkrétní vinu?

Pokud bych někoho dával na první místo v odpovědnosti, tak je to bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas (dnes moravskoslezský hejtman za ČSSD - pozn. red.), který to vše nastartoval. Ale ani celých šest let poté nikdo není schopen krizi v oboru řešit.

Stát má spoustu dlužníků, ale vybral si nás

HN: Jak pokračuje insolvenční řízení, které na vás státní Lesy nakonec kvůli dluhu 160 milionů korun navrhly a soud je přijal?

Získali jsme na čas moratorium, to znamená ochranu před věřiteli, abychom odvrátili úpadek. Lesy ale nejsou ochotny přistoupit na to, že jsme schopni jim zaplatit. Teď se čeká, zda přece jen nezmění názor.

HN: Jednali jste vůbec se zástupci Lesů?

Opakovaně, máme dost argumentů. Všichni ostatní věřitelé chtějí, aby CE Wood z insolvence vystoupil. Dohoda záleží jen na Lesích. Ale jejich nenávist vůči nám je možná tak hluboká, že už jednání snad ani nemá smysl.

HN: O co opíráte tvrzení, že je insolvenční návrh neopodstatněný?

Jestli proti nám nyní Lesy uplatňují pohledávku několika desítek milionů, my jsme jim zase poslali už loni fakturu za poškození našeho podnikání na téměř pět miliard korun. A ať také laskavě zveřejní, kolik jim dluží jiné soukromé firmy. Stoprocentně nejsme jediní dlužníci, od nichž by měly vymáhat peníze. Jiní dlužníci Lesů jsou na tom hůř, než my, ale jedině na nás navrhl státní podnik insolvenci.

HN: Jak reagují Lesy na pětimiliardovou fakturu?

Jsme přesvědčeni, že od roku 2005 nás státní podnik o tuto částku poškodil. Máme několik znaleckých posudků, i z firem auditorských společností "velké čtyřky", které hypotézu o škodě v řádu miliard potvrzují. Od podzimu jsme vedli s ministerstvem financí jednání o možném mimosoudním vyrovnání. Ale Lesy překvapivě volily útok, a navrhly na nás insolvenci.

HN: Dáte fakturu k soudu?

Už tam je. Šokuje mě, že si ředitel Lesů Svatopluk Sýkora přes jasná potvrzení antimonopolního úřadu, soudu i Evropské komise troufá v tvrdit, že nás nepoškodili. To řekne člověk, který přichází z Chemapolu, kde skončilo 40 miliard dluhů. Asi ví, jak to s tím poškozováním je.

HN: Proč jsou Lesy tak tvrdé právě na CE Wood?

Vidím tu snahu "zabít" oponenta, který klade nepříjemné otázky, dává žaloby na neprůhledné hospodaření státního podniku. Tak by asi státní podnik - zdůrazňuji slovo státní - postupovat neměl.

Nejsme prázdná skořápka

HN: Nicméně i konkurence z řad soukromých firem je na vás dost tvrdá. Říká například, že jste CE Wood ve skutečnosti už skoro rozprodali a zbyla z něj jen prázdná skořápka.

V průběhu posledních pěti let jsme rozprodali spoustu nemovitostí, které nesloužily k výrobě. To byla zdravá očista, a přineslo to hotovost. Vlastnit byty na vesnicích pro nás nemělo žádnou hodnotu. Pokud jde o výrobní závody, prodali jsme během posledního roku jeden jediný, pilu v Jablůnkově. Pokud o nás někteří konkurenti hovoří jako o prázdné skořápce, tak jsem zvědav, co budou říkat za dva roky sami o sobě. Už to budu sledovat jen jako čtenář v tisku. A těším se, až zjistí, kam je zavedla jejich spolupráce se státními Lesy. Jsou totiž po nás další na řadě.

HN: CE Wood proto zcela zmizí ze světa byznysu?

V lesnictví - těžbě a výsadbě lesa, přestaneme podnikat úplně. Veškerý majetek prodáme. S velkou pravděpodobností skončíme i se zpracováním dřeva, prodáme i velké pily. Dodavatelem dříví je ze šedesáti procent v Česku stát. A zřejmě by nám zase žádné dřevo nedal, protože jsme "ti zlí". Možná zůstaneme třeba jen u dřevěných staveb.

HN: Jak bude nový CE Wood vypadat?

Pokud se podaří uzavřít dohodu s věřiteli, tak bude nový CE Wood nepochybně mnohem menší. Pokud dohoda nebude, skončíme v úpadku.

HN: Kolik lidí přijde o práci?

Počátkem roku jsme měli přes dva tisíce zaměstnanců. O práci jich už přišlo přes tisíc. V samotném CE Woodu jich zůstanou jen desítky, třeba pro obchodní aktivity.

HN: Nechystáte jiný, nový podnikatelský záměr?

Pane redaktore, teď je naším jediným podnikatelským záměrem zastavit insolvenční řízení. Hypoteticky mohu říci, že v budoucnu můžeme podnikat v jiném byznysu - ale zásadně nenapojeném na stát.

HN: Jaký má CE Wood kapitál?

