Rozhovor s Martinem Anderem, náměstkem primátora Města Brna

   Náměstek brněnského primátora Martin Ander reprezentuje Zelené ve vedení města Brna od roku 2006. Předtím stál také u zrodu občanské koalice Nádraží v centru a někteří mu dosud vyčítají, že nakonec souhlasil s přesunem brněnského nádraží. Je známý i jako propagátor čištění přehrady . Ne všichni s plánovanými opatřeními, která mají přehradu vyčistit, souhlasí. Ander však tvrdí, že pokud by se čekalo, tak může okolní rekreační zóna i zaniknout. Letošní brněnské Dny pro zemi pomalu končí. Jak je hodnotíte? Mají Brňané zájem o ekologii?

Akce, které jsem navštívil, ukázaly, že je o ně velký zájem. Hodně se povedla třeba ta na hradě Špilberku , která by se mohla stát dobrou tradicí. Myslím, že letošní dny dopadnou dobře.

Potřebuje Brno víc podobných akcí?

Osvěta má svůj smysl. Je potřeba připomínat, že každý z nás má odpovědnost za životní prostředí a každý může přispět k tomu, aby bylo lepší. Takovýchto akcí není nikdy dost.

Ekologie se dotýká i pomalu vypouštěné Brněnské přehrady . Kdy má klesnout o plánovaných deset metrů?

V letošním roce plánuje ČEZ rozsáhlou rekonstrukci vodní elektrárny na přehradě. Chce ji spojit s plánovaným snížením hladiny. Zatím s opravami nezačali, takže udržujeme hladinu na úrovni, při níž nevzniknou ČEZ žádné škody. O deset metrů by měla hladina klesnout přibližně v polovině května. Potom začne rozsáhlé čištění.

Posudek Hydrobiologického ústavu Akademie věd říká, že tato opatření na přehradě budou mít nanejvýš krátkodobý účinek.

Vytrhávají z kontextu jen některá opatření a na základě toho tvrdí, že nebudou efektivní. Posudek je také déle než rok starý a nemohl reagovat na konkrétní podobu projektu. Jsme si vědomi toho, že zdrojů znečištění je řada. Od chybějících kanalizací, splachů z polí a z břehů přehrady až po zásoby živin uložené v sedimentech. Proto děláme víc opatření než kolik akademici posuzovali. Stavíme čistírny odpadních vod, děláme pozemkové úpravy, kontrolujeme chaty nad přehradou.

Někteří hydrobiologové tvrdí, že po vyčištění se stav přehrady vrátí do původního stavu, protože fosfor i dusík, podporující růst sinic, se v ní znovu objeví z přítoků.

Kdybychom čekali, až budou všude postavené čističky, tak se čisté přehrady nikdo z nás nedožije. Navíc většina obcí s více než dvěma tisíci obyvateli už čističky má, a těm menším pomáhá kraj s žádostmi o evropské peníze. Není možné čekat dalších dvacet let a pak se snažit s přehradou něco dělat, protože by to mohlo znamenat i zánik této rekreační oblasti.

Kdo pak bude posuzovat, zda opatření zabírají? Bude to stejná skupina, která je navrhla? Neměl by to být někdo nezávislý?

Jako evropský projekt má nastavená kritéria a parametry, které se budou sledovat i dalších pět let po jeho skončení. Na monitorování navíc dohlédne státní fond životního prostředí.

Při přípravě čištění jste uváděli, že budete používat hlavně přírodní prostředky. Jak to tedy nyní vypadá s možným použitím chemikálie PAX- 18, o které se uvažovalo?

Pro tuto chemikálii by krajský úřad nikdy nevydal povolení. Tato látka se používá třeba na čištění laguny na Nových Mlýnech. Její použití má jen krátkodobý efekt. Látka vysráží znečištění, které klesne ke dnu a nikdo do budoucna neví, co bude dál.

Lidem se nelíbí dubnové zdražení jízdenek městské hromadné dopravy. Proč jste s ním souhlasili? Jako Zelení byste měli tuto dopravu podporovat.

Nikdy jsme nepřicházeli s populistickými sliby, že doprava bude levnější. Loni vzrostly v hromadné městské dopravě náklady na mzdy o osmdesát milionů nad plánovaný rozpočet. Stejně tak ceny energie a paliva v první polovině minulého roku trhaly rekordy. Přijali jsme různá úsporná opatření, díky kterým jsme loni ušetřili šedesát milionů korun, ale to nestačilo. Chtěli jsme hlavně, aby pravidelní cestující na zdražení doplatili nejméně. V radě jsme to prosadili. Také se nikde neuvádí, že první, co jsme udělali, když jsme se dostali na radnici, bylo zavedení některých úlev. Třeba jízdné zdarma pro lidi nad sedmdesát let a pro doprovod dětí do tří let.

Podle některých srovnání je jízdné v Brně nejdražší v republice.

Dopravní podnik si také dělá srovnání a z něj taková informace nevychází. Kdybychom nechtěli zdražovat, tak jedinou možností by bylo snížit množství spojů. Lidé by pak měli levné jízdné, ale třeba by se do tramvají, autobusů či trolejbusů ani nedostali. Touto cestou jít nechceme.