Vlastní jmění je pořád ještě jedna miliarda korun. Hodnota firmy bude záležet na tom, co bude dál.

HN: Když srovnáte vaše závazky a zbylá aktiva firmy - vyjdete z případného vyrovnání s plusem?

Pokud prodeje budeme moci udělat sami, určitě závazky vyrovnáme a ještě zbude. V podobné situaci jsou dnes desítky firem. Dluhy máme ve stovkách milionů, ale většina z nich je mezi firmami skupiny.

Jestli chtěl šéf ČEZ naši firmu, je důvěrné

HN: Kdo je teď vlastníkem CE Woodu? Společnost RP Capital popírá předchozí oznámení, že koupila dvě třetiny CE Woodu.

Dodnes nevím o tom, že by smlouvy s RP Capital nebyly platné. Pravdou je, že zatím RP Capital vše nedoplatil, dohadujeme se o ceně.

HN: RP Capital tedy není akcionářem?

Zatím ne.

HN: Má RP Capital vůči CE Woodu závazky, nebo z transakce může vycouvat "bez ztráty kytičky"?

Kdyby závazky neměl, tak by asi už smlouvu vypověděl. Vypovězení sice veřejně oznámil před čtyřmi měsíci, ale neudělal to.

HN: Za RP Capital s vámi o koupi jednal Tomáš Krsek, šéf Škody Holding. V představenstvu Škody sedí i Josef Brož, zároveň zástupce RP Capital. Objevují se přitom informace, že za Škodovkou a celou transakcí s CE Woodem stojí šéf ČEZ Martin Roman. Vy nepochybně víte, kdo je za RP Capital? Je to Martin Roman?

Všechny informace jsou důvěrné, tuto dohodu dodržuji.

HN: Pokud se s RP Capital nedohodnete, budete mluvit o případné účasti Martina Romana v transakci?

Teď necítím potřebu důvěrné smlouvy komentovat.

HN: Pro soukromé lesnické firmy je nezbytné mít zakázky od státních Lesů. Myslíte, že by CE Wood s RP Capital jako majoritním vlastníkem takové vztahy ke státnímu podniku vybudoval?

Myslím, že ano. Takovou firmu by asi Lesy nezkoušely utrápit, protože by vytušily, že je za ní silný a bonitní partner.

HN: RP Capital ale o sobě veřejně neprozrazuje vůbec nic. Proto se ptáme, kdo za ní stojí.

Je to určitě investor, kterého je třeba brát vážně.

HN: Škoda Holding je závislá na zakázkách od měst nebo státu - na obnově vozového parku pro České dráhy, tramvajích pro Prahu. Mělo by logiku, aby podobně jako vlastník CE Woodu dostávala zakázky od státních Lesů. Jak se díváte na fakt, že se nedávno stal správním ředitelem Lesů Tomáš Dzik - předtím šéf útvaru majetkových účastí skupiny ČEZ? Dzik měl být přitom podle informací HN původně dokonce generálním ředitelem Lesů? Není to indicie pro existenci osy ČEZ - Škoda Plzeň - RP Capital?

To je velmi zajímavá konstrukce. Ale má trhliny. Pan Dzik se generálním šéfem Lesů nestal - i když je pravda, že jejich současný generální šéf Sýkora také nastoupil původně do Lesů jen jako správní ředitel. A za druhé, vstup RP Capital do CE Woodu se nakonec nekonal.

HN: Proč vlastně RP Capital z CE Woodu couvá? Neobjevil u vás nějaké "kostlivce"?

Hlavním důvodem je určitě krize, která náš obor postihla velmi silně. Pak nastala i záležitost s insolvencí, která pozici CE Woodu skutečně změnila.

Klid zbraní skončil. Ve hře je deset miliard

HN: I kolem vlastnictví CE Woodu se ale spekulovalo už dřív. Formálně byli vlastníci z Německa, respektive ti současní ze Švýcarska. Ale ve skutečnosti prý firmu stále majetkově ovládáte vy?

To je stará spekulace. Nikdy jsem CE Wood nevlastnil a nevlastním.

HN: Jak to vypadá s arbitrážemi CE Woodu? Bývalí i současní vlastníci firmy vedou se státem dvě arbitráže, o dohromady téměř pět miliard korun, za její poškození při neprůhledných zakázkách státních Lesů.

Byli jsme státem vyzváni, ať vstoupíme do období "klidu zbraní", než si druhá strana připraví svoji argumentaci. My jsme příměří dodržovali. A do toho přišlo od Lesů to zmíněné oznámení o naší insolvenci.

HN: Co na to říká ministerstvo financí?

Zatím nic. Ale pro nás to znamená, že klid zbraní končí.

HN: Takže arbitráže znovu rozproudíte?

Samozřejmě. Nepochybuji o tom, že státní podnik nakonec ty miliardy bude muset zaplatit. Právníci našich akcionářů jsou připraveni.

Americká hypoteční krize na nás dopadla nejdřív

HN: Vy sám jste nedávno říkal, že CE Wood je obětí současné finanční krize a útlumu ekonomiky. Zároveň připouštíte, že pro restrukturalizaci firmy jste se rozhodli už před delším časem. A do třetice jsou tu tvrdé spory se státem. Cítíte se tedy obětí probíhající krize?