Jak to nyní vypadá s přípravou projektu rychlodráhy, která letos začala?

Studie bude hotová v červenci. Cílem je, aby železnice na hlavním nádraží zůstala zachovaná a lidé, kteří využívají regionální dopravu, měli tento unikátní uzel i nadále k dispozici.

V projektu rychlodráhy se neshodnete v jedné věci s brněnským primátorem . Vy chcete, aby se přesun nádraží i projekt rychlodráhy spojily v jeden celek, primátor to kvůli obavám o evropské peníze odmítá.

Chci projekty spojit, aby se při modernizaci železničních mezinárodních koridorů neudělaly takové kroky, které by zabránily napojení kolejí, které vedou do centra. Když budou oba projekty provázány, tak se vyhneme riziku, že vzniknou opatření, která by stavbu rychlodráhy znemožnila nebo zkomplikovala.

Kolik má rychlodráha stát?

Ještě nevím. Nyní se pracuje na dopravně- technických záležitostech, teprve pak mohou přijít rozpočtáři.

Opozice poukazuje na to, že na projekt stejně nebudou peníze. Kde je chcete sehnat?

Pokud jde o infrastrukturu, ta patří státu, a tak se bude stavět z většiny státních peněz nebo evropských fondů. Velkou část trati stačí jen opravit.

Brněnské cyklokluby si stěžují, že město vytváří jen rekreační trasy, ale nemyslí na lidi, kteří chtějí jezdit na kole do centra.

Na odboru dopravy leží návrh na vytvoření cyklopruhů ve městě, které mají situaci vyřešit. Půjde asi o osmnáct kilometrů tras. Z více osídlených částí města se lidé dostanou po vyznačené trati až do centra. Toto vidím jak přelomové. Pokud bychom čekali na postavení všech cyklostezek, trvalo by to léta. Většinou totiž protínáme soukromé pozemky a jejich vykoupení je velký problém.

Cyklopruhy ale mohou být jen na velkých, širokých silnicích.

Ano. Dělat cyklopruhy v menších uličkách, kde cyklista jede stejně rychle jak auto, není potřeba. Nyní nás zajímají hlavně páteřní trasy.

Plánujete také vytvořit jakýsi dlouhodobý plán rozvoje. Co v něm bude?

Má sloužit jako podklad nového územního plánu. Práce na něm potrvají nejméně půldruhého roku. Zabýváme se i pěší dopravou a parkováním, z toho poskládáme kompletní plán, který určí jasné dopravní cíle.

Jak to vůbec vypadá s tvorbou nového územního plánu?

Je v něm mnoho konfliktních témat a jednání budou velmi komplikovaná. Zatím se počítá se schvalováním územního plánu někdy kolem roku 2012. Aktualizace bude hotová v roce 2010.

K čemu má tato aktualizace sloužit?

Současný územní plán je z roku 1994. Díky aktualizaci do něj můžeme zapracovat dílčí změny. Měl by to být tedy určitý nekonfliktní a pro Brno prospěšný balíček.

Co bude aktualizace obsahovat?

Například protipovodňová opatření nebo plán rekonstrukce stokových a kanalizačních sítí. Nemůžeme čekat s jakýmsi překlopením těchto studií do územního plánu až do roku 2012. Podobné je to i s výškovými budovami. Tlak na jejich výstavbu i tam, kde to budí odpor lidí, je velký. Brno nyní nemá efektivní nástroj, jak to regulovat.

Jak hodnotíte současné vystupování vaší strany?

Lidé snad vnímají, že ve Straně zelených převládá politicky racionální křídlo, které přichází s konkrétními řešeními. Mám na mysli třeba program ministerstva životního prostředí Zelená úsporám, který je nejviditelnějším opatřením z protikrizového balíčku. Díky zateplování domů dáváme totiž práci středním a malým firmám.

Nepoškodily Stranu zelených nedávné vnitřní spory, kdy jste vyloučili některé kolegy?

Určitě ano. Nedivím se řadě lidí, že začali váhat v tom, jestli nám mají dál věřit. Nyní se je budu snažit přesvědčit, že tyto věci máme vyřešené. Jenže politici, kteří neváhají přispět k tomu, aby v době českého předsednictví padla vláda a republika měla ostudu v celé Evropě, nemají v naší straně místo.

Jaký výsledek očekáváte v předčasných volbách?

Do voleb se může stát mnoho věcí. Věřím, že pozici parlamentní strany obhájíme.

Kdo je MARTIN ANDER

- Narodil se v roce 1975 ve Vyškově.

- Vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2005 úspěšně dokončil doktorát na Katedře aplikované matematiky.

- Od roku 1993 aktivně působil v brněnských ekologických organizacích.

- Tři roky působil jako redaktor společensko-ekologického časopisu Sedmá generace, v letech 2003-2006 byl ředitelem Hnutí DUHA, celostátní ekologické organizace se sídlem v Brně .

- V roce 2006 se stal brněnským zastupitelem , od ledna 2007 je náměstkem primátora Brna pro oblast rozvoje města .

- Mezi jeho zájmy patří příroda, turistika, cyklistika a plavání.

- Je ženatý.

 

Zdroj: Brněnský deník, Strana zelených, kráceno