Určitě. V našem oboru začala krize působit už v době, kdy se v USA zhroutil hypoteční trh. Stavebnictví začalo klesat, a nás jako dodavatele dřeva to postihlo krutě. Stavebnictví je odběratelem dvou třetin naší produkce. Krizi CE Woodu ovšem prohloubil přístup státu k naší firmě.

HN: Jinak řečeno - nebýt sporů se státem, přežili byste tuhle dobu?

Ano.

HN: I jiné soukromé lesnické firmy jsou ale závislé na státních zakázkách. A daří se jim slušně - jak tvrdí například Jan Mičánek, šéf nyní zřejmě největší společnosti Less.

To je krásná zpráva, pokud to tvrdí. Takřka všechny zpracovatelské firmy, které podnikají ve střední Evropě, potíže mají. Less je spíš lesnická firma, která tolik dřeva nezpracovává. A naše lesnické firmy vždycky dělají nestandardní, neprůhledné dohody se státními Lesy. Lesy jim proto vycházejí vstříc. Ale to už pro nás není. Já považuji způsob, jímž některé firmy dělají ve spolupráci s Lesy zisky, za kriminalitu.

HN: Mimochodem - vy jste už ve špičkové manažerské pozici krach jedné firmy zažil, zhruba před deseti lety. Jednalo se o Železárny Bohumín. Můžete porovnat tehdejší atmosféru s tou současnou?

Bylo to něco úplně jiného. Tenkrát jsme byli okradeni, což nakonec konstatoval i soud v trestních kauzách, které z toho vznikly. Trvalo devět let, než soudy zjistily, že jsme nebyli zločinci - ale právě oběti. Definitivně očištěn jsem byl loni v květnu. Případ CE Woodu je ale úplně jiný. Teď jde o ekonomickou kauzu, která má kořeny v lobbismu kolem státního podnikání.

HN: Možná po konci CE Woodu přece jen začnete nějakou novou etapu v byznysu. Jakou zkušenost si do ní ponesete?

Poznal jsem lidi, kteří dodrží dohody stvrzené podáním ruky. A zároveň strašnou spoustu lidí, pro které nic neznamená ani podepsaná smlouva. Potvrdil jsem si také, že stát je velmi špatný správce čehokoliv, a člověk by se měl od státu držet co nejdál.

HN: Půjdete do dalšího podnikání?

Nevím. Třeba navštívím úřad práce.

Kůrovec je pro státní Lesy vždycky požehnáním

HN: Dlouhodobě tvrdíte, že mnohamiliardový byznys kolem státních Lesů je nemocný. Jak byste ho vyléčil?

Jediná léčba, obrazně řečeno, by byl požár, který by všechny ty podivné vazby mezi politiky, státními úředníky a podnikateli spálil. Musí se začít úplně od začátku, obor je absolutně prohnilý. Nelituji ani vteřinu, že z něj odejdu. Už teď se všichni těší, že ohlásili další kůrovcovou kalamitu, která jim zase umožní dělat nestandardní výběrová řízení na těžbu.

HN: Mimochodem, není překvapivé, že jeden rok Lesy hlásily dřívější příchod kůrovce kvůli příliš mírné zimě - a letos avizují tentýž problém po zimě nezvykle dlouhé?

To není překvapení, to je naprosto zákonité. Kůrovec je pro státní Lesy požehnáním, vždycky mohou pod záminkou kalamity sáhnout k nestandardním zakázkám.

HN: Kdo má změny v lesnictví nastartovat? Nový premiér, ministr zemědělství?

Na to nevěřím. Nakonec to nastartuje sama ekonomika. Ukáže se, že socialismus v lesnictví je nesmysl, že tam patří také trh. To koneckonců vidíme i dnes v krizi, že síla státu něco ovládat je velmi zanedbatelná. Každou chvíli chce někdo sypat záchranné miliardy do toho či onoho oboru, a je to k ničemu.

Ivan Doubrava (43)

Studia ekonomiky na Vysoké škole zemědělské ukončil v přelomovém roce 1989, kdy nastoupil do podniku JZD AK Slušovice. Ten byl považován za ostrůvek svobodnějšího podnikání v rámci komunistického režimu - ovšem jeho vedení také mělo na tehdejší režim úzké vazby. Doubrava ve Slušovicích působil do roku 1992, zastával post ekonomického náměstka. V letech 1993 až 1995 byl jednatelem společnosti Base. Byl ale také vyšetřován policií kvůli podezření, že se podílel na údajném tunelování podniku ŽDB Bohumín - loni ho soud v plném rozsahu a definitivně podezření zbavil. V roce 1995 přišel do společnosti CE Wood. Stal se šéfem představenstva a generálním ředitelem této největší soukromé lesnické firmy v zemi. Po vleklých sporech se státními Lesy je však nyní CE Wood v insolvenčním řízení. Doubrava je ženatý, má dvě děti. Rád cestuje , sportuje a pěstuje tropické rostliny